Kardinál Müller navrhl papeži Františkovi jmenovat skupinu kardinálů, která by diskutovala s jeho kritiky

Vzhledem k patové situaci mezi papežem Františkem a těmi, kdo mají vážné výhrady k jeho učení, kardinál Gerhard Müller navrhuje, že tuto „závažnou situaci“ by bylo možno vyřešit tak, že by Svatý otec jmenoval skupinu kardinálů, kteří by zahájili „teologickou disputaci“ s jeho kritiky.

V komentáři pro Register emeritní prefekt Kongregace pro nauku víry uvedl, že takovouto iniciativu by mohli vést „někteří význační zástupci dubií“ a synovského napomenutí, které bylo zveřejněno v neděli. Kardinál Müller řekl, že teologická disputace, formalizovaná metoda rozhovoru určená k nalezení a určení pravd v teologii, by se vedla konkrétně o „různých a někdy kontroverzních interpretacích některých výroků v 8. kapitole Amoris laetitia“ – Františkově apoštolské exhortaci o manželství a rodině.

Církev potřebuje „více dialogu a vzájemné důvěry“ spíše než „polarizaci a polemiku“, pokračoval a dodal, že nástupce svatého Petra „si zaslouží plný respekt vůči své osobě a božskému mandátu, a na druhé straně jeho kritici si zaslouží přesvědčivou odpověď“.

„Musíme předejít novému schismatu a oddělení od jediné katolické církve, jejímž trvalým principem a základem její jednoty a společenství v Ježíši Kristu je současný papež František a všichni biskupové v plném společenství s ním,“ uvedl.

Vatikán nekomentuje synovské napomenutí papeže Františka, v němž 62 kněží a laických učenců obvinilo Svatého otce z šíření sedmi heretických postojů.

Signatáři napomenutí se rozhodli zveřejnit tento velmi zřídka užívaný postup poté, co od papeže nedostali odpověď na dokument, který obdržel 11. srpna.

Citovali zejména Amoris laetitia a „další slova, skutky a opomenutí“ a uvedli, že papež napomáhá šíření sedmi závažných omylů ohledně „manželství, mravního života a přijímání svátostí“.

Kněží a učenci „s úctou“ trvají na tom, aby papež František zavrhl tyto hereze, které přímo či nepřímo podporuje, a aby učil pravdu katolické víry v její plnosti.

Oficiální reakcí Vatikánu bylo neodpovídat na tuto iniciativu a ani se nepokusit o vyjádření k podstatným problémům uvedeným v napomenutí.

Register zjistil, že se vysocí představitelé domnívají, že odpověď není odůvodněná – zčásti prý proto, že napomenutí podepsala jenom relativně malá část katolíků a nepovažují jejich jména za významná, a proto, že jedním z nich je biskup Bernard Fellay, generální představený Bratrstva sv. Pia X., jehož považují za odpadlíka, který spravuje kněžské bratrstvo, jež není v plném společenství s Římem.

(Navzdory jejich ohromné snaze napomenutí ignorovat byl Vatikán přesto nucen na něj 25. září alespoň náznakem reagovat poté, co se objevily zprávy, že Vatikán na počítačích svých zaměstnanců možná zablokoval přístup k webové stránce se synovským napomenutím. Samotný text byl přístupný, avšak nikoli jedna z jeho stránek, kde lidé mohli tuto iniciativu podepisovat. Vatikán připsal tento problém firewallu, jenž se automaticky spouští, aby zamezil v přístupu na nemorální internetové stránky nebo v zobrazování určitého druhu reklamy. Greg Burke, ředitel tiskové kanceláře Svatého stolce, řekl, že „pokud se vás web pokouší převést na jinou stránku, ,parkovaná doména‘ spustí filtr. Jde o běžné filtry, které má na svých počítačích jakákoli firma.“

„Snad si nemyslíte, že bychom to udělali [zablokovali webovou stránku] kvůli dopisu se 60 jmény,“ odpověděl pobaveně italskému listu Il Giornale.) Všeobecné mlčení je v souladu s reakcí papeže a s reakcí Vatikánu na pět dalších velkých iniciativ včetně dubií, jež před více než rokem podala čtveřice kardinálů, kteří položili pět otázek kvůli objasnění nejasností v Amoris laetitia.

Otázky se týkaly papežova učení, avšak kardinálové tvrdí, že jde o záležitost, jež má pro Církev zásadní význam. Douglas Farrow, profesor křesťanského myšlení na fakultě náboženských studií McGillovy univerzity v Montrealu, řekl, že „ať už si myslíme cokoli o moudrosti či načasování tohoto ,synovského napomenutí‘ nebo o problémech, o nichž pojednává, nelze popřít, že je v zásadě solidní a otázky, které klade, jsou nesmírně důležité“. Farrow, který napomenutí nepodepsal, ale v dubnu se účastnil římské konference laických učenců, kteří vyzvali k vyjasnění Amoris laetitita, uvedl, že tyto problémy jsou natolik závažné, že vyžadují „soustředěnou pozornost papeže a celého episkopátu.“

Robert Royal, ředitel institutu Faith and Reason, řekl, že svatý Jan Pavel II. a Benedikt XVI. čelili podobnému rozdělení Církve, ale tito papežové byli ve svých reakcích „více inkluzivní“.

„Nechtěl bych Vatikánu radit, jak se v této situaci zachovat,“ řekl Royal, „ale vyslat určitá znamení, že ti, kdo lpí na učení, které Církev donedávna předkládala, jsou respektováni a vyslyšeni, by mohlo pomoci zahájit onen dialog, který - jak nám bylo vždy říkáno – je žádoucí.“ Ale Royal také uznal, že přítomnost biskupa Fellaye mezi signatáři tohoto dokumentu je problematická. „Nechtěl bych se ho nějak dotknout,“ řekl, „ale on celou věc komplikuje.“

Některé zprávy nesprávně líčily synovské napomenutí jako to, které slibovali vydat další dva spoluautoři dubií - kardinálové Raymond Burke a Walter Brandmüller, a pak se mnozí divili, že nejsou mezi signatáři. Ale organizátoři zdůraznili, že toto není napomenutí, které tito kardinálové plánovali vydat, protože kardinál Burke sdělil, že kardinálové sami sepíší „bratrské napomenutí“ namísto „synovského“, pokud papež František bude nadále ohledně dubií mlčet.

Synovské napomenutí „vzniklo nezávisle na komunikaci kardinála Brandmüllera, mne a nyní již zesnulých kardinálů Caffarry a Meisnera s papežem Františkem ohledně dubií,“ řekl kardinál Burke Registeru. „Proto skutečnost, že se moje jméno neobjevilo pod synovským napomenutím, nemá žádný význam.“

Profesor Joseph Shaw, mluvčí iniciativy synovského napomenutí, řekl 25. září Registeru, že organizátoři „záměrně nezapojili signatáře dubií, protože jsme chtěli nezávislou iniciativu“. Obvinění vznesená proti papeži však stěží vzbudí velkou pozornost většiny katolíků, protože ti podle Royala nemají dostatečnou znalost své víry. „Mnozí katolíci na několika kontinentech ani v nejmenším neznají či nechápou základy víry,“ řekl Royal. „Církev má před sebou obrovský úkol evangelizovat, který nelze obejít pouhým mluvením o milosrdenství a dialogu.“