Film o rakouském knězi zavražděném nacisty měl světovou premiéru v Iowě

14.06.2019, Catholic Herald

Film „Otto Neururer: Hope through Darkness“ založený na životním příběhu rakouského kněze zavražděného v nacistickém koncentračním táboře, měl nedávno světovou premiéru v Iowě. Film, který vypráví skutečný příběh blahoslaveného Otto Neururera, byl promítán 24. - 26. dubna na mezinárodním filmovém festivalu Julien Dubuque.


Rakouský filmař Hermann Weiskopf, který toto dílo produkoval a režíroval ve spolupráci s německým producentem Ottfriedem Fischerem, se účastnil prvního veřejného promítání.

Jeho společnost AVG Film Production je známá tím, že vytváří historická dramata z druhé světové války založená na životě skutečných osob. Předchozí film „Shattered“ vyprávěl příběh Richarda Bergera, židovského předáka z rakouského Innsbrucku, který byl v roce 1938 rovněž zavražděn nacisty. Weiskopf a jeho tým věří, že je důležité prostřednictvím filmu připomínat inspirativní příběhy z oné doby.

„Mluvíme o malých kladných hrdinech, kteří možná nezměnili historii, ale bezesporu proměnili mnohá srdce,“ řekl. „Lidé jsou ohromně dojatí, když vidí naše příběhy.“

Weiskopf, který přibližně deset let pracoval v italském filmovém průmyslu, než se vrátil do rodného Innsbrucku, se těší, až bude „Otto Neururer“ 4. června představen ve Vatikánu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Budeme tam mít velice exkluzivní projekci a na seznamu účastníků je i papež,“ řekl. Blahoslavený Neururer vyrůstal v obci Piller nedaleko Innsbrucku a většinu své kněžské služby vykonával v Tyrolsku. Poté, co odmítl oddat mladou ženu s o mnoho let starším fanatickým nacistickým důstojníkem a z kazatelny hájil důstojnost židovského národa, byl poslán do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Později byl přemístěn do Buchenwaldu poblíž Výmaru.

I v zajetí nadále vykonával pastýřskou službu, což bylo zakázáno. V roce 1940 byl popraven za to, že pokřtil svého spoluvězně. Byl zabit poté, co jej nechali 36 hodin viset za nohy. Roku 1996 sv. Jan Pavel II. otce Neururera blahořečil.

Weiskopf se svým týmem natáčel v kostele, v němž tento kněz sloužil, a postavil model koncentračních táborů.

Film začíná zobrazením herce Heinze Fitze, který nyní na sklonku svého života žije v Rakousku. Není schopen se modlit kvůli vině související s odpornými zločiny, které spáchal jeho otec jako člen nacistické strany. Je tak postaven do protikladu k otci Neururerovi, který se modlil, když byl jako vězeň mučen.

Fritz při krmení slepic uvažuje o svém životě a říká: „Většina lidí si o mně myslí, že jsem dobrý člověk, ale to je lež.“

Následná scéna ukazuje, jak byl před 70 lety mlácen kněz v německém koncentračním táboře. Vyšetřovatel po něm chtěl, aby mu buď prozradil, co mu spoluvězeň řekl při svátosti smíření, nebo bude zabit.

„Svátostná pečeť je posvátná,“ odpověděl otec Neururer. „Nikdy ji nelze porušit... Tolik si přeji žít. Ale život bez Boha je jako dub bez kořenů. Stačí závan větru a skácí se.“

V průběhu filmu se Fritz doprovázený místním farářem, který podstupuje vlastní zkoušky, a mladou ženou, která s nimi jezdí jako jejich řidička, vydávají na cestu, aby zjistili více informací o otci Neururerovi. Fritz se tak touží zbavit své hanby a nalézt pokoj.

Weiskopf ve filmu hraje roli otce Heinze Fritze. Na plátně se objevuje i se svým synem Enzem, který hraje Heinze Fritze v chlapeckých letech. Weiskopf řekl, že během natáčení se jej osobně dotkl Neururerův příklad víry a lásky tváří v tvář utrpení a nenávisti. Doufá, že příběh tohoto kněze bude mít pozitivní vliv na druhé.

„Od začátku (natáčení filmu) jako by nás Otto Neururer sledoval a dbal na to, aby všechno šlo správným směrem,“ řekl režisér. „Měl jsem takový pocit.“



Další články



Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.