Míra potratů v Anglii a Walesu během pandemie prudce stoupá

Catherine Robinsonová, mluvčí britské organizace Právo na život (Right to Life UK) prohlásila: „V tomto roce jsme se jako národ semkli a podstoupili velké oběti, abychom ochránili zranitelné před covidem-19. Je smutné, že zatímco jsme chránili jednu skupinu zranitelných, jako společnost jsme interrupcemi ukončili tisíce mladých zranitelných životů.“

K nejvyššímu měsíčnímu nárůstu ve srovnání s loňským rokem došlo v dubnu, což byl první úplný měsíc celostátní karantény, kdy bylo provedeno 20 546 interrupcí, o 4 540 víc než v dubnu 2019.

Robinsonová uvedla, že se tento nárůst časově kryl se zavedením dočasných opatření, která do skončení koronavirové krize povolovala domácí farmakologické ukončení těhotenství.

Podle tohoto dočasného uspořádání, zavedeného 30. března, ženy usilující o farmakologickou interrupci nyní mohou doma až do desátého týdne těhotenství užívat potratové pilulky – mifepriston a misoprostol. Lékaři pacientkám tyto pilulky posílají po telefonickém rozhovoru nebo po videokonzultaci.

Dřív ženy mohly doma užívat jen druhé z uvedených léčiv, poté co nejprve na lékařské klinice užívaly první z nich, a jak požaduje zákon, získaly souhlas dvou lékařů.

Nové statistiky ukazují, jaký měla tato změna dopad, neboť poměr farmakologických potratů se oproti chirurgickým zvýšil od března do dubna o deset procent.

Robinsonová poukázala na e-mail z 21. května, který unikl na veřejnost z „NHS England“ a „NHS Improvement“, orgánů zastřešujících zdravotní péči ve Velké Británii. Uvádí se v něm, že od března úřady věděly o třinácti nehodách spojených s domácími farmakologickými interrupcemi. Naznačila, že to může být „jenom špička ledovce“, neboť od odeslání tohoto e-mailu mohlo dojít k ještě dalším.

„Spolu s dalšími stoupenci hnutí pro život jsme upozorňovali, že je jen otázkou času, kdy v důsledku podomácku prováděných potratů nějaká žena zemře,“ řekla.

„Je tragické, že v případě dvou žen se tak již stalo a v rámci vládního plánu domácích interrupcí přišly o život desetitisíce nenarozených dětí.“

Dále Robinsonová uvedla: „Není pravděpodobné, že by poskytovatelé interrupcí, jako například BPAS a firma Marie Stopes International, jejichž záměrem je, aby se domácí interrupce staly trvalou praxí, chtěli odhalovat, ke kolika komplikacím či vážným nehodám v důsledku jejich ’služeb‘ došlo.

Pravděpodobně je také mnohem víc nehod, o kterých poskytovatelé potratů nevědí, protože většina žen se obvykle nevrátí a neřekne, že použitím jejich služeb porušily zákon nebo ani nevěděly, v jakém stupni těhotenství se nacházejí, protože ani nebyly vyšetřeny ultrazvukem.“

Na konci srpna vláda vyhlásila, že spustí veřejnou debatu o tom, zda by měly být domácí interrupce povoleny trvale.

K tomu Robinsonová poznamenala, že „tyto plány na podomácku prováděné potraty by měly být ihned pozastaveny“.