Katolické školy musí naplno realizovat učení církve

16.09.2020, RC Monitor 17/2020

Jako člověk, který na katolických školách v glasgowské arcidiecézi celý život učil náboženskou výchovu, jsem se svými žáky vždycky chtěla naplno sdílet církevní učení a evangelium. Katolické školy to lidem jako já umožňovaly svou odlišnou povahou a službou. Ekonomické a politické omezování katolického vzdělávání, jehož jsme dnes svědky, proto ohrožují schopnost příští generace naplňovat totéž povolání v roli katolického učitele.


V Deklaraci o křesťanské výchově Gravissimum educationis papeže Pavla VI. z roku 1965 jsou katolické školy vyzývány, aby poskytovaly přípravu „mládeži, neboť ona je nadějí církve“. Církevní autority mají dohlížet „na to, ať mládež není nikdy o toto svaté právo (na křesťanskou výchovu) připravena“. Žáci mají „být vedeni k správnému posuzování mravních hodnot“, a díky tomu pak „přispějí k blahu celé společnosti“.

Katolické školy mohou a musí rodičům, prvním vychovatelům jejich dětí, nabízet záštitu před množstvím organizací, jejichž účelem nebo deklarovaným záměrem je destabilizace společnosti a rozpad rodiny. Tyto síly mají v národním i mezinárodním školství rostoucí vliv a otevřeně se snaží „vysvobodit“ katolické žáky z jejich tradičních útočišť – oprostit je od vlivu rodičů, církve a církevních škol. Tento střet nepomine. To, co svět označuje jako osvobození dětí, je ve skutečnosti překrucování evangelia.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tlak na katolické školy, aby se přizpůsobovaly světu, je silný, přičemž nekonformnost je pokládána za problémovou či dokonce nebezpečnou. Nevaroval však Kristus právě před tímto? Když odmítneme naplno hájit manželství, posvátnost života, přikázání a učení církve, odmítneme tím věřit v Ježíše a spoléhat na něj.

Katolické školy samozřejmě zůstávají nedokonalé. Avšak kde jinde by školák mohl zakoušet svátosti nebo se setkávat s vírou ve skutečnou Kristovu přítomnost? Kde jinde by jako přirozená součást školních osnov mohla být vyučována teologie těla podle papeže Jana Pavla II., aby žákům pomohla vytvořit si pozitivní pohled na sex a na vztahy? Kam jinam by se mohli obrátit rodiče, kteří nejsou katolíky, ale hledají pro své děti úkryt před jejich „osvoboditeli“? Kde jinde by se žáci, kteří nevyrůstají v církvi, mohli doslova setkávat s Bohem na zemi – jeho tělem, krví, duší a božstvím? A co se vyrovná pokladům katolické víry a kultury?

Jeden můj katolický student, který teď rozpoznává povolání ke kněžství, řekl: „Ježíš Kristus není pouhou životní volbou nebo otázkou rodinného přesvědčení, nýbrž je pro nás jako stvořené bytosti nezbytností, vetkanou do naší duše. Katolická škola se ze své povahy a nejvyššího povolání může stát svátostným tělem, které ukazuje na Ježíše Krista a pomáhá zjevovat jeho přítomnost světu. Papež Benedikt XVI. během své návštěvy Velké Británie roku 2010 našim katolickým školám řekl, že doufá, že se jejich žáci stanou ’budoucími světky 21. století‘. To je vznešený a bázeň vzbuzující úkol, za nějž je celá katolická obec v konečném důsledku zodpovědná před božským Učitelem.“

Pauline Gallagherová, Catholic Herald
Přeložila Alena Švecová


Další články



Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Úžasné proroctví z doby, kdy byl Fulton Sheen ministrantem

14.10.2026, Catholic Arena

Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.