Svatá Anežka Česká

11.11.2020, RC Monitor 22/2020

Kázat opětovně na určitý svátek by se mohlo jevit jako problém. Stejný světec, stejné texty, tytéž modlitby a zpravidla i týž kostel. Pokaždé je tu ovšem jiná společenská a dějinná situace. Letos je dramaticky jiná, protože nic podobného nikdo z nás nezažil. Co známe z literatury, výtvarného umění a filmů jakkoli impresivních, jsou jen svědectví.

Myslím, že prvořadou povinností je mluvit, jak to známe od proroků. Dříve, než k tragédii dojde, varují drtivými výroky. Když nastane, těší Boží lid. Je třeba povzbuzovat nemocné a zdravotníky. Těm jsme bez výjimky mnoho vděčni. Ale útěchy a povzbuzení je třeba celé společnosti. Druhým úkolem je odmítnout kritické hlasy směřované na vládu. Právě křesťané by měli vědět, že jediný, kdo epidemii může zdolat, je Hospodin. Vláda situaci zvládat nemůže a dělá při tom určitě mnoho chyb. Nemůže za to, protože musí jednat ihned v situaci, která se mění takřka po hodinách. Co lze kritizovat, jsou evidentní snahy využít situace pro svůj prospěch a vyvolávání panického strachu. Většina novinářů se chová jako sadisti z padesátých let, když nosili vězňům ukazovat provaz, na kterém je pověsí. Trestuhodné je i zpolitizování epidemie ve chvíli, kdy tolik potřebujeme spolupráci všech.

Daleko závažnější je náhle tematizovaná otázka smrti. Je alarmující, kolik křesťanů, dokonce praktikujících, se bojí smrti. Provalila se latentní krize víry. Není snad Kristova zmrtvýchvstání? Neslyšeli nikdy velikonoční sekvenci: Život a smrt se střetly? Vzpomínám na pozoruhodnou studii akademika J. Charváta Život a smrt, ve které upozornil, že v každé buňce je zakódován budoucí život.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Poslední, na co chci upozornit, je krize rodiny, protože se jasně ukazuje, že pouze soudržné rodiny, a to i ve smyslu širšího příbuzenstva (poškozená nebo neúplná rodina se ze strachu a neochoty postarat o nemocné rozprchne – „zachraň se, kdo můžeš“) poskytují účinnou obranu proti pochopitelnému strachu. Ne ze smrti, ale z obtíží, které už jsou a budou se stále zvyšovat. Život po krizi bude kromobyčejně ekonomicky stísněný, ale také najednou primitivní.

Právem se ptáte, kdy začnu mluvit o sv. Anežce. Řeknu jediné. Je to mocná přímluvkyně, protože za svého života poznala vše, co nás sevřelo. Obraťme se k ní o pomoc i radu.

Mons. Petr Piťha

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.