Za hlásání Božího slova do vězení

Potom mluvil Sherwood a vykládal závěrečné verše z první kapitoly knihy Genesis a řekl, že Božím záměrem při stvoření lidstva bylo to, aby lidé žili v rodinách, v jejichž čele stojí otec a matka, nikoli dva otcové nebo dvě matky. Lidstvo se dělí jen na dvě pohlaví, mužské a ženské, která byla učiněna k Božímu obrazu a představují podstatu Božího stvořitelského řádu.

Po chvíli se na místě objevilo několik policistů, přistoupili k Johnu Sherwoodovi a oznámili mu, že obdrželi tři stížnosti na jeho kázání. Ten přestal kázat a určitou dobu s policisty slušně a rozumně hovořil, zároveň však pevně zastával to, co říkal předtím. Policisté jej obviňovali, že u lidí na veřejnosti vyvolává „strach a tíseň“.

Zatímco hovořili, další policista oslovil mě a řekl, že se máme vyhnout jakýmkoli homofobním výrokům. Vysvětlil jsem mu, že dodržování Božího mravního zákona a řeč o nebezpečích hříchu v souvislosti s LGBT v žádném případě neznamená žádnou nenávist k jednotlivcům ani skupině obyvatel. Naopak, jedná se o skutek lásky k bližnímu.

Policista na to odpověděl, že o některých věcech prostě nelze na veřejnosti hovořit, protože neexistuje svoboda říkat věci, které lidi urážejí. Odvětil jsem, že policie by jistě neměla námitky, kdyby se v Uxbridge konal pochod Pride, přestože by to pro křesťany bylo nesmírně urážlivé a pro výchovu dětí zavádějící, ba až nebezpečné. Nezdálo se, že by policista ocenil logiku tohoto tvrzení. Kromě toho neexistuje žádný zákon, podle něhož by lidé měli právo na to, že nikdy nesmějí být uráženi. Můj přítel a kolega John uctivě policistům sdělil, že má svobodu projevu a že kvůli stížnostem nehodlá přestat mluvit pravdu k těm, kteří ho poslouchají a chtějí ji znát a ctít. Ostatní lidé mají svobodu projít kolem něj a ignorovat ho, pokud se jim nelíbí, co říká. Vysvětlil policistům, že jeho předchozí výroky o tom, že rodina potřebuje otce a matku, byly proneseny v kontextu Božího příkazu „ploďte a množte se“ (Genesis 1,28). Je zřejmé, že dva muži nebo dvě ženy se nemohou spolu rozmnožovat. John Sherwood poté pokračoval a hovořil o vzácné svobodě slova, která v Británii sahá až k Magna Chartě v roce 1215 a Listině práv z roku 1689. Jeden muž mezi přihlížejícími řekl, že je bisexuální, a vykřikoval, že Sherwood pronesl homofobní výrok, a jedna žena z davu, která tvrdila, že je lesba, říkala, že se dokonce dopouští nenávistného projevu. Policie si od ní vzala oznámení.

Rozhovor mezi Sherwoodem a dvěma policisty pokračoval s tím, že ho vyzvali, aby sestoupil dolů ze schodů, na nichž stál, a řekli mu, že je zatčen. Duchovní to odmítl s tvrzením, že se nedopustil ničeho nezákonného. Policista nato vzal pastorovi Bibli z ruky a odvedl ho dolů ze schodů. Rychle k němu přistoupili další tři policisté a spoutali mu ruce za zády. Tento důstojný Boží muž, kterému je přes 70 let, byl veden k policejnímu autu, když jeden z davu naslouchajících zvolal: „Co se to stalo s naším národem, že už nelze kázat podle Bible?“ John Sherwood nebyl zatčen proto, že odmítl sestoupit ze schodů, ale podle policie zatčení proběhlo na základě článku 5 Zákona o veřejném pořádku, když prý vyvolával strach a tíseň.

Je třeba podotknout, že k zatčení došlo po rozumné a zdvořilé komunikaci s policisty, což je jistě důkazem toho, že kazatel velmi pravděpodobně neužil žádných ostrých výrazů.

Duchovní byl dopraven do policejní vazby poblíž letiště Heathrow, kde byl držen přes noc a propuštěn byl až kolem poledne následujícího dne. Jeho právní zástupce popsal přístup policistů během formálního výslechu jako velmi nepříjemný.

Jedna z otázek, kterou Sherwoodovi položili, zněla, co by dělal, kdyby některý člověk z jeho rodiny byl homosexuální. Úlohou policie je klást otázky týkající se údajného trestného činu, nikoli se obecně dotazovat, proč někdo zastává osobní názory na nějaké aspekty biblické morálky. Kazatel byl držen ve vazbě celkem 21 hodin. Poté byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování nadále probíhá.

Zatčení duchovního, který se nedopustil ničeho jiného, než že vykládal tradiční biblické učení, je projevem nebezpečného útoku na svobodu slova. Kdepak, není to stát, kdo má právo určovat, které části Božího slova jsou dovolené a které zakázané.

Ať už máme na homosexualitu jakýkoli názor, je jistě namístě položit si otázku, co se stalo s naší Evropou, potažmo v tomto případě Británií, když je křesťanský kazatel zatčen za to, že na veřejnosti hlásá pravdy, o kterých Její Veličenstvo královna při své korunovaci v roce 1953 přísahala s Biblí v ruce, že je bude hájit.

Peter Simpson
Přeložil Pavel Štička