Francouzští biskupové ohledně zpovědního tajemství

Připouští, že jeho tvrzení nebylo velmi dobře formulováno. Profesionální mluvčí by možná přišel s lepší formulací. Arcibiskup však odpovídal na otázku a jeho odpověď byla zcela jasná – a přesná. Povinnost chránit zpovědní tajemství uložená katolickým kněžím je silnější než jakýkoli světský zákon. Proč se tedy omlouvat?

Několik základních informací pro ty, kteří nesledují vývoj ve Francii:

Nedávno vydala nezávislá vyšetřovací komise zdrcující zprávu o rozsáhlém sexuálním zneužívání ve francouzské katolické církvi. Mezi jejími doporučeními byl i návrh, aby se zpovědní pečeť nevztahovala na oznamování případů sexuálního zneužívání.

Francouzské zákony považují již neoznámení sexuálního zneužívání mladistvých nebo zranitelných osob za trestný čin. Zákon neobsahuje žádné ustanovení o zpovědním tajemství.

Když proto arcibiskup Eric de Moulins-Beaufort učinil své prohlášení pro FranceInfo, vzbudil rozhořčené protesty jak ze strany obětí zneužívání, tak ze strany vládních úředníků. Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanian si arcibiskupa předvolal na schůzku, aby jeho výrok probrali. Právě po tomto veřejném pokárání arcibiskup začal hovořit o „neobratné formulaci“ svého původního tvrzení.

Co to tedy znamená? Výrok byl možná neobratný, ale správný. Arcibiskup ho neodvolal, ale ani ho nepotvrdil. Po zmínce o neobratnosti původního tvrzení následovalo nové prohlášení vydané francouzskou biskupskou konferencí – pravděpodobně určené k objasnění celé záležitosti:

Úkolem státu je organizovat společenský život a udržovat veřejný pořádek. Pro nás křesťany je víra výzvou pro svědomí, vyzývá nás k neúnavnému usilování o dobro, což nelze dělat, pokud bychom nerespektovali zákony své země.

Tyto dvě věty žádnou neobratnou formulaci neobsahují. Ale nevyznívají jasně. Říkají tím nyní francouzští biskupové, že budou dodržovat zákony a nařídí kněžím, aby porušovali zpovědní tajemství, když se dozvědí o sexuálním zneužívání? K takovémuto závěru dospěla agentura Reuters:

Předseda francouzské biskupské konference prohlásil, že zpovědní tajemství by nemělo mít přednost před francouzskými zákony o sexuálních zločinech páchaných na dětech, a změnil tak své předchozí stanovisko poté, co si ho předvolal ministr vnitra Gerald Darmanin.

Zpráva agentury Reuters není zcela přesná. Arcibiskup Moulins-Beaufort své prvotní prohlášení neodvolal, pouze uvedl, že bylo špatně formulováno. A následná