Tajemství

12.08.2020, RC Monitor 16/2020

Náboženství má svá tajemství. Bez nich by byl lidský život jen rozumovým plaváním a šploucháním citů na hladině nepoznaného. My se přesně v polovině srpnových dnů s velkým tajemstvím setkáváme. A pokud se do něj ponoříme jako ryba do průzračné vody, nebudeme litovat. Nevadí, že náš rozum je v té chvíli pozadu. Srdce to vnímá.


Jestliže technika pomáhá člověku ve viditelném světě, pak Boží slovo nabízí svou pomoc v životě, kam lidský mozek nedosáhne. V Bibli se o Panně Marii mluví jako o té, kterou velebí všechna pokolení. Není to přelud a naše fantazírování. Ani to není přání, které je otcem myšlenky. Je to život, který byl přenesen do nebe. My Pannu Marii nezbožšťujeme. Tajemství jejího života souvisí s Ježíšem – Bohem i člověkem. Kdyby totiž Bůh ve svém Synu nepřijal lidské tělo, zůstal by pro nás Bohem vzdáleným a nedosažitelným, byl by jakousi chladnou duchovou bytostí. Ale že se vtělil, uskutečnilo se, co tenkrát řekli proroci, že Bůh je s námi, že je Emanuel.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Maria je Matkou Krista, je Bohorodičkou. Nosila Ježíše ve svém těle. Bůh tedy nemohl připustit, aby její tělo podlehlo porušení. V okamžiku, kdy naplnila svůj pozemský život, byla proměněna. S produchovnělým tělem vstoupila do slávy a my to nazýváme Nanebevzetí Panny Marie. Je Ježíši podobná. Není bohyní, ale je první z celého stvoření. Díky svému Synu má mimořádné postavení v nebi. A tak jako je Matkou Páně – Matkou Jeho těla, je i Matkou nás všech. Bůh to tak chtěl a my jsme si to nevymysleli, ani Církev si to nevymyslela a nepovýšila ji na její místo, kde je. Důvěřujme jí, utíkejme se k ní. Je naší prostřednicí k Bohu. Je žebříkem, po kterém sestoupil Ježíš Kristus, Syn Boží dolů k nám a po kterém my vystupujeme k Němu. A žebřík, jak známo, má dvě ramena. To je Mariina náruč. Ty příčky jsou slova pravdy a skutky lásky v nás. Po nich se přibližujeme do nebeské Ježíšovy slávy. Nezapomeňme na to. Pán Bůh nám dal na cestě k nebi Ježíše a Marii. Ta dvě jména si vpišme do srdce.

P. Jakub Berka OPraem.


Další články



Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.