Církev potřebuje jednotnou strategii, aby mohla čelit genderové ideologii

„Musíme také těmto principům zcela rozumět, i těm, které se týkají lidského těla.“

Zdůraznil, jak je důležité si připomínat, že „lidstvo je spaseno plně, to znamená i s naší sexualitou“.

To znamená každodenní zápas a boj s prvotním hříchem, uvedl a vysvětlil, že „vykoupení naší vlastní existence, a tudíž i naší sexuality a komplementarity“, je úkolem, který musí každý člověk provádět denně.

Zadruhé, řekl, „Církev musí jednat společně, v součinnosti, protože když jednáme společně, jsme mnohem silnější“.

Jednat společně neznamená, že každý má dělat to samé, ale když se necháme vést Církví v tom, jak se vyrovnávat s moderními problémy, jako je gender, budou jednotlivci schopni „na veřejnosti jednat efektivněji“.

P. Gahl zdůraznil, že v současnosti „je nesmírně důležité, aby biskupové zasahovali a pomáhali s koordinací, aby bylo možno vytvořit zdravé alternativy, které budou též v souladu s naším svědomím a naší náboženskou vírou“.

Lidé i instituce od biskupů „potřebují instrukce a vedení“, řekl a poznamenal, že „mnozí na ně čekají a mnohdy se jej žel nedostává, protože biskupové nevědí, co dělat, neboť situace se vyvíjí příliš rychle“.

P. Gahl, kněz z Opus Dei, je docentem etiky na Papežské univerzitě Svatého kříže a napsal řadu publikací, mimo jiné o sexuální etice a morálním jednání.

Byl vybrán, aby 15.-17. září 2016 vedl kurz pro zhruba 140 apoštolských nunciů, během něhož se setkali s papežem a měli několik hodin katecheze.

Jednou z přednášek, kterých se nunciové účastnili, byla přednáška P. Gahla, v níž hovořil o rostoucí hrozbě, kterou genderová teorie představuje pro celý svět, o jejích důsledcích v politice a v Církvi a o strategii, kterou Církev musí vytvořit, aby efektivně čelila mnohdy zdatné komunikační strategii protistrany.

„Problémy, kterým nunciové čelí, jsou skutečně fascinující...,“ řekl P. Gahl a vysvětlil, že se snažil poskytnout jim během kurzu prostor ke kritické reflexi jejich práce, při níž musí koordinovat svou činnost s biskupy a zároveň sloužit jako diplomaté.

„Genderová teorie je hrozbou pro svobodu náboženského projevu, náboženské víry a svobody Církve jako instituce na mnoha místech - a i tam, kde tyto svobody zatím ohroženy nejsou, budou ohroženy za velmi krátkou dobu,“ vysvětlil.

Proto nunciové stojí před výzvou „tuto problematiku sledovat, vypořádávat se s ní a pomáhat vést a instruovat biskupy v každé zemi, aby Církev měla společnou strategii“ na svou obranu jakožto instituce a na obranu všech věřících před touto „vlnou manipulace lidské důstojnosti“.

P. Gahl však řekl, že nesouhlasí s těmi, kdo tvrdí, že prosazování genderové teorie pochází z „nějakých zlovolných politických strategií nebo že je motivováno zlými úmysly či že lidé, kteří ji prosazují, tím sledují hmotný zisk“.

Místo toho vyjádřil svou víru, že ti, kdo ji prosazují, mají většinou „dobré úmysly“ a jsou naprosto přesvědčeni, že je ku prospěchu lidstva. „Domnívám se, že to je zakořeněno v pohledu na člověka... který vychází z postmoderní filozofie,“ uvedl.

Tento přístup, řekl kněz, popsal Benedikt XVI. jako „nihilistické pojetí svobody, kdy každý je svým vlastním stvořitelem“. V tomto ohledu je Bůh odstraněn a my můžeme sama sebe tvořit k obrazu toho, co se nám líbí, místo abychom přijali naši přirozenost jako danost.

„Skutečně strašné na tomto přístupu je to, že nemáme žádnou vlastní důstojnost. Nikdo nemá vlastní důstojnost, nikdo by neměl být respektován na základě toho, kým je, nýbrž na základě toho, kým si myslí, že je,“ řekl P. Gahl.

Kněz prohlásil, že bylo příhodné, že tyto přednášky pronesl během jubilejního Roku milosrdenství, protože je mohl zasadit do kontextu s důrazem papeže Františka na láskyplnost a soucit.

„Celá moje konference byla inspirována touto snahou říci, že bychom měli být vůči lidem chápaví a soucitní... obzvláště vůči těm, kdo trpí nějakou formou genderové dysforie,“ řekl.

Místo projevů blahosklonnosti bychom se podle tohoto kněze měli snažit pochopit a ocenit názor druhého, prokázat soucit, abychom „těmto lidem pomohli určitým způsobem dosáhnout plného rozkvětu a zdraví na základě toho, kým jsou“.

P. Gahl řekl, že jeho kurz nunciům poskytl jedinečný prostor k otázkám a sdílení myšlenek.

Nunciové vzhledem ke svému postavení obvykle přijíždějí do Vatikánu jednotlivě a „v podstatě nikdy nemají příležitost sejít se a diskutovat o důležitých otázkách,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že jeho kurz byl pro nuncie v mnoha ohledech výjimečnou příležitostí, P. Gahl se domnívá, že by bylo vhodné, aby se nunciové scházeli častěji k prodiskutování aktuálních problémů, kterým dnes Církev čelí.

I kdyby to měly být menší skupiny rozdělené podle regionů a jazyka, „snad se najde způsob..., jak by to bylo možno v budoucnu realizovat,“ navrhl.

V diskusi po skončení kurzu nunciové vyjadřovali nejrůznější obavy, řekl P. Gahl a poznamenal, že byla rovněž nadnesena žádost, aby byly „tyto poznatky a povědomí“ předány seminaristům.

Je třeba vzít v úvahu, že „muži, kteří dnes vstupují do semináře, jsou již ovlivněni touto kulturou genderové ideologie, a proto potřebují formaci, jež jim pomůže dozrát ve svém mužství a stát se duchovními otci“.

P. Gahl uvedl, že byl ohromen tím, jaký ohlas mezi nuncii vyvolalo vědomí významu genderové problematiky, a poznamenal, že často zdůrazňoval potřebu lepšího využívání médií vzhledem k jejich vlivu.

Papeži Františkovi „dělá velké starosti to, co nazývá ,ideologickou kolonizací‘,“ řekl kněz. „Obzvláště jej znepokojuje vzdělávací proces, kdy jsou děti ve školách indoktrinovány propagandou, která je v rozporu jak s vědeckým, tak s křesťanským pojetím lidské osoby.“

Podle Františkova názoru „jde o narušování a poškozování práv rodičů, kteří jsou hlavními vychovateli,“ řekl P. Gahl a podotkl, že to je zřejmé z mnoha papežových písemných dokumentů.

„Považuje prosazování genderu za ideologii,“ řekl kněz a objasnil, že když mluví o ideologii, pak je nutno si uvědomit, že „ne veškerý gender je ideologií. Ale je ideologií v případě, když zařazuje lidi do kategorií, které jsou v rozporu s jejich biologií, zahání je do úzkých a nutí je stávat se někým, kým nejsou.“

„Vnucuje druhým lidem životní styl, který je v rozporu s realitou. V rozporu s pojetím, že manželství se uzavírá mezi mužem a ženou,“ řekl a dodal, že „papež je tím velmi znepokojen“ a zdůrazňuje potřebu komplementarity.