Týden ve světě katolickýma očima - 5. 2. 2021

V úterý papež František v Obecném římském kalendáři změnil památku svaté Marty slavenou 29. července na památku Marie, Marty a Lazara. V příslušném dekretu Kongregace pro liturgii a svátosti se píše: „Tradiční nejistota latinské církve ohledně identity Marie – Magdalény, které se Kristus zjevil po svém zmrtvýchvstání, sestry Marty, hříšnice, které Pán odpustil hříchy –, kvůli které byla do Římského kalendáře na 29. července vložena pouze Marta, byla v poslední době a posledními výzkumy odstraněna, jak dosvědčuje současné Římské martyrologium, které v tento den připomíná i Marii a Lazara. Tito sourozenci jsou navíc slaveni společně i v některých zvláštních kalendářích.“ Ve stejný den byly také zavedeny nezávazné památky tří učitelů církve: svatého Řehoře z Nareku (27. února), svatého Jana z Ávily (10. května) a svaté Hildegardy z Bingenu (17. září).

Prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Luis Ladaria Ferrer zdůraznil trvalou potřebu hájit správnou nauku Církve: „Péče o správnost nauky existovala dávno před tím, než byla v roce 1542 Kongregace pro nauku víry založena; své kořeny má v Novém zákoně. Konkrétní způsob, jak se tento úkol naplňuje, se v průběhu staletí měnil, a stejně tomu patrně bude i v budoucnu. Ale péče o věrnost nauce apoštolů tu bude vždy.“

Biskup Athanasius Schneider se vyslovil pro obnovu tzv. nižších svěcení: „Měli bychom s pokorou, respektem a parrhesií požadovat, aby se římská církev navrátila k sensus perennis universalis ecclesiae a obnovila nižší svěcení v jejich teologickém významu, jak jej Církev vždy vyjadřovala skrze lex orandi. Zároveň je však třeba laikům, a zejména ženám, ukázat, v čem spočívá jejich důstojnost a pravý význam všeobecného kněžství při liturgii: všeobecné kněžství Panny Marie, která rozhodně nebyla ’jáhenkou‘, ani ’liturgickým činitelem u oltáře‘, ale služebnicí Páně, která naslouchala Božímu slovu s dobrotou a dokonalostí srdce, zachovávala je a nechala je přinést plody světu.“

Michael Sean Winters referuje o rozhořčení, které vyvolalo rozhodnutí Kongregace pro nauku víry, jímž prakticky vyvinila emeritního biskupa Josepha Harta z Cheyenne, obviněného v sedmi případech ze sexuálního zneužívání nezletilých. V pěti případech nebyla vina prokázána „s morální jistotou“, a dva další byly zamítnuty, neboť chlapci, o které se jednalo, již podle církevního práva nebyli nezletilí. „Na každého McCarricka je pět Hartů: biskupů, kteří si navzdory všem obviněním své tituly a penze podrží,“ cituje Winters reakci Ann Barrett Doyle, spoluředitelky webu BishopAccountability.org.

Imrich Gazda ve slovenském deníku Postoj nabízí podrobné shrnutí toho, co víme o dlouho očekávané reformě Římské kurie. Podle Gazdy bude vodítkem reformy jednak důraz na evangelizaci a jednak větší prostor pro laiky. Oproti původním plánům však bude zřejmě umenšena role Státního sekretariátu – a to s ohledem na nedávné a stále nedořešené skandály související s vatikánskými financemi, které mimo jiné nedávno vyústily v nucené odstoupení kardinála Becciù. Ten ovšem veškerá obvinění odmítá.

Australská federální policie ve středu oznámila, že při svém vyšetřování finančních převodů z Vatikánu do Austrálie nenalezla žádné důkazy o kriminálním jednání. Italská média dříve vyslovila podezření, že mohlo jít o pokus kardinála Becciù ovlivnit v neprospěch kardinála Pella vykonstruovaný proces, kterému v Austrálii čelil (kardinál Pell byl nakonec po opakovaném odsouzení a více než roce věznění očištěn australským Nejvyšším soudem).

Vatikanista Sandro Magister se v rozsáhlé analýze rozebírající nesčetné jednotlivé případy pozastavuje nad zmateným a nejednoznačným stylem vatikánské mediální komunikace a nad tím, že Vatikán přestává poskytovat rutinní informace jako jsou jména vystupujících na biskupských synodách a obsah jejich příspěvků, důvody rezignace biskupů, účast na středečních generálních audiencích a nedělním Anděl Páně apod.

