Katolická zdravotní péče je přínosem, nikoli hrozbou, říká etik

26.10.2017, CNA/EWTN

Výzkumná studie, která popisuje katolickou zdravotní péči jako hrozbu pro reprodukční zdraví, ignoruje zájem o katolické nemocnice a bagatelizuje etické obavy týkající se zákroků, jako je potrat nebo sterilizace, řekl jeden z komentátorů. Podíl nemocnic, které jsou financovány katolickou církví nebo jsou jí provozovány, se v letech 2001-2016 zvýšil o 22 procent – a to i prostřednictvím fúzí nebo změnou vlastníka. Na tento nárůst se v září 2017 zaměřila studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum s názvem „Lékařsky potřebné, ale zakázané: Reprodukční zdravotní péče v katolických nemocnicích.“


„Problémem“, kterým se autoři této studie zabývají, je skutečnost, že katolické nemocnice a katolický systém zdravotní péče je na americkém konkurenčním trhu pozoruhodně úspěšný,“ řekl agentuře CNA Edward Furton, etik z Národního katolického bioetického centra.

„Katolické nemocnice bývají kvalitněji řízeny, jsou vedeny smyslem pro sociální službu, vykonávají větší množství charitativní péče a poskytují silné etické záruky na ochranu svých pacientů.“ Furton připisuje to, že pacienti stále více oceňují katolické zdravotnictví, právě těmto vlastnostem.

Národní úřad pro ekonomický výzkum je vlivným think tankem se sídlem v Cambridge v Massachusetts. Jeho výzkum odhaduje, že rozmach katolických nemocnic sníží roční počet potratů s hospitalizací o 30 procent. Počet sterilizací by se měl snížit o 31 procent.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Elaine Hillová, spoluautorka studie, je profesorkou zdravotnické ekonomie na lékařské a stomatologické fakultě univerzity v Rochesteru. Napsala, že přístup k těmto zákrokům je součástí toho, jak „omezit nechtěná těhotenství“.

„Pravidla řešící způsoby, kdy vlastník nemocnic může zabránit v přístupu k takovým zákrokům, by mohla být pro dotyčné ženy velmi prospěšná,“ uvedla ve STAT, výzkumné publikaci pro zdraví, medicínu a vědu, kterou vydává Boston Globe Media.

Furton však poznamenal, že studii „napsala skupina ekonomů, nikoli zdravotníků“. Zpochybnil použití výrazu „lékařsky potřebný, ale zakázaný“.

„Potrat ani trvalou sterilizaci nelze pravdivě popsat jako lékařskou nutnost. Zpravidla jsou tyto zákroky voleny z jiných důvodů, než je ochrana zdraví,“ řekl.

Takovéto studie jsou často určeny k tomu, aby zdůraznily předpokládané překážky v přístupu ke zdravotní péči v katolických zařízeních. Jinými slovy, trpí tím, že jsou od počátku zaujaté,“ dodal. „V tomto případě autoři předpokládají, že si všichni Američané přejí neomezený přístup k potratu a sterilizaci. A to samozřejmě není pravda.“

Bránil také přítomnost katolické etiky ve zdravotnictví. „Mnozí lidé považují snižování počtu potratů a sterilizací za pozitivní. Autoři se domnívají, že odepření přístupu k těmto ’službám‘ představuje jisté morální selhání, ale mnoho lidí by s nimi nesouhlasilo,“ uvedl. „Potrat je zjevně pro většinu lidí velký problém a jen málokdo se nechá oklamat tvrzením, že když katolické nemocnice nebudou provádět sterilizace, bude to mít vliv na užívání antikoncepce Američankami,“ řekl Furton. „Antikoncepce je běžně dostupná a odmítnutí nabízet trvalou sterilizaci v katolických nemocnicích na této skutečnosti nic nezmění.“

Studie odhaduje, že každoročně je prováděno přibližně o 9500 sterilizací méně, protože je katolické nemocnice nevykonávají. Autoři tedy vznesli obvinění, že to představuje „značné náklady pro ženy, které následně musí spoléhat na jiné, méně pohodlné a neoptimální způsoby antikoncepce“. Tvrdí, že tyto restrikce neúměrně postihují především černošské a hispánské ženy.

Stejná studie zjistila, že katolické nemocnice nevykazují žádný statisticky významný nárůst komplikací při přirozených potratech a sterilizačních postupech.

Údaje použité ve studii pocházejí ze států Arizona, Florida, New Jersey, Kalifornie, New York a Washington. Studie uvádí, že nemocnice se katolickou etikou neřídí vždy, protože jinak by došlo ke stoprocentnímu snížení potratů a sterilizací.

Furton řekl, že je politováníhodné, že se ne všechny katolické nemocnice drží církevního učení. Předpokládá však, že některé ze zákroků zaznamenaných ve studii mohly být provedeny v situaci, kdy nebyly v rozporu s katolickou etikou.

„Napřiklad leccos z toho, co autoři studie označují za potraty, jsou případy, kdy by dítě bylo nevyhnutelně ztraceno a tým lékařů provedl zákrok, při němž existuje naděje, že bude zachráněno buď dítě, nebo matka, či oba dva. To by nemělo být klasifikováno jako potrat. Takovéto zákroky jsou ospravedlnitelné podle zásady dvojího účinku.“

K odpůrcům rozšiřování katolických nemocnic vedených v souladu s katolickým učením patří Americká unie občanských svobod a skupina MergerWatch project. Ty se podílely na vzniku zprávy z roku 2013, ve které tvrdily, že nárůst počtu katolických nemocnic je „potratem medicíny“.


Další články



Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.