Jak včlenit náboženství do Evropské ústavy?

10.09.2002, Zenit


Na konferenci o náboženské svobodě v EU, organizované polskými a německými katolickými universitami, se sešli právníci, představitelé Církve a intelektuálové z různých evropských zemí. Arcibiskup Jozef Zycinski z Lublinu přednesl žádost Polska, aby se budoucí evropská ústava výslovně odvolávala na Boha. "Nemáme právo použít kameny z berlínské zdi na stavbu moderní babylonské věže", řekl arcibiskup.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Italský ministr evropských záležitostí Rocco Buttiglione na závěr konference navrhl tři možné způsoby, jak se v Evropské ústavě zmínit o náboženství. **

"První možností je použít v Ústavě přímo Boží jméno, ale to narazí na námitky, že jde o diskriminaci nevěřících. ... Druhá možnost je uznat roli náboženství při vytváření evropské společnosti, aniž by se Boží jméno zmínilo. V tomto případě lze počítat s podporou Francië a Velké Británie." Jako třetí možnost Buttiglione navrhl, aby v Ústavě byla zmínka o řeckých a židovsko-křesťanských kořenech Evropy. "Naše evropská identita vychází z dialogu mezi klasickou kulturou a křesťanstvím, které se zase vztahuje k judaismu. To jsou evropské kořeny", řekl Buttiglione.



Další články



Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.