V australské nemocnici usmrtili nesprávné dvojče

01.06.2018, Culture of life

Jedno z dvojčat bylo terčem smrtící injekce, ale tento osud potkal jeho bratra... Když australské matce sdělili, že jedno z dvojčat bude muset hned po narození podstoupit operaci kvůli vrozené srdeční vadě, rozhodla se, že ho nechá legálně zabít v pozdním stadiu těhotenství, než aby mu poskytla lékařskou péči. Královská ženská nemocnice v Melbourne roku 2011 přistoupila k usmrcení nevinného dítěte ve stáří 32 týdnů, ale omylem byla injekce se smrtící látkou vpravena jeho bratrovi. Nesprávné dítě bylo zaměřeno technikem obsluhujícím ultrazvuk.


Poté, co byl omyl odhalen, matka císařským řezem porodila syna, který měl být původně usmrcen.

Nemocnice vydala toto prohlášení:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Je to strašlivá tragédie a nemocnice vyjadřuje nesmírnou lítost nad ztrátou, kterou utrpěla matka a její rodina. Provádíme vyšetřování a budeme i nadále poskytovat rodině a dotyčným zaměstnancům plnou podporu.“

Komisařka pro zdravotnictví Beth Wilsonová řekla, že nikdy předtím neslyšela o takovémto omylu. „Bylo to složité, nicméně to neznamená, že se nemělo postupovat s maximální opatrností,“ uvedla v rozhovoru pro Australian Broadcasting Corporation.

Zatímco matka, nemocnice a australská vláda lomí rukama nad nedostatečnou opatrností při zaměřování dítěte, jež mělo být usmrceno, ti z nás, kdo neztratili lidskost, vědí, že v této době masového zabíjení lidí nikdy nezáleželo na tom, které dítě zemře jako první.

Potraty ničí všechno dobré v tomto světě. Miliony lidí včetně „lékařů“ se natolik ztotožnily s likvidací lidského života, že nejsou schopny pochopit, co vlastně dělají. Neznáte-li dobrý důvod k zabití dítěte po narození, neměli byste mít dobrý důvod ani k jeho zabití před porodem.

Potrat je jednoduše eufemismem pro vraždu. Pokud jste se ještě nepřizpůsobili potratové kultuře, máte povinnost upozorňovat své blízké na to, jaká je pravda. Kdo jiný, když ne vy?



Další články



Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Václavova moudrost evangelia

09.11.2026, RC Monitor 20/2026

I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.