Mons. Ma Daqin, Vatikán a pokřivená logika Vlasteneckého sdružení

Svědectví Jana Křtitele světu lze vysledovat až do doby před jeho narozením. Archanděl Gabriel mu dal jméno a prorokoval, jaký život povede a co učiní.

Bible se záměrně vyhýbá popisu Janova světského života před jeho odchodem na poušť. Jan je úzce spjat s Bohem a Ježíšem Kristem. Když byl ještě v matčině lůně, poskočil radostí, když se setkal s Ježíšem. V dospělosti měl silného ducha a žil na poušti, dokud nezačal kázat Mesiáš. Když viděl, jak k němu přichází Ježíš, aby se od něj nechal pokřtít, pokorně na něho ukázal a prohlásil: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!“ To je ten, o němž jsem řekl: „Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, koho vy neznáte. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi.“

Avšak k Herodovi a Židům byl Jan mimořádně kritický, jednal s nimi přímočaře a otevřeně, čímž zvyšoval jejich odpor ke své osobě.

Jan byl muž Boží. Křtil druhé, aby činili pokání. Kromě toho se vyslovoval proti hříchu, i když mu hrozilo věznění. Mluvil pravdu, dosvědčoval světlo a osvětloval temnotu lidského srdce.

Biskup Thaddeus Ma Daqin napsal za posledních šest měsíců pět článků. Ačkoli se zdá, že první čtyři články položily určité základy a jsou přípravou pro ten pátý, pouze ten pátý, poté, co vyšel, způsobil ohromný šok mezi Číňany, v čínské církvi i v církvi univerzální.

Vlastenecké sdružení, které je masovou místní organizací pod kontrolou vlády, se nemělo stát pro katolickou církev problémem. Proč se z něho tedy stal neřešitelný problém? Možná proto, že se stejně jako v minulosti i nyní vytváří dilema v mnoha místních církvích!

Při svém svěcení 7. července 2012 biskup Thaddeus Ma Daqin dobrovolně opustil Vlastenecké sdružení, a v důsledku toho ti, kdo podporují takzvanou politiku náboženské svobody, ztratili tvář (alespoň v rámci toho, jak státní orgány tyto svobody definují). Následně byla omezena volnost biskupa Thaddeuse Ma Daqina a byl přinucen žít čtyři roky v semináři Sheshan jako na poušti. Je to vysoká cena za opuštění Vlasteneckého sdružení.

Ukazuje to na skutečnost, že „vládou kontrolované“ Vlastenecké sdružení, takzvaná „samostatná servisní organizace“ vytvořená v rámci Církve, ovlivňuje politiku náboženské svobody, která je zakotvena v čínské ústavě.

Toto je skutečný paradox: ústava stanovuje nutnost existence čínského Vlasteneckého sdružení. Jelikož se v zásadě jedná o organizaci spontánně tvořenou věřícími katolíky, dokazuje se tím, že náboženská svoboda existuje a zvnějšku do ní není zasahováno. Pokud tedy existuje rozpor, pak jedině uvnitř Církve. Je-li nutno jej vyřešit, pak je zapotřebí orgán, který může zaručit spravedlnost. Tímto způsobem může Úřad pro náboženské záležitosti, který je řízen vládou, legálně zasáhnout a jeho role je dokonce oprávněná. To znamená, že může sám řešit všechny konflikty uvnitř Církve. Tento způsob jednání neodporuje čínské ústavě, omezuje náboženskou svobodu a může nakonec eliminovat náboženství (což je sen čínské vlády).

Tento druh „logiky“ pochopí snadněji Číňané než cizinci. „Logika“ je termín zavedený zvenčí a je spojen s pravdou a spravedlností. Jinak by nebyla „logická“. Číňané však dokáží z „nejasností“, „sofistiky“ a lstí vyvinout teoretickou nauku, která bude „logická“, přestože tyto principy definici logiky nikterak neodpovídají. Ve skutečnosti není ani trochu logická, ale oni přesto chtějí předstírat, že logická je. Jak na to? Vynalezli proto „pokřivenou logiku“! Používají tedy tuto „pokřivenou logiku“ a vědí, že zmanipulovaní lidé a zločinci si stejně nikdy logiky nevážili.

Zdá se, že biskup Thaddeus Ma Daqin ve svých pěti článcích „pokřivenou logiku“ ospravedlňuje. Od samého počátku byla existence Vlasteneckého sdružení v rámci Církve katastrofou a nyní, v důsledku těchto „čínských charakteristických rysů“, se stává nepostradatelným a spravedlivým... Jestliže biskup Thaddeus Ma Daqin věděl, že stojí za to vzdát se Vlasteneckého sdružení, proč se teď snaží znovu získat to, čeho se zřekl?

Papež Benedikt XVI. ve svém pastýřském listu čínské církvi jasně prohlásil, že Vlastenecké sdružení není slučitelné s učením Církve. Biskup Thaddeus Ma Daqin tudíž veřejně oznámil, že z něho vystupuje. I dnes lze říci, že tento krok, tehdy inspirovaný „pastýřským listem“, je pro čínskou církev vzorovým svědectvím víry. Proč však nyní změnil názor?

Vatikánský mluvčí již objasnil, že změna názoru biskupa Thaddeuse Ma Daqina nebyla inspirována Svatým stolcem a že všechna obvinění a fámy, že k biskupově obratu došlo důsledkem vlivu Vatikánu, jsou nepravdivé. Biskup Ma v tom tedy zůstal sám (zahnaný do kouta).

I když Vatikán objasnil, že nemá nic společného se změnou názoru biskupa Ma, již nadále nehlásá rozhodnutí emeritního papeže Benedikta XVI., že Vlastenecké sdružení není slučitelné s katolickou naukou, a nečiní tak ani s ohledem na Benediktovo vymezení Vlasteneckého sdružení. Kromě toho existuje silný tlak na jednání mezi Vatikánem a Čínou. Zdá se, že to vše nevyhnutelně uvedlo biskupa Ma v omyl a odvedlo ho „na poušť“.

Kvůli obratu biskupa Ma se i Vatikán nyní ocitl v obtížné situaci.

Když byl Ježíš předveden před Heroda, nic neříkal, protože věděl, že Herodes je prohnaný! Ačkoli Ježíš stoloval s hříšníky, nebavil se s prohnanými lišáky.

Obvykle se má za to, že „logika“ mate slušné lidi, nikoli však zločince. A lišáci bývají velmi mazaní; vědí, že Bůh je milosrdný a má slitování se zločinci proto, že drží v ruce kartu Vlasteneckého sdružení a vyjednávají na základě „pokřivené logiky“.

Pokud Vatikán zločince ušetří a podepíše dohodu, zostudí se. Pokud dohodu nepodepíše, bude svědkem toho, jak věřící zápolí s „pokřivenou logikou“ a hladoví po jakékoli péči. Pokud všechny tyto snahy nepřinesou určitý pokrok, způsobí jen další rozpaky.

Takže Vatikán je teď ve stejné situaci jako biskup Ma, který na svém blogu napsal:

„Lidé, kteří žili ve stínu smrti, spatřili paprsek světla“ – bylo to světlo přeživších, kteří prošli údolím smrti; je to světlo pravdy, světlo, které na poušti dosvědčoval Jan Křtitel. Je to světlo, které dodává biskupovi odvahu oznámit veřejně svou rezignaci.

Dnes, tváří v tvář změně názoru biskupa Thaddeuse Ma Daqina, se musíme v hloubi srdce sami sebe ptát: děje se to proto, že je světlo skryté? Nebo snad proto, že světlo svým způsobem pohlcuje tmu?