Jde o víc než o toalety

Tento nejnovější spor o toalety je projevem nového boje o „pohlaví“. V této bitvě však jde o víc než jen o to, kdo může používat jakou toaletu. Podle nařízení nedávno vydaných Obamovou administrativou se veřejné školy již nemají rozlišovat na chlapecké a dívčí na základě biologického pohlaví, ale od nynějška má být uznávána a přijímána osobní „genderová identita“ studentů.

Na tomto základě jim má být povoleno vybrat si, kterou toaletu chtějí používat. Takzvaná genderová identita je podle genderových teoretiků záležitostí osobního vyjádření spíše než biologie. Tím pádem – pokud se chlapec sám identifikuje jako dívka, pak by mu mělo být v kterékoli škole financované vládou dovoleno používat dívčí toalety nebo šatny. Snadno si představíme bizarní důsledky, které tento druh myšlení, tato politika a zákon přinesou v budoucnosti.

Snahy zabránit vnucování této genderové ideologie již narážejí na tuhý odpor federální vlády a mocných ekonomických sil, které jsou rozhodnuty uspíšit svou radikální reinterpretaci lidské osobnosti a vztahů. V posledních letech bylo mnoho Američanů ohromeno tím, jak rychle se mění veřejné mínění, kulturní normy a zákony ohledně přijetí takzvaného manželství homosexuálů.

Dnes každý, kdo zpochybňuje vhodnost toho, že jsou svazky homosexuálů stavěny na roveň tradičnímu manželství, je označen jako fanatik, homofob a „nepřítel“. Jsou přijímány tvrdé ekonomické sankce a zákony, jež ohrožují jednotlivce, firmy a další sdružení, která nesouhlasí s touto novou radikální ortodoxií podporovanou mocnou sítí zvláštních zájmů.

To, co nazvali „rovností manželství“, byl jenom začátek. Genderová ideologie je další tsunami, která hrozí, že smete staletou lidskou moudrost o komplementaritě a skutečných rozdílech mezi muži a ženami.

Tyto rozdíly nespočívají jen v sebevyjádření a osobní volbě. Věda, filozofie, teologie a nashromážděná moudrost každé kultury uznává, že tyto rozdíly mají kořeny v něčem skutečném a objektivním. Mají kořeny v biologii – a co je ještě důležitější –, jsou zakořeněny ve Stvořitelově plánu.

Nedávná apoštolská exhortace papeže Františka „Radost lásky“ uznává hrozbu, kterou představuje nová radikální genderová ideologie. Velmi se o ní diskutovalo na synodě biskupů věnované rodině. Papež František píše: „Další výzva vyvstává v různých formách ideologie obecně zvané ,gender‘, ,která popírá přirozenou rozdílnost mezi mužem a ženou a jejich vzájemnost. Vykresluje pohlavně nerozlišenou společnost a vyprazdňuje antropologický základ rodiny. Tato ideologie zavádí výchovné projekty a legislativní usměrnění, jež prosazují identitu osob a citovou intimitu v naprosté oproštěnosti od biologické rozdílnosti mezi mužem a ženou. Lidská identita se ponechává na individuální volbě, jež se může časem i měnit.‘“

Stejně jako každá ideologie se i tato prosazuje jako nezpochybnitelná a absolutní. Je předjímkou odvážného nového světa, v němž se stvoření samo prohlašuje za stvořitele své vlastní reality. To je ďábelské. Papež František pokračuje: „Jednou věcí je pochopit lidskou křehkost či složitost života, druhou je přijímat ideologie, které oddělují dva neoddělitelné aspekty reality. Neupadněme do hříšného nároku zastupovat Stvořitele. Jsme tvorové, nejsme všemohoucí. Stvoření nás předchází a musí být přijato jako dar. Zároveň jsme povoláni střežit svoje lidství a to znamená především přijmout jej a respektovat tak, jak bylo stvořeno.“ (Amoris laetitia 56).

Nechci šířit paniku, ale zdá se mi, že bojové linie jsou narýsovány zcela jasně. A tyto linie vedou dál, než kam může zasahovat vláda. Jde o duchovní boj mezi Světlem a temnotou.