23.10.2020, RCM
Kolik osob se může bohoslužby zúčastnit a jaké jsou podmínky konání?
Celkově smí být na bohoslužbě 100 osob (včetně kněze a přisluhujících). Tyto osoby musí být rozděleny do skupin po 20, mezi skupinami je třeba dodržovat rozestupy v délce 2 metrů. Všichni účastníci musí nosit roušky nebo jinou ochranu dýchacích cest.
Co když zasáhne policie?
Je možné, že policie pod dojmem mylných informací o obsahu krizových opatření zasáhne. Jestliže se bude chtít pokusit bohoslužbu ukončit či pokutovat její účastníky anebo jinak zasáhnout, je třeba postupovat takto:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
1. Upozornit, že konání bohoslužby je výslovně povoleno čl. III. usnesení vlády ze dne 21. října 2020 č. 1078, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 424/2020 Sb. Policie nemá pravomoc konání bohoslužby ukončit ani sankcionovat její účastníky.
2. Kněz ani přítomní věřící by neměli souhlasit s uložením pokuty, neměli by vůbec nic podepisovat a měli by ústně trvat na proběhnutí správního řízení.
3. V případě, kdy policie bude trvat na ukončení bohoslužby, uposlechnout výzvy policie.
4. Vyhledat odbornou právní pomoc.
5. Je vhodné mít videozáznam z mobilního telefonu kvůli případnému správnímu řízení.
Může se stát, že se jedná o opomenutí v krizovém opatření a že vláda dodatečně podmínky konání bohoslužeb v kostelích nebo pod širým nebem zpřísní anebo je zakáže?
V současném chaosu nelze vyloučit nic. Právo projevovat své náboženství navenek bohoslužbou (ať již ve venkovních nebo ve vnitřních prostorech) je výslovně uvedeno v Listině základních práv a svobod. Lze ho omezit pouze zákonem, z legitimního důvodu. Chce-li vláda omezit konání bohoslužeb, měla by tato omezení mít stejné parametry jako omezení jiných shromáždění podle shromažďovacího zákona. V případě shromáždění ve vnitřních prostorách by mohlo být omezení přísnější než v případě shromáždění pod širým nebem, ale mělo by být vždy proporcionální - např. v závislosti na velikosti kostela či jiného vnitřního prostoru.
Tomáš Hromek, advokát
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.