Vatikánská synoda o synodalitě bude několikaletý globální proces

Tento proces byl ohlášen v době, kdy probíhající národní synoda v Německu pobuřuje Vatikán a jasně odhaluje ostré rozdělení církve v doktrinálních otázkách.

Podle dopisu zaslaného 20. května biskupům chce nadcházející globální synodální proces pomoci církvi „společně růst skrze hmatatelné zakoušení synodality“.

Kardinál Mario Grench označil synodální proces jako „církevní dobrodružství“ a napsal biskupům, že „jsme všichni ’propojeni‘, a tak je v tomto společném naslouchání Duchu svatému cenný přínos každého“.

Grench, který stojí v čele vatikánského úřadu pro synody, v dopise z 20. května vysvětloval jednotlivé kroky synodálního procesu, jehož cílem je probrat samotnou myšlenku synodality – pojem, který papež František popisuje jako způsob, jak rozpoznat Boží vůli prostřednictvím rozhovorů uvnitř církve.

Dopis kardinála Grenche nevysvětloval zásadní témata, o kterých se má v dlouho očekávané vatikánské synodě o synodalitě diskutovat, ale předložil detailní časový rozvrh.

Synodu podle tohoto harmonogramu zahájí v říjnu mše svatá v Římě a mše svaté v jednotlivých diecézích.

Od října 2021 do dubna 2022 by diecéze měly pořádat setkání zaměřená na naslouchání a používat při tom přípravné dokumenty, dotazníky a vodítka poskytnutá Svatým stolcem.

Do tohoto procesu se zapojí i řeholní řády, katolické univerzity a „mezinárodní laická hnutí“. „Cílem této fáze je poradit se s Božím lidem, aby se během synodálního procesu naslouchalo všem pokřtěným, pro něž platí sensus fidei – infallible – in credendo,“ uvádí harmonogram.

Harmonogram nenaznačuje, jaké náklady může „presynodální“ proces diecézím přinést, ale Grech uznal, že pro církev v mnoha částech světa může představovat určité výzvy.

„Zatímco píšu tyto řádky, jsem si vědom mnoha těžkostí způsobených pandemií a vím i o zemích trpících válkou a násilím. Doufám, že tento synodální proces ve smyslu obnoveného společenství by mohl místním církvím pomoci navzdory velkým výzvám, jimž čelí,“ napsal kardinál.

„Porady s Božím lidem v každé místní církvi zakončí presynodální setkání, které bude vyvrcholením diecézního rozpoznávání,“ objasňoval harmonogram synody.

Po ukončení diecézního procesu se podle tohoto časového plánu sejdou biskupské konference a poté se v období od září 2022 do března 2023 přikročí k setkávání biskupů z každého obývaného kontinentu.

Na závěr tohoto procesu se v říjnu 2023 biskupové na měsíc setkají v Římě a po tomto závěrečném setkání papež nejspíš vyhlásí soubor komentářů k celému procesu, označovaný jako apoštolská exhortace.

Harmonogram synody byl biskupům zaslán uprostřed pokračujícího napětí mezi Svatým stolcem a katolickými biskupy v Německu, kde několikaletý „synodální proces“ laických katolíků a biskupů navrhuje změny katolického učení, zejména v oblastech sexuální morálky, svěcení žen a vztahu církve k nekatolíkům.

Tyto návrhy ještě nebyly německým synodním orgánem definitivně schváleny, ale katalyzovaly události, které jsou v rozporu s výslovnými pokyny z Vatikánu, včetně liturgického žehnání stejnopohlavním párům a akcí, na nichž jsou protestanté zváni k přijímání eucharistie.

Zatímco někteří církevní představitelé v Německu vyjadřují naději, že nadcházející synoda excesy německého synodálního procesu zmírní, zdlouhavý harmonogram globální synody napovídá, že je nepravděpodobné, aby série setkání měla na napětí v Německu nějaký vliv, a jak se již vyjádřili někteří vatikánští kardinálové, tato situace vede k možnosti formálního církevního schizmatu.

Harmonogram nenaznačuje, o jakých tématech se bude diskutovat, ale spíš poukázal na to, že k hlavním cílům synody patří samotné zapojení se.

„Formulace jednotlivých různých fází synodálního procesu umožňuje skutečné naslouchání Božímu lidu, včetně všech biskupů na různých úrovních církevního života... Je tak zaručeno, že se do synodálního procesu zapojí všichni a při uplatňování synodality se upraví spolupráce biskupů s papežem, jak to zdůraznil papež František při příležitosti 50. výročí založení biskupské synody,“ uvádí tento dokument na závěr.

Přeložila Alena Švecová