Týden ve světě katolickýma očima - 19. 11. 2020

Viganò tvrdí, že obvinění na jeho adresu vyvrací samotná Zpráva, která „si na mnoha místech odporuje“ a zjevně se na ní podílelo mnoho různých autorů. Viganò se dále podivuje, že nebyl předvolán jako svědek: „S překvapením zjišťuji, že mě Zpráva, v níž jsem 306× zmiňován, obviňuje z toho, že jsem ’nepředstoupil‘, abych v tomto vatikánském vyšetřování podal svědectví. Ale podle kanonického práva je povolávání svědků věcí toho, kdo je za proces zodpovědný,“ říká Viganò a vypočítává všechny informace, které Vatikánu o McCarrickově případu od roku 2006 podal. „Je zcela nepochopitelné a nestandardní, že nebylo shledáno vhodným, abych byl povolán svědčit. Ale je ještě znepokojivější, že toto záměrné opomenutí bylo následně použito proti mně.“

V reakci na McCarrickovu zprávu americký magazín National Catholic Reporter požaduje, aby američtí biskupové zakázali veřejné uctívání Jana Pavla II, který v roce 2000 McCarricka jmenoval do prestižní pozice arcibiskupa Washingtonu, a to navzdory naléhavému varovnému dopisu od kardinála Johna O’Connora. O’Connor v něm papeže informoval o množství obvinění na McCarrickovu adresu včetně toho, že často zve seminaristy, aby s ním sdíleli lůžko. Björn Odendahl se proto domnívá, že Církev by neměla podléhat tlaku věřících, skandujících „santo subito“a napříště s kanonizací vyčkat delší dobu. Poukazuje přitom na beatifikační proces zakladatele Schönstattského hnutí Josefa Kentenicha, který byl přerušen více než 50 let po jeho smrti, když vyšlo najevo, že Kentenich systematicky sexuálně zneužíval sestry v hnutí.

Sandro Magister v novém komentáři pokládá vatikánskou Zprávu za bezprecedentní v tom, do jaké míry odhaluje důvěrné vatikánské dokumenty a procesy a označuje ji za „bohatou sbírku příběhů“. Magister popisuje jeden z nich: McCarrickovu snahu zatajit nótu tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry, kardinála Ratzingera ohledně nedovolenosti podávat eucharistii osobám žijícím ve zjevném těžkém hříchu. Šlo o reakci na spor mezi kardinálem McCarrickem a tehdejším arcibiskupem St. Louis Raymondem L. Burkem o to, zda by měla být odepřena eucharistie prezidentskému kandidátovi Demokratické strany Johnu Kerrymu, který podporoval zavedení ústavního práva na potrat. Magister upozorňuje na to, že Ratzingerova nóta je stále aktuální, vzhledem k ostře propotratovým postojům pravděpodobného budoucího prezidenta Spojených států Joe Bidena.

Podle Guido Horsta je McCarrickova zpráva „kombinací laxnosti, dobrých úmyslů a neochoty vynést věci na světlo“. Horst také, podobně jako jiní komentátoři, upozorňuje na to, že Církev proti McCarrickovi zakročila teprve tehdy, když došlo ke zneužití nezletilého. „Jsou snad homosexuální praktiky mezi kněžími něco normálního?“ ptá se Horst.

Jen několik hodin před vydáním vatikánské Zprávy zveřejnilo „Nezávislé vyšetřování sexuálního zneužívání dětí v Anglii a Walesu“ (IICSA) svoji stopadesátistránkovou zprávu. Ta podle Michaela Haynese obsahuje „zničující“ zjištění ohledně role kardinála Vincenta Nicholse, který prý namísto náležitého jednání s obětmi zneužívání „upřednostnil ochranu pověsti Církve, papeže a kardinála Murphyho-O’Connora“ a „neprokázal žádný soucit s oběťmi v nedávných případech, které vyšetřoval.“ Zpráva rovněž obviňuje Svatý stolec z „nedostatku součinnosti [při vyšetřování], který přesahuje veškeré chápání“: postoj Svatého stolce prý „byl opakem ducha, v němž se nesou jeho veřejná prohlášení“.

Kolínský arcibiskup, kardinál Rainer Maria Woelki, přiznal „vážná pochybení“ při jednání s knězem odsouzeným za sexuální zneužívání.

Kolínské Arcibiskupství zrušilo webovou stránku Katolického vysokoškolského spolku (KHG) v Kolíně, neboť uváděla stanoviska Spolku, která jsou v příkrém rozporu s naukou Církve.

Prefekt Kongregace pro biskupy kardinál Marc Ouellet nařídil vyšetřování biskupa San José v Kalifornii Oscara Cantu; jeho předmětem je biskupova činnost, resp. nečinnost v reakci na obvinění kněží ze sexuálních deliktů v jeho bývalé diecézi Las Cruces. Vyšetřování se řídí novými pravidly stanovenými v motu proprio papeže Františka Vos estis z května 2019. Podobné vyšetřování se týká i dalších dvou amerických biskupů.

V Polsku zemřel kardinál Henryk Gulbinowicz, a to deset dní poté, co byly proti jeho osobě vyhlášeny sankce za páchání a krytí sexuálních deliktů.

Předseda biskupské konference Spojených států arcibiskup José Horacio Gómez komentoval předpokládaný nástup Joe Bidena jako prezidenta Spojených států: „Teprve podruhé nás čeká převzetí moci prezidentem, který vyznává katolickou víru. To obnáší jisté příležitosti, ale také jité výzvy. Máme důvod se domnívat, že víra zvoleného prezidenta zavazuje k podpoře některých dobrých agend: mezi ně patří podpora imigračních zákonů, uprchlíků a chudých, či odpor k rasismu, trestu smrti a změně klimatu. Máme ale také důvod se domnívat, že bude prosazovat agendu, odporující některým fundamentálním hodnotám, které jsou nám jako katolíkům drahé. Jde např. o zrušení Hydova dodatku a zachování precedentu Roe vs. Wade. Obojí podkopává naši zcela prioritní snahu o odstranění interrupcí.“

Kardinál Becciù, který byl nedávno papežem Františkem donucen k rezignaci z pozice prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení a zbaven všech kardinálských privilegií, oznámil, že podal civilní žalobu proti italským médiím, která jej obvinila z různých finančních machinací. Becciù, který tvrdí, že „vzhledem ke své kariéře“ mohl patřit patřit mezi kandidáty papežství, požaduje 10 miliónů eur odškodného. Tuto sumu hodlá v případě vítězství poukázat na charitativní účely. Vatikán proti kardinálovi zatím nevznesl žádná konkrétní obvinění.

Ve Švýcarsku došlo v roce 2019 k masivnímu nárůstu výstupů z Církve. Církev opustilo 31722 osob, což je o čtvrtinu více než v předchozím roce.

Podle Jürgena Liminského probíhá mezi Maďarskem a Evroskou unií nevyhlášená kulturní válka: „Zatímco maďarský projekt vychází z evidence lidské přirozenosti, ten bruselský se zakládá na ideji a vůli redefinovat tuto přirozenost,“ domnívá se Liminski.

Magazín National Catholic Register přináší analýzu Victora Gaetana, podle níž v současném arménsko-ázerbajdžánském konfliku nejde o nic jiného než o pokračující genocidu, jejímž cílem je vymazání arménské křesťanské kultury z mapy. Podle Gaetana by mělo dojít k urychlenému mezinárodnímu uznání Náhorního Karabachu a diplomatickému spojenectví s Arménii nakloněným Íránem proti turecko-ázerbajdžánské expanzi.

Lukáš Novák