05.03.2020, RCM
„Vatikán vyhlásil válku kardinálu Zenovi,“ píše Daily Compass, který zveřejnil dopis kardinála Giovanniho Battisty Re (čerstvého děkana kolegia kardinálů) ostatním kardinálům. Obsahem dopisu je ostrá kritika na adresu kardinála Josepha Zena – emeritního biskupa Hong-Kongu, kritika komunistické ideologie a obhájce podzemní čínské církve (kardinál Duka mu v roce 2019 udělil zlatou medaili sv. Vojtěcha za nezlomnost a věrnost Církvi v zápase s komunismem).
„V přístupu k situaci katolické církve v Číně existuje hluboký soulad smýšlení a kroků posledních tří papežů,“ píše kardinál Re, a pokračuje: „Kardinál Zen již vícekrát prohlásil, že než špatnou dohodu, to raději žádnou. Poslední tři papežové však tento názor nesdíleli: naopak, podporovali práci na této dohodě, která se v současnosti jeví jako jediná možná.“ Re dále rozporuje Zenovo tvrzení, že současná dohoda musí být tatáž, kterou Benedikt XVI. podepsat odmítl. „Osobně jsem prozkoumal existující dokumenty a mohu ujistit Vaše eminence,“ píše Re kardinálům, „že papež Benedikt XVI. schválil návrh Dohody o způsobu jmenování biskupů v Číně, ač podepsat ji bylo možné teprve v roce 2018.“
Kardinál Zen odpověděl otevřeným dopisem, v němž se ohrazuje proti jednotlivým bodům. „Chcete-li dokázat, že dohoda byla schválena již Benediktem XVI., stačí, abyste mi ukázal text dohody, který jsem doposud vidět nesměl, a příslušné archivní doklady, které jste si prý ověřil,“ vyzývá Zen; a v souvislosti s papežovou čínskou politikou obviňuje státního sekretáře, kardinála Parolina: „Vzhledem k inteligenci Jeho Eminence jsem těžko mohl uvěřit, že by podlehl klamu. Spíše se zdá, že se vědomě nechal podvést. Mám silné důvody se domnívat, že kardinál Parolin manipuluje Svatého otce, který mi projevuje velkou náklonnost vždy, když se setkáme, na moje otázky však zásadně neodpovídá.“ Situaci v Číně ze svého pohledu popsal kardinál Zen v nedávném rozhovoru pro agenturu CNA.
Zareagoval též arcibiskup Viganò, který se skrývá od té doby, co obvinil papeže Františka a další vysoké vatikánské hodnostáře, že kryli zločiny bývalého kardinála McCarricka (který shodou okolností sehrál důležitou roli i ve vatikánsko-čínských jednáních). Viganò zaslal kardinálu Zenovi dopis, v němž mu vyjadřuje podporu a kritizuje Vatikán ještě ostřeji, než sám Zen: „Vatikán udělal vše proto, aby zmučenou čínskou církev vydal do rukou Nepřítele: tím, že podepsal onen tajný pakt, tím, že legitimizoval exkomunikované ’biskupy‘, kteří jsou agenty režimu, tím, že sesadil legitimní biskupy, tím, že přinutil věrné kněze registrovat se u církve, která se podřídila komunistické diktatuře,“ píše Viganò Zenovi. „Zašli dokonce tak daleko, že tvrdí, že papež Benedikt schválil návrh dohody, zatímco všichni víme o jeho tuhém odporu a opakovaném odmítání podmínek, které si krvavý a bezohledný režim kladl,“ podotýká Viganò k tvrzení Zenova kritika.
Vatikánskou politiku vůči Číně také nedávno zkritizoval Chris Patten, poslední britský guvernér Hong-Kongu. „Pokud jde o Čínu, Vatikán udělal vážnou chybu,“ řekl Patten. „Velmi sympatizuji s kardinálem Zenem.“
Šíření nového koronaviru vede některé diecéze k zákazu podávání svatého přijímání do úst a dalším opatřením, jako např. vyprázdnění nádob na svěcenou vodu či mytí liturgických nádob horkou vodou se saponátem. Kritiku nařízení ohledně způsobu podávání eucharistie vyjádřil biskup Athanasius Schneider. Severoitalské diecéze pak dokonce – k rozhořčení některých věřících – zcela zrušily mše svaté a udělování svátostí. Papež František je podle oficiálních zpráv pouze nachlazen, „bez příznaků jiných nemocí“.
Biskup Athanasius Schneider rovněž nedávno publikoval esej nazvaný „Otázka, kdo je pravým papežem, ve světle teorie automatické ztráty papežského úřadu z důvodu hereze a spekulací o rezignaci Benedikta XVI.“ Schneider zde kritizuje úvahy, že by snad papež František nemusel být pravým papežem, a odmítá teorii, že heretický papež automaticky pozbývá úřadu, jako krypto-konciliaristickou. „Církev je v posledku skutečností nikoliv lidskou, nýbrž boho-lidskou. Pokusy najít řešení současné krize papežství v teorii sv. Roberta Bellarmina [o automatické ztrátě úřadu papeže-heretika], nebo v útěku k pochybné teorii, že pravým papežem je stále Benedikt XVI., jsou od počátku odsouzeny k neúspěchu,“ uzavírá biskup svoji analýzu.
Němečtí biskupové zvolili nového předsedu tamější biskupské konference. Nástupcem kardinála Reinharda Marxe se stal Georg Bätzing. „V centru našeho zájmu je Synodní cesta. Má moji plnou podporu,“ vyjádřil se Bätzing ve svém prvním vystoupení ve funkci. Bätzing dále podle svých slov podporuje cíle synodního procesu jako např. diskusi o svěcení žen a popírá, že by papež tuto možnost v poslední exhortaci vyloučil. Bätzing též podporuje eucharistické intercommunio a podílel se na pracovním dokumentu Synodní cesty, který prosazuje přípustnost antikoncepce, masturbace a homosexuálního životního stylu. „V tom, jak přistupujeme k homosexuálům a jejich způsobu života, se musí něco změnit“, prohlásil Bätzing, kritizující dosavadní církevní nauku jako „katastrofální moralitu zákazů“.
Server LifeSiteNews též informuje o novénách za kardinála Pella, odsouzeného v Austrálii za sexuální zneužívání, v souvislosti s blížícím se datem projednání jeho posledního dovolání k Nejvyššímu soudu. Článek zároveň detailně shrnuje celé pozadí a souvislosti pochybnosti budícího procesu, v němž byl kardinál odsouzen na základě jediného, ničím nepodepřeného svědectví údajné oběti.
Lukáš Novák21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.