V nejlepší možné společnosti

06.10.2020, RC Monitor 19/2020

Je běžnou lidskou zkušeností, že dva mladí lidé, kteří jsou dlouho spolu a rozumí si, se zamilují, zahledí se do sebe, stále na sebe myslí, až se nakonec rozhodnou vzít se, uzavřou manželství a slíbí si věrnost a lásku na celý život. Je to požehnaný přirozený proces, a tak by to mělo i vždycky být. Ale, žel Bohu, není...

Podobný proces, ale ještě trvalejší, důležitější a hlubší, se dá pozorovat i ve vztahu duše k Bohu, k Nejsvětější Trojici. K tomu, aby se člověk zamiloval do Boha, musí ho mít také stále před sebou, musí s ním mluvit, navázat s ním osobní vztah. Kdo na něj často nemyslí (nebo vůbec), nemluví s ním, nesetkává se s ním (tedy nemodlí se...), i když je statisticky katolíkem, nemůže si ho zamilovat. Protože nestačí jen v Boha věřit, ale máme ho především milovat. Věřit můžeme rozumem, ale milovat celou svou bytostí, co se zkratkovitě vyjadřuje slovem srdce. A láska roste a upevňuje se jen častým setkáváním.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ježíš se Petra třikrát neptal, jestli v něho věří, ale jestli ho miluje... (srov. Jn 21,15–17) Víra se u věřícího předpokládá, ale ani to ještě plně nestačí... Ježíš chce slyšet, jestli ho miluje více než ostatní. A o to máme (i když to zřejmě nikdy plně nedosáhneme) usilovat celým svým životem. Příležitostí, kde to můžeme jasně projevit, jsou pokušení. Nevyhledávat je, ale postavit se rozhodně proti nim, když se ukážou. Současný svět a jeho kultura se snaží co nejvíc odstranit každou živou vzpomínku na Boží milost a jeho milosrdenství, na jeho působení. Dává přednost tomu, aby se křesťanstvo ukazovalo spíše jako jakýsi relikt minulé kultury, minulosti, a většinou o něm mlčí.

Jedním z důsledků tohoto postoje je množství osamělých a smutných lidí i uprostřed vnějšího veselí a zábavy. Kdo však stále (často) myslí na Boha, nikdy se nemůže cítit osamělý a sám, natož smutný. Vždycky se nachází v nejlepší možné společnosti.

Mons. Ladislav Hučko
apoštolský exarcha řeckokatolické církve

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.