Součástí vatikánského betléma pro rok 2021 budou lamy a superpotraviny pro Ježíška

26.10.2021, CNA

Loňský vatikánský betlém některým připadal, jako by pocházel z kosmu; ten letošní přichází z And. Betlém pro rok 2021, který bude na oslavu Vánoc umístěn ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí, dorazí z peruánského městečka Chopcca, posazeného v Andách ve výšce 3 600 metrů nad mořem.

„Od 15. prosince bude čtyřicet pět dní více než sto milionů turistů a příjemců zpráv ze sdělovacích prostředků věnovat pozornost vánočním oslavám ve Vatikánu, které se budou točit kolem betléma z And,“ naznačuje zpráva z Andské zpravodajské agentury, oficiální mediální společnosti pro Peru.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Loňský betlém, soubor padesáti čtyř postaviček připomínajících šedesátá a sedmdesátá léta minulého století, byl na sociálních sítích mnohými ostře napadán. Jeden kritik ho popsal slovy „pár autodílů, dětské hračky a jeden kosmonaut“. Betlém z městečka Chopcca bude mít víc než třicet figurek a vytvořilo ho pět renomovaných huancavelicských umělců. Huancavelica leží téměř v půli cesty mezi Limou a městem Cusco. Postavy Panny Marie, svatého Josefa, malého Ježíše, mudrců a pastýřů budou vytvořeny v realistickém měřítku z materiálů jako například keramika, agávové dřevo a sklolaminát a na sobě budou mít typické chopcské oblečení.

Ježíška bude představovat miminko „Hilipuska“, zavinuté ve vlněném pásu „chumpi“ a přikryté typickou huancavelicskou přikrývkou.

Tři mudrci či králové ponesou v sedlových brašnách či vlněných pytlích z této oblasti oblíbené superpotraviny, jako je quinoa, kiwicha, cañihua a brambory, a budou je provázet lamy s peruánskou vlajkou na hřbetě.

Další články

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

Můžete zvážit hmotnost televizního signálu?

07.07.2025, RC Monitor 12/2025

Dostal jsem se tuhle na internetu do sporu se známým, který je členem Mensy, tedy má vysoké IQ. A ten mi tvrdil, že Boha nelze poznat, protože věda. Co totiž nejde změřit a zvážit, tak neexistuje. Proto jsem mu položil následující otázky: „Můžete změřit délku elektřiny? Můžete zvážit hmotnost televizního signálu? Můžete dokázat svou vlastní existenci a předat někomu komplexní poznání vlastní osoby se všemi myšlenkami, touhami, vzpomínkami, láskami, nenávistmi, ambicemi, výhrami, zklamáními...?“ Neodpověděl mi.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Proměňovat svět čistými (nebo nečistými) myšlenkami

27.08.2025, Catholic Culture

Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.