Paní a dívky u oltáře

25.01.2021, RC Monitor 2/2021

„Mezi 6.–10. rokem si hrají dívky i chlapci přednostně ve skupinách stejného pohlaví. Děti, které se nepřizpůsobí, jsou často vrstevníky odmítnuty. Kluci i v pozdějším věku, jaksi přirozeně ‚opovrhují‘ přítomností dívek ve svém kolektivu a naopak,“ říká vývojový psycholog.

Dívky bývají šikovnější a důslednější. Lépe čtou. Mají nadání na verbální i mimoslovní komunikaci. Rychleji dozrávají v sociálně zdatné osoby, které si umí omotat kolem prstu kohokoliv. V dospělosti se to mění, ženy potřebují rytíře a na spoustu věcí samy nestačí. Řím přišel s tím, že je třeba přepsat Kodex kanonického práva, a to tak, aby byla explicitně dovolena služba lektorátu a akolytátu ženám (které obojí dneska už mnohde vykonávají). Mnozí zajásali: otvírá se cesta k svěcení žen! Kardinál Schönborn upřesňuje, že „Svatý otec vyjasnil, že jde o laické služby, které nejsou nijak spojeny se svátostí kněžského svěcení.“ Pak je ale na místě otázka, co tím Řím fakticky sleduje a proč tento krok právě teď? V době, kdy je spíše nutné učit o nedotknutelné důstojnosti každého člověka, muže či ženy, protože jsou obrazem Boha a žádná „role“ na světě je nemůže umenšit, ale ani jim zaručit, že mohou být tím, čím jednoduše být z podstaty stvoření nemohou. Jsou místa, kde jsou běžně při mši svaté u oltáře slečny. Ale všimněte si – tam, kde dívenky ministrují, mizí kluci. Logické – nechtějí být těmi horšími. Vedle osmileté dívky se stejně starý ministrant cítí úplně k ničemu. Potřeba výsadního mužského (nebo ženského) kolektivu, popřená na jiných úrovních (školou počínaje), se vytratí. U ministrantek to nezůstává, vycestujeme-li například do Německa či do Velké Británie, kněz je v presbytáři vedle dvou, tří zralých aktivních žen, doslova na úrovni podřadného asistenta. Téma úcty k autoritě a v tomto případě tedy k osobě kněze, který je prvním v čele jemu svěřených farníků, by bylo na samostatný text. Na to tady teď není prostor. Ale varování v tom nepřehlédněme. Sv. Terezie z Lisieux na konci svého života napsala, že hluboce touží být knězem, ale také přijala „oběť“ toho, že k tomuto ideálu nikdy nedospěje. „V srdci Církve budu láskou.“ Takto učitelka Církve ukázala, že povolání ženy nemusí být o nic méně vznešené než povolání kněze.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zdeňka Rybová
šéfredaktorka RC Monitoru

Další články

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.