Vatikán zaslal biskupům mimořádný formulář kvůli průzkumu mší

Kardinál Luis Ladaria, prefekt Kongregace pro nauku víry, napsal předsedům biskupských konferencí 7. března dopis, v němž je požádal, aby biskupům předali dotazník o devíti bodech, jež se týkají apoštolského listu Summorum pontificum z roku 2007.

Mluvčí biskupské konference sdělil agentuře CNA, že americkým biskupům byl dotazník předán 27. dubna.

Mluvčí biskupské konference Anglie a Walesu nám 27. dubna potvrdil, že konference dotazník obdržela a připravuje jeho distribuci biskupům.

List papeže Benedikta XVI. z roku 2007 určený biskupům na celém světě vysvětluje, že Summorum pontificum umožňuje kněžím celebrovat mši podle misálu z roku 1962 jako „Forma extraordinaria“ čili mimořádnou formou římského ritu. Misál vydaný Pavlem VI. zůstává „Forma ordinaria“ čili řádnou formou římského ritu, uvedl.

Letošní průzkum Kongregace pro nauku víry obsahuje například takovéto otázky: „Má podle vašeho názoru využívání mimořádné formy pozitivní, nebo negativní aspekty?“ a „Jak motu proprio Summorum pontificum ovlivnilo život v seminářích (diecézním semináři) a dalších formačních zařízeních?“

Dotazník také zjišťuje, zda mimořádná forma reaguje na „skutečnou pastorační potřebu“ nebo ji „podporuje pouze jeden kněz“.

Biskupové mají odpovědět, zda osobně používají misál z roku 1962 a jakou radu by poskytli ohledně mimořádné formy.

Dokument se rovněž táže, zda „řádná forma ve vaší diecézi přejala některé prvky mimořádné formy“.

V průvodním dopise, který byl spolu s dotazníkem nejprve zveřejněn na webových stránkách Rorate Caeli, kardinál Ladaria napsal: „Třináct let po vydání motu proprio Summorum Pontificum papeže Benedikta XVI. si Jeho Svatost papež František přeje být informován o nynějším využívání tohoto dokumentu.“

Ladaria požádal biskupy o zaslání odpovědí do 31. července 2020.

Tento průzkum není první prosbou Svatého stolce o zpětnou vazbu ohledně mimořádné formy.

Benedikt XVI. ve svém listu z roku 2007 požádal biskupy, aby „tři roky poté, co motu proprio vstoupí v platnost (tedy do roku 2010), poslali Svatému stolci zprávu o svých zkušenostech“.

Papežská komise Ecclesia Dei následně roku 2011 vydala instrukci Universae ecclesiae, v níž vysvětlovala aspekty Summorum pontificum.

Joseph Shaw, předseda Latin Mass Society of England and Wales, řekl agentuře CNA, že podle jeho názoru výsledky průzkumu budou hovořit o pozitivním místě mimořádné formy v životě církve.

Shaw ve svém prohlášení uvedl: „Za předpokladu, že Kongregace pro nauku víry obdrží úplné odpovědi, porovnání zpráv z let 2010 a 2020 ukáže nejen stálý nárůst počtu mší, ale také rostoucí a poklidnou integraci mimořádné formy do života církve, což lze z velké části přičíst postoji samotných biskupů.“

„Starší generace biskupů nepřejících mimořádné formě se domnívala, že po jistém odrazování o ni kněží a laici ztratí zájem, ale to se nestalo,“ dodal.

„Naopak, jejich nástupci jsou téměř vždy přístupnější a postupem času je mladším kněžím a laikům stále zřejmější, že staré argumenty proti mimořádné formě se často zakládaly na nedostatečném vzdělání a teologických nedorozuměních a že – jak poznamenal papež Benedikt, stará latinská liturgická tradice má i pro novou generaci hodnotu,“ prohlásil Shaw.

V březnu Kongregace pro nauku víry oznámila, že vydala dva dekrety s novými eucharistickými prefacemi, aby bylo možno při mimořádné formě volitelně slavit památku světců kanonizovaných v nedávné době.

Dekret Quo magis stanovuje sedm nových eucharistických prefací pro mimořádnou formu mše, které se mohou používat při zvláštních příležitostech, jako jsou votivní mše nebo svátky připomínající památku světců.

Druhý dekret, Cum sanctissima, obsahuje ustanovení pro slavnosti světců kanonizovaných po červenci 1960, jejichž liturgická památka byla zřízena až po vydání římského misálu z roku 1962.