John L. Allen se domnívá, že poskytnutím soukromé audience americkému kardinálu Cupichovi papež František „mluví beze slov“. Má jít o vyjádření podpory v Cupichově sporu s předsedou americké biskupské konference, arcibiskupem José H. Gómezem, ohledně stanoviska k inauguraci nového amerického prezidenta Joe Bidena. Tento převážně pozitivní text zároveň vyjadřuje i obavu, že „nová administrativa bude prosazovat morální zla a ohrožovat lidský život a důstojnost“. Stanovisko připravila americká biskupská konference, jeho zveřejnění však na poslední chvíli zabránil Vatikán. Arcibiskup Gómez je později publikoval sám, ovšem až po bezvýhradně pozitivní gratulaci papeže Františka, která nijak nezmiňuje Bidenovu propotratovou politiku (Biden dokonce prohlásil, že hodlá uzákonit propotratové precedenční rozhodnutí Nejvyššího soudu známé jako Roe v. Wade). Gómezovo stanovisko následně na Twitteru ostře kritizoval právě kardinál Cupich, podle nějž šlo o „neuvážené vyjádření“ které „mnohé biskupy zaskočilo“. Cupichovy tweety ovšem mezi americkými biskupy podporu nezískaly.

„To, že se papež setkal jen s jednou stranou sporu, vysílá jasný signál, komu patří jeho sympatie,“ píše Allen. „A to bez ohledu na to, kdo setkání inicioval. I kdyby to byl Cupich, kdo požádal o okénko v papežově diáři, papež neměl žádnou povinnost je poskytnout. Když se nedávno hongkongský kardinál na odpočinku Joseph Zen vypravil do Říma, aby požádal o podporu pro svůj jestřábí postoj vůči Číně, musel se vrátit s nepořízenou, papež jej ani nepřijal.“ Redakční článek agentury CNA naproti tomu spekuluje, že papežovo setkání s Cupichem se nemuselo týkat ani tak minulosti, jako spíše budoucnosti: nahradí Cupich kardinála Ouelleta v čele Kongregace pro biskupy? CNA cituje svůj zdroj: „Prefekt Kongregace pro biskupy má nejen významnou roli v procesu jmenování biskupů, ale je také jedním z těch členů Kurie, kteří se pravidelně setkávají s papežem – téměř každou sobotu.“

Kansaský arcibiskup Joseph F. Naumann, který je předsedou Výboru americké biskupské konference pro pro-life aktivity, vyzývá k zásadovému postoji k Joe Bidenovi: „Skutečnost, že se prezident Biden označuje za oddaného katolíka, přitom však vyvíjí úsilí o zachování a rozšíření legalizace potratů, ba dokonce jejich financování z daní, představuje pro biskupy Spojených států mimořádnou výzvu. Biskupové mají zodpovědnost bránit to nejzákladnější ze všech lidských práv, právo na život, a chránit neporušenost katolické mravní nauky. Nemůžeme rezignovat ani na jednu z těchto povinností,“ prohlásil Naumann.

A George Weigel hovoří v této souvislosti ve svém eseji pro magazín First Things o ohrožení „eucharistické koherence“: „Je nemožné být koherentním katolíkem a zároveň hlásat degradaci lidské důstojnosti, kterou obnáší Roe v. Wade. Pravdu je třeba sdělovat s láskou, ale sdělena být musí; a důsledky, které z ní plynou pro zatvrzelou, svévolnou katolickou nekoherenci, musejí být jasně vyvozeny. To není politika. To je křesťanská láska k bližnímu a pastýřská péče.“

V Německu začala online-konference, na které mají čtyři fóra tzv. „Synodální cesty“ prezentovat dosavadní výsledky jejich jednání. Německem dále hýbe kauza kolínského kardinála Reinera Maria Woelkiho. Woelki je hlasitým kritikem Synodální cesty, v posledních týdnech však čelí obvinění z krytí sexuálního zneužívání, neboť v rozporu s předpisy případ zneužívání nenahlásil Vatikánu. Rovněž v rozporu s předpisy – totiž čl. 10 motu proprio Vos estis – však Vatikán ani po uplynutí třicetidenní lhůty nedal žádné instrukce, jak v případu dále postupovat a nunciatura na otázky novinářů neodpovídá.

Stavební tým pro dostavbu slavné Gaudího katedrály Sagrada Família v Barceloně oznámil, že v roce 2021 hodlá dokončit Mariánskou věž, která má být vedle nejvyšší Věže Ježíše Krista a čtyř Věží evangelistů jednou z hlavních šesti věží katedrály. Stavbu, která je financována výhradně ze soukromých zdrojů a ze vstupného, zahájil Antoni Gaudí v roce 1883, na otázky po termínu dokončení však odpovídal, že „jeho klient nemá naspěch“. Katedrála má být dokončena v roce 2026, ke stému výročí Gaudího smrti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

poslat dar

300 Kč 500 Kč 1 000 Kč

DAROVAT 500 Kč

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.

OBJEDNAT MONITOR

Lukáš Novák