Už máme dost

Benedikt XVI. řekl: „Smyslem pravého půstu je jíst pravé jídlo, kterým je plnění vůle Otce (srov. Jan 4,34). Protože Adam neposlechl Boží příkaz, aby nejedl ovoce ze stromu poznání dobra a zla, chce se věřící prostřednictvím půstu pokorně svěřit Bohu a důvěřovat v Jeho dobrotu a milosrdenství.“ Také existuje pokušení upadnutí do slabosti a myšlenky, že na nějaký citelný půst v této době nenajdeme síly. Ale právě ponoření do Božích věcí v nás probouzí obrovskou sílu a dává určitou nadpřirozenou lehkost života. Evangelista Matouš to vysvětluje: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“

V těžkých chvílích vzpomínám na františkány v obléhaném městě Aleppo. Ti během bombardování, místo aby zalezli do sklepa, tak pravidelně sloužili bohoslužby, starali se o ostatní, připravili pro veřejnost čítárnu a začali připravovat věřící k svátosti biřmování. V tak dramatických podmínkách dali svědectví jak prožívat svou víru. A každý myslím bude souhlasit, že covidová omezení nejsou tak těžká jako bombardování. Spousta lidem se tato doba zdá jako by nás Bůh opustil, zapomněl na své děti. Možná Bůh chce, abychom si něco uvědomili. Chce, abychom naznali, že si musíme znovu a znovu některé věci ve svém životě promýšlet. A On sám nás na konci Matoušova evangelia ujišťuje, že je s námi napořád: „Já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ Postní doba, to je vždy požehnaný čas, tak ať tuto dobu využijeme!

P. Andrzej Urbisz
administrátor Římskokatolické farnosti Borovany