Katolická zdravotní péče je přínosem, nikoli hrozbou, říká etik

„Problémem“, kterým se autoři této studie zabývají, je skutečnost, že katolické nemocnice a katolický systém zdravotní péče je na americkém konkurenčním trhu pozoruhodně úspěšný,“ řekl agentuře CNA Edward Furton, etik z Národního katolického bioetického centra.

„Katolické nemocnice bývají kvalitněji řízeny, jsou vedeny smyslem pro sociální službu, vykonávají větší množství charitativní péče a poskytují silné etické záruky na ochranu svých pacientů.“ Furton připisuje to, že pacienti stále více oceňují katolické zdravotnictví, právě těmto vlastnostem.

Národní úřad pro ekonomický výzkum je vlivným think tankem se sídlem v Cambridge v Massachusetts. Jeho výzkum odhaduje, že rozmach katolických nemocnic sníží roční počet potratů s hospitalizací o 30 procent. Počet sterilizací by se měl snížit o 31 procent.

Elaine Hillová, spoluautorka studie, je profesorkou zdravotnické ekonomie na lékařské a stomatologické fakultě univerzity v Rochesteru. Napsala, že přístup k těmto zákrokům je součástí toho, jak „omezit nechtěná těhotenství“.

„Pravidla řešící způsoby, kdy vlastník nemocnic může zabránit v přístupu k takovým zákrokům, by mohla být pro dotyčné ženy velmi prospěšná,“ uvedla ve STAT, výzkumné publikaci pro zdraví, medicínu a vědu, kterou vydává Boston Globe Media.

Furton však poznamenal, že studii „napsala skupina ekonomů, nikoli zdravotníků“. Zpochybnil použití výrazu „lékařsky potřebný, ale zakázaný“.

„Potrat ani trvalou sterilizaci nelze pravdivě popsat jako lékařskou nutnost. Zpravidla jsou tyto zákroky voleny z jiných důvodů, než je ochrana zdraví,“ řekl.

Takovéto studie jsou často určeny k tomu, aby zdůraznily předpokládané překážky v přístupu ke zdravotní péči v katolických zařízeních. Jinými slovy, trpí tím, že jsou od počátku zaujaté,“ dodal. „V tomto případě autoři předpokládají, že si všichni Američané přejí neomezený přístup k potratu a sterilizaci. A to samozřejmě není pravda.“

Bránil také přítomnost katolické etiky ve zdravotnictví. „Mnozí lidé považují snižování počtu potratů a sterilizací za pozitivní. Autoři se domnívají, že odepření přístupu k těmto ’službám‘ představuje jisté morální selhání, ale mnoho lidí by s nimi nesouhlasilo,“ uvedl. „Potrat je zjevně pro většinu lidí velký problém a jen málokdo se nechá oklamat tvrzením, že když katolické nemocnice nebudou provádět sterilizace, bude to mít vliv na užívání antikoncepce Američankami,“ řekl Furton. „Antikoncepce je běžně dostupná a odmítnutí nabízet trvalou sterilizaci v katolických nemocnicích na této skutečnosti nic nezmění.“

Studie odhaduje, že každoročně je prováděno přibližně o 9500 sterilizací méně, protože je katolické nemocnice nevykonávají. Autoři tedy vznesli obvinění, že to představuje „značné náklady pro ženy, které následně musí spoléhat na jiné, méně pohodlné a neoptimální způsoby antikoncepce“. Tvrdí, že tyto restrikce neúměrně postihují především černošské a hispánské ženy.

Stejná studie zjistila, že katolické nemocnice nevykazují žádný statisticky významný nárůst komplikací při přirozených potratech a sterilizačních postupech.

Údaje použité ve studii pocházejí ze států Arizona, Florida, New Jersey, Kalifornie, New York a Washington. Studie uvádí, že nemocnice se katolickou etikou neřídí vždy, protože jinak by došlo ke stoprocentnímu snížení potratů a sterilizací.

Furton řekl, že je politováníhodné, že se ne všechny katolické nemocnice drží církevního učení. Předpokládá však, že některé ze zákroků zaznamenaných ve studii mohly být provedeny v situaci, kdy nebyly v rozporu s katolickou etikou.

„Napřiklad leccos z toho, co autoři studie označují za potraty, jsou případy, kdy by dítě bylo nevyhnutelně ztraceno a tým lékařů provedl zákrok, při němž existuje naděje, že bude zachráněno buď dítě, nebo matka, či oba dva. To by nemělo být klasifikováno jako potrat. Takovéto zákroky jsou ospravedlnitelné podle zásady dvojího účinku.“

K odpůrcům rozšiřování katolických nemocnic vedených v souladu s katolickým učením patří Americká unie občanských svobod a skupina MergerWatch project. Ty se podílely na vzniku zprávy z roku 2013, ve které tvrdily, že nárůst počtu katolických nemocnic je „potratem medicíny“.