Při křtu jsme si vybrali království Ježíše Krista

19.10.2021, RC Monitor 20/2021

Asi každý z nás si pamatuje z úst paní/slečny/soudružky učitelky slova: „Tak se uklidníííme a otevřeme si učebnici na stránce xy a vypočítáme příklad z. Klíííd! Já mááám času dost!“ Proč to zmiňuji?

Zrovna, když toto píši, prokmitává celou společností v našich luzích a hájích jakýsi neklid. Neklid způsobený tím, že, jak se nám

spousta mluvících hlav snaží sdělit, jde o všechno. Mezi přáteli, ba i v rodinách dochází k rozepřím a handrkování o tom, komu je to třeba hodit. A oráč jménem Volby 2021 zatím klidně svým pluhem rýhuje zatím celkem jednolitý povrch poklidné loučky, ze které svou činností vyhání motýlky a včelky a narušuje tak zatím nikým a ničím nekalenou harmonii vztahů... Jako by šlo o něco důležitého.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K ilustraci oné důležitosti si dovolím vypůjčit dvě moudra slavných osobností. Jedno je připisováno M. Twainovi: „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.“ a druhé je připisováno asi nejslavnějšímu Gruzínci jménem Džugašvili: „Nezáleží na tom, jak lidi volí, ale na tom, kdo počítá hlasy.“

V době, kdy tyto řádky budete číst, už budete vědět, jak to celé dopadlo. Někteří budou zklamaní, někteří ne. To k životu tak nějak patří. Ale stojí opravdu ta stále se pravidelně opakující událost (pokud je vše v pořádku každé čtyři roky) za to, aby se rozhádali přátelé, rodiče s dětmi, sourozenci mezi sebou a manželé s manželkami?

Život (ani ten pozemský) není jen o politice a preferencích při volbách. Zvláště ne pro nás křesťany. Vždyť my jsme si již při křtu vybrali; ne demokracii, ne diktaturu, ale království. Království našeho Pána, Ježíše Krista. A tomuto výběru bychom měli podřídit celý náš život. Takže až ustoupí ona volební a povolební horečka vraťme se k tomu, co jsme slíbili při křtu a nepěstujme si zášť vůči těm, kteří volili jinak než my. Volby jsou totiž převážně světskou záležitostí a neměly by ohrožovat naši mimosvětskou budoucnost v Božím Království.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.