K pronásledování křesťanů dochází i v Evropě

Podle kardinála Gerharda Ludwiga Müllera jsou křesťané prostřednictvím médií často systematicky pranýřováni. „O církvi a jejích duchovních mluví stále ve zlém,“ řekl Müller v rozhovoru pro internetový mládežnický magazín f1rstlife. Přitom mnozí zapomínají, že existuje bezpočet kněží, „kteří jsou tu vždy pro druhé“.

Mnoho duchovních, ale také angažovaných laiků každý rok pro svou víru dokonce položí život. „Pak si kladu otázku: Kdo těmto mučedníkům zjedná spravedlnost?“ řekl kardinál. Zasloužili by si, aby média, včetně těch církevních, ocenila jejich věrohodnost a připravenost obětovat se.

K pronásledování křesťanů nedochází jen v islámských nebo komunistických zemích, řekl dále Müller. „Také u nás v Evropě existuje určitá forma pronásledování křesťanů.“ Když je někdo pro svou víru zesměšňován, jedná se o jistý druh útoku na svobodu vyznání. Mnozí lidé požadují toleranci, ale využívají ji pouze jako zbraň proti ostatním. „Očekávají toleranci pro sebe, ale nejsou ochotni prokazovat stejný respekt jiným názorům.“ Katolíci by si neměli jenom stěžovat, že jsou křesťané pronásledováni, řekl kardinál. „Musíme se zastávat každého, kdo je diskriminován pro svou víru.“

Výraz „konzervativní“ se pro církev nehodí
I uvnitř církve dochází k tomu, že jsou kritizováni ti, kdo „vyznávají katolickou víru takovou, jaká skutečně je“, uvedl dále Müller. Často se rozlišuje mezi progresivisty a konzervativci. „Slovo konzervativec dnes pro mnoho lidí platí za nadávku, a přitom se pro církev vůbec nehodí,“ prohlásil kardinál. V církvi existuje rozdíl leda mezi pravověrnými – kteří přijímají víru tak, jak byla zjevena – a těmi, kdo víru deformují. „Pravda, kterou Kristus zjevil, není konzervativní. Jeho zvěst nikdy nezastará.“

Müller se také vyjádřil k pojmu „křesťanský Západ“, na který se v nedávné době odvolávalo několik německých biskupů: Tento termín má dlouhou tradici, která začíná zhroucením Západořímské říše. „Dodnes z ní čerpáme pozitivní myšlenky a vize: Mírové soužití v Evropě je ideou, která se zrodila z křesťanské tradice a křesťanského přesvědčení.“ Pro každého člověka tak vzniká otázka, zda chce tuto pozitivní tradici spolu se svou vírou přijmout, řekl Müller.

Tobias Glenz, přeložil Pavel Štička