Při křtu jsme si vybrali království Ježíše Krista

19.10.2021, RC Monitor 20/2021

Asi každý z nás si pamatuje z úst paní/slečny/soudružky učitelky slova: „Tak se uklidníííme a otevřeme si učebnici na stránce xy a vypočítáme příklad z. Klíííd! Já mááám času dost!“ Proč to zmiňuji?

Zrovna, když toto píši, prokmitává celou společností v našich luzích a hájích jakýsi neklid. Neklid způsobený tím, že, jak se nám

spousta mluvících hlav snaží sdělit, jde o všechno. Mezi přáteli, ba i v rodinách dochází k rozepřím a handrkování o tom, komu je to třeba hodit. A oráč jménem Volby 2021 zatím klidně svým pluhem rýhuje zatím celkem jednolitý povrch poklidné loučky, ze které svou činností vyhání motýlky a včelky a narušuje tak zatím nikým a ničím nekalenou harmonii vztahů... Jako by šlo o něco důležitého.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K ilustraci oné důležitosti si dovolím vypůjčit dvě moudra slavných osobností. Jedno je připisováno M. Twainovi: „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.“ a druhé je připisováno asi nejslavnějšímu Gruzínci jménem Džugašvili: „Nezáleží na tom, jak lidi volí, ale na tom, kdo počítá hlasy.“

V době, kdy tyto řádky budete číst, už budete vědět, jak to celé dopadlo. Někteří budou zklamaní, někteří ne. To k životu tak nějak patří. Ale stojí opravdu ta stále se pravidelně opakující událost (pokud je vše v pořádku každé čtyři roky) za to, aby se rozhádali přátelé, rodiče s dětmi, sourozenci mezi sebou a manželé s manželkami?

Život (ani ten pozemský) není jen o politice a preferencích při volbách. Zvláště ne pro nás křesťany. Vždyť my jsme si již při křtu vybrali; ne demokracii, ne diktaturu, ale království. Království našeho Pána, Ježíše Krista. A tomuto výběru bychom měli podřídit celý náš život. Takže až ustoupí ona volební a povolební horečka vraťme se k tomu, co jsme slíbili při křtu a nepěstujme si zášť vůči těm, kteří volili jinak než my. Volby jsou totiž převážně světskou záležitostí a neměly by ohrožovat naši mimosvětskou budoucnost v Božím Království.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.