07.04.2016, Asia News
Stejný obřad probíhal při velikonoční vigilii ve všech čínských katolických kostelech. V posledních letech bývá v tomto období pokřtěno více než 20 000 nových věřících.
Asi 27 křtů bylo uděleno ve farnosti poblíž Šanghaje, v oblasti, kde žije téměř milion lidí. Místní komunita má pouze sto členů; tudíž s novými členy, kteří se k farnosti připojili o velikonoční vigilii, se společenství rozroste o více než 25 procent.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Počet křtů, které jsou každý rok uděleny v podzemních protestantských církvích (nepodřízených vládou kontrolovanému Hnutí tří autonomií), je ještě vyšší.
Pro vládu, zejména pro ministerstvo pro náboženské záležitosti, je rostoucí počet křesťanů v zemi důvodem k znepokojení. Podle některých odhadů činí počet křesťanů přibližně 100 milionů, více než členů Komunistické strany Číny (CCP), jejichž počet je odhadován na přibližně 85 milionů.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že za růst křesťanství v zemi může sama komunistická strana, neboť teoretický i praktický materialismus vede lidi k touze po bohatství a spotřebě, ale neposkytuje jim žádný hlubší smysl.
Mnohým z nově pokřtěných ekonomický blahobyt „nestačil“. Hledali „něco hlubšího“, to znamená „nemateriální hodnoty“. Jeden biskup ve střední Číně to popsal jako „velkou žízeň po Bohu“.
Materialismus vede k rozsáhlému individualismu a vykořisťování. Mnozí lidé – zejména migranti, kteří se přestěhovali do města za prací – se cítí osamělí a není nikdo, kdo by jim pomohl. Jsou mizerně placeni a zachází se s nimi jako s otroky.
„Poté, co jsem se setkal s několika katolíky, jsem pocítil, že jsem přijímán jako člověk, který má důstojnost, nehodnotili mě podle toho, jestli jsem bohatý, nebo chudý,“ řekl jeden z nově pokřtěných.
Letošní oslavy Velikonoc proběhly bez napětí. Policie řekla věřícím, aby konali bohoslužby „bez zpěvu a v malých skupinách“, a dokonce i v podzemních komunitách se mohly sloužit mše a liturgické obřady bez velkých obav. V Če-ťiangu, kde docházelo k demolování křížů a kostelů, byl před nedávnem po šesti měsících vězení propuštěn protestantský právník Zhang Kai. Byl vězněn za obranu svých souvěrců před týráním. Poděkoval „policii ve Wenzhou za péči, kterou mi celou tu dobu poskytovala“.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.