Film o rakouském knězi zavražděném nacisty měl světovou premiéru v Iowě

14.06.2019, Catholic Herald

Film „Otto Neururer: Hope through Darkness“ založený na životním příběhu rakouského kněze zavražděného v nacistickém koncentračním táboře, měl nedávno světovou premiéru v Iowě. Film, který vypráví skutečný příběh blahoslaveného Otto Neururera, byl promítán 24. - 26. dubna na mezinárodním filmovém festivalu Julien Dubuque.


Rakouský filmař Hermann Weiskopf, který toto dílo produkoval a režíroval ve spolupráci s německým producentem Ottfriedem Fischerem, se účastnil prvního veřejného promítání.

Jeho společnost AVG Film Production je známá tím, že vytváří historická dramata z druhé světové války založená na životě skutečných osob. Předchozí film „Shattered“ vyprávěl příběh Richarda Bergera, židovského předáka z rakouského Innsbrucku, který byl v roce 1938 rovněž zavražděn nacisty. Weiskopf a jeho tým věří, že je důležité prostřednictvím filmu připomínat inspirativní příběhy z oné doby.

„Mluvíme o malých kladných hrdinech, kteří možná nezměnili historii, ale bezesporu proměnili mnohá srdce,“ řekl. „Lidé jsou ohromně dojatí, když vidí naše příběhy.“

Weiskopf, který přibližně deset let pracoval v italském filmovém průmyslu, než se vrátil do rodného Innsbrucku, se těší, až bude „Otto Neururer“ 4. června představen ve Vatikánu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Budeme tam mít velice exkluzivní projekci a na seznamu účastníků je i papež,“ řekl. Blahoslavený Neururer vyrůstal v obci Piller nedaleko Innsbrucku a většinu své kněžské služby vykonával v Tyrolsku. Poté, co odmítl oddat mladou ženu s o mnoho let starším fanatickým nacistickým důstojníkem a z kazatelny hájil důstojnost židovského národa, byl poslán do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Později byl přemístěn do Buchenwaldu poblíž Výmaru.

I v zajetí nadále vykonával pastýřskou službu, což bylo zakázáno. V roce 1940 byl popraven za to, že pokřtil svého spoluvězně. Byl zabit poté, co jej nechali 36 hodin viset za nohy. Roku 1996 sv. Jan Pavel II. otce Neururera blahořečil.

Weiskopf se svým týmem natáčel v kostele, v němž tento kněz sloužil, a postavil model koncentračních táborů.

Film začíná zobrazením herce Heinze Fitze, který nyní na sklonku svého života žije v Rakousku. Není schopen se modlit kvůli vině související s odpornými zločiny, které spáchal jeho otec jako člen nacistické strany. Je tak postaven do protikladu k otci Neururerovi, který se modlil, když byl jako vězeň mučen.

Fritz při krmení slepic uvažuje o svém životě a říká: „Většina lidí si o mně myslí, že jsem dobrý člověk, ale to je lež.“

Následná scéna ukazuje, jak byl před 70 lety mlácen kněz v německém koncentračním táboře. Vyšetřovatel po něm chtěl, aby mu buď prozradil, co mu spoluvězeň řekl při svátosti smíření, nebo bude zabit.

„Svátostná pečeť je posvátná,“ odpověděl otec Neururer. „Nikdy ji nelze porušit... Tolik si přeji žít. Ale život bez Boha je jako dub bez kořenů. Stačí závan větru a skácí se.“

V průběhu filmu se Fritz doprovázený místním farářem, který podstupuje vlastní zkoušky, a mladou ženou, která s nimi jezdí jako jejich řidička, vydávají na cestu, aby zjistili více informací o otci Neururerovi. Fritz se tak touží zbavit své hanby a nalézt pokoj.

Weiskopf ve filmu hraje roli otce Heinze Fritze. Na plátně se objevuje i se svým synem Enzem, který hraje Heinze Fritze v chlapeckých letech. Weiskopf řekl, že během natáčení se jej osobně dotkl Neururerův příklad víry a lásky tváří v tvář utrpení a nenávisti. Doufá, že příběh tohoto kněze bude mít pozitivní vliv na druhé.

„Od začátku (natáčení filmu) jako by nás Otto Neururer sledoval a dbal na to, aby všechno šlo správným směrem,“ řekl režisér. „Měl jsem takový pocit.“



Další články



Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.