Při křtu jsme si vybrali království Ježíše Krista

19.10.2021, RC Monitor 20/2021

Asi každý z nás si pamatuje z úst paní/slečny/soudružky učitelky slova: „Tak se uklidníííme a otevřeme si učebnici na stránce xy a vypočítáme příklad z. Klíííd! Já mááám času dost!“ Proč to zmiňuji?

Zrovna, když toto píši, prokmitává celou společností v našich luzích a hájích jakýsi neklid. Neklid způsobený tím, že, jak se nám

spousta mluvících hlav snaží sdělit, jde o všechno. Mezi přáteli, ba i v rodinách dochází k rozepřím a handrkování o tom, komu je to třeba hodit. A oráč jménem Volby 2021 zatím klidně svým pluhem rýhuje zatím celkem jednolitý povrch poklidné loučky, ze které svou činností vyhání motýlky a včelky a narušuje tak zatím nikým a ničím nekalenou harmonii vztahů... Jako by šlo o něco důležitého.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K ilustraci oné důležitosti si dovolím vypůjčit dvě moudra slavných osobností. Jedno je připisováno M. Twainovi: „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.“ a druhé je připisováno asi nejslavnějšímu Gruzínci jménem Džugašvili: „Nezáleží na tom, jak lidi volí, ale na tom, kdo počítá hlasy.“

V době, kdy tyto řádky budete číst, už budete vědět, jak to celé dopadlo. Někteří budou zklamaní, někteří ne. To k životu tak nějak patří. Ale stojí opravdu ta stále se pravidelně opakující událost (pokud je vše v pořádku každé čtyři roky) za to, aby se rozhádali přátelé, rodiče s dětmi, sourozenci mezi sebou a manželé s manželkami?

Život (ani ten pozemský) není jen o politice a preferencích při volbách. Zvláště ne pro nás křesťany. Vždyť my jsme si již při křtu vybrali; ne demokracii, ne diktaturu, ale království. Království našeho Pána, Ježíše Krista. A tomuto výběru bychom měli podřídit celý náš život. Takže až ustoupí ona volební a povolební horečka vraťme se k tomu, co jsme slíbili při křtu a nepěstujme si zášť vůči těm, kteří volili jinak než my. Volby jsou totiž převážně světskou záležitostí a neměly by ohrožovat naši mimosvětskou budoucnost v Božím Království.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

Každý sedmý křesťan je obětí pronásledování

02.03.2026, Open Doors International

Dne 14. ledna 2026 zveřejnila nevládní organizace Open Doors svůj seznam pronásledování křesťanů po celém světě. Zjištění mluví jasně: s 388 miliony postižených lidí náboženská svoboda křesťanů eroduje pod kombinovaným tlakem džihádistického násilí a státního autoritářství.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.