Studie: Kdo se společensky angažuje, žije a umírá spokojeněji

20.04.2016, Kathnet

Ten, kdo se společensky angažuje, žije a umírá spokojeněji. Vyplývá to ze studie Humboldtovy univerzity v Berlíně. Vědci z psychologického institutu vyhodnotili údaje od 2 910 již zemřelých osob, které se před svou smrtí až sedmadvacetkrát účastnily každoročně prováděného průzkumu. Podle sdělení univerzity výsledky ukazují, že jak aktivní společenský život, tak prosazování sociálních cílů souvisí s vyšší spokojeností v závěrečné etapě života.

Tato souvislost existuje bez ohledu na zdravotní stav, postižení, sociálně ekonomický status a dosažené vzdělání. Jeden z autorů, profesor Denis Gerstorf, uvedl: „Lidé, kteří jsou sociálně orientovaní, mají zájem pomáhat ostatním a zapojovat se do společenských a politických iniciativ. Zejména ke konci života je to důležité pro pocit spokojenosti.“ Jak Gerstorf sdělil na otázku evangelické tiskové agentury, průzkum se nezabýval konkrétně tím, zda dotyčné osoby působily jako dobrovolníci v církvi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Důležitý je pocit, že „lze něco uvést do pohybu“.

Podle studie lidé, kteří byli málo společensky aktivní a dosažení sociálních cílů pro ně bylo méně důležité, rok před svou smrtí uváděli, že jejich životní spokojenost je obzvláště nízká. Oproti tomu méně klesala spokojenost u lidí, jejichž vysoká míra společenských aktivit – navzdory nemoci či postižení – téměř neopadala. Další spoluautor studie, prof. Gert G. Wagner, to vysvětlil takto: „Společensky aktivní senioři se cítí dobře pravděpodobně proto, že dělají něco, co jim přináší radost.“

Nepřímo se může obecná životní spokojenost posilovat, protože sebevědomí vzrůstá společně s pocitem, že „ještě můžu něco uvést do pohybu“. Dotazované osoby umíraly v průměru ve věku 74 let a poměr mužů a žen byl vyvážený. Údaje pocházejí ze studie „Socio-ekonomický panel“, což je průzkum, který se provádí každoročně od roku 1984, vždy u stejných osob a rodin. Na hodnocení výsledků se podílely také vědci ze severoamerických univerzit.

Další články

Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Svatá Zdislavo, oroduj za nás!

29.05.2026, RC Monitor 10/2026

Mnohé, věřící i nevěřící, šokovala zpráva o krádeži lebky sv. Zdislavy. Krádež, ke které došlo týden před výročím jejího svatořečení a v měsíci, kdy slavíme její svátek, je pro mne nepochopitelná. Již v úterý 12. května se mluvilo a psalo o motivaci a teorie se jistě budou množit do té doby, než bude jasno. Něco takového se nestává každý den a my jen můžeme spekulovat, o co vlastně zlodějovi šlo.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.