Papeži Františku, kudy ven z krize

Institucionální krize je výsledkem pátrání a zadržení ve vatikánském Státním sekretariátu a Finančním zpravodajském úřadu (AIF). V důsledku zátahů vatikánské policie bylo suspendováno pět úředníků včetně Tommasa Di Ruzzy, ředitele Úřadu.

Dne 23. října zaujalo představenstvo AIF k případu jasné stanovisko: nařídilo interní vyšetřování, které zjistilo, že Di Ruzza postupoval podle pravidel, a obnovilo svou důvěru v něj. Nakonec AIF práci vatikánských vyšetřovatelů odmítl.

Stanovisko AIF vyvolává množství otázek ohledně zátahu. Proč se prokurátor rozhodl vyšetřovat AIF a sesadit jeho ředitele? Je rozumné předpokládat, že všechny ředitelovy postupy lze vysledovat, prověřit a objasnit. Proč bylo tedy AIF podrobeno vyšetřování na základě výnosu, který pouze konstatoval "nejasné chování úřadu"? A proč se vyšetřovatelé neubírali úřední cestou a nedotázali se AIF na jeho činnost?

Jde o bezprecedentní institucionální krizi, neboť pramení uvnitř Svatého stolce, zahrnuje renomované instituce a ohrožuje nezávislost Státního sekretariátu i Finančního zpravodajského úřadu.

Kromě toho tato krize generuje problémy na mezinárodní úrovni. AIF je ručitelem závazků Svatého stolce ve věci finanční transparentnosti. Z tohoto důvodu má úřad se svými protějšky bilaterální vztahy založené na důvěře. Je členem skupiny Egmont, která shromažďuje finanční zpravodajské jednotky z celého světa.

Je tu riziko, že by krize mohla mít určité negativní důsledky. Výbor Rady Evropy, Moneyval, chystá páté kolo hodnocení Svatého stolce/Vatikánského městského státu ohledně efektivnosti vatikánského soudního systému. Útok na AIF, který by se mohl ukázat jako neopodstatněný, vyvolává vážné pochybnosti o pravosti závazku Svatého stolce. Koneckonců byl finanční úřad prověřován kontrolovaným orgánem. Něco je špatně.

Až doteď obvykle Moneyval hodnotil Vatikán pozitivně. Nyní by mohl být přísnější, což může způsobit další zhoršení situace. Pokud se situace kolem ředitele AIF nevyjasní, mohla by skupina Egmont uložit Svatému stolci sankci nebo vyloučit úřad ze skupiny. Byl to právě Moneyval, kdo žádal Vatikán o vstup do Egmontu. Tak by Svatý stolec ztratil mezinárodní důvěryhodnost v oblasti finanční transparentnosti.

Dále je tu možnost, že se státy rozhodnou neudržovat nebo neprohlubovat diplomatické vztahy se Svatým stolcem. Skandál ohledně sexuálního zneužívání byl jedním z důvodů, proč Irsko na nějakou dobu uzavřelo své velvyslanectví ve Vatikánu a jmenovalo nerezidenčního velvyslance s výmluvou na ekonomickou krizi.

Krize zneužívání, spojená s krizí finanční transparentnosti, by mohla vést další země k tomu, aby uzavřely svá velvyslanectví u Svatého stolce. Též některé diplomatické vztahy mohou být ohrožené.

Jak je tato záležitost propojená se zvláštní synodou o Amazonii, která byla právě ukončena?

Závěrečný dokument obsahuje množství klišé, na která jsme zvyklí. Synoda jednala jako "fingovaná rada" s jasnou agendou. Mnozí říkali, že synodní text byl vypracován předem. Dokonce i kardinál Christoph Schoenborn, vídeňský arcibiskup, připustil během briefingu s novináři, že prezident v podstatě sepsal závěrečný dokument Synodního výboru.

Dokument protlačuje problematiku, která se zdála být překonaná. Obsahuje možnost svěcení ženatých mužů, i když jen ve výjimečných případech, a připravuje cestu ke svěcení žen na jáhenky, což neprošlo. Tento druh témat je vždy zpátky v kurzu, i když už se o nich mnohokrát hovořilo. Papež František bude například znovu svolávat studijní komisi pro jáhenky; ta předchozí, kterou svolal, nedošla jasnému konsenzu. Bylo už mnohokrát řečeno, že správnou reakcí na nedostatek kněží je silná kampaň za kněžská povolání. Papež František ustanovil komisi ohledně jáhenství, která nikam nevedla, a jiná komise vydala v roce 1990 stejné závěry. Ale zdá se, že všechna tato témata teď padla na úrodnou půdu.

Tato úrodná půda však leží pouze v určitých malých kruzích, jak potvrdili ti, kdo označili závěry synody za předem rozhodnuté. Většina volí obecně obezřetnější přístup.

Takže tu máme aktivní menšinu, která prosazuje reformy navzdory tomu, že se netěší společnému konsenzu. Totéž platí pro vatikánskou finanční reformu.

Na začátku pontifikátu papeže Františka se také šeptalo, že bude zrušen Institut pro náboženská díla (IOR), tedy tzv. Vatikánská banka. Nestalo se tak. Další vlna finanční reformy měla za cíl vytvoření Vatikánského investičního managementu, který by sjednotil investice Svatého stolce. Projekt nefungoval. V obou případech většina vatikánských úředníků podotkla, že by bylo moudřejší a lepší vymyslet specifický systém pro Svatý stolec, který bude vyhovovat jak mezinárodním standardům, tak zvláštnímu charakteru Vatikánského městského státu.

Došlo k mnoha střetům ohledně finanční reformy, které vznikly z konfliktu mentalit. Tento konflikt byl nyní rozjitřen do té míry, že vedl k přímému útoku na instituci, v níž menšina prosazuje zásadní změnu směřování.

Není příliš překvapivé, že kardinál Peter Turkson během konference na Katolické univerzitě v Milánu přednesl myšlenku zvláštního investičního fondu, což je znovuoživení myšlenky Vatikánského investičního managementu. IOR tedy vydává za novinku to, co už dělal dříve, a přitom nijak nevysvětluje ztrátu 70 milionů eur v posledních sedmi letech (o níž píše v nové skandální knize o Vatikánu Gianluigi Nuzzi).

Za tím vším můžeme vidět bojovné menšiny, které útočí na církev, mění ji, ohýbají její pravidla podle svých kritérií a vykořisťují ji podle svých zájmů.

Nové je v tomto případě to, že dříve sice každý Svatý stolec využíval, ale zároveň si přál jeho zachování. Nyní jeho ochrana nikoho nezajímá.

Na jedné straně tu máme žádost o nový Amazonský obřad a Amazonskou výjimku (která by mohla být následována mnoha dalšími výjimkami), na straně druhé institucionální krizi. Obě tyto události poukazují na vnitřní nátlakové skupiny, které si kladou za cíl zničit všechno institucionální a institucionalizovat to, co dříve nebylo.

Chce-li se papež František dostat z krize, bude muset instituce brát v úvahu a bránit je. A dávat si pozor na terorismus pomluv, který byl často využíván k zabíjení vatikánských institucí. Svatý stolec je jediným východiskem. Ať se vám to líbí nebo ne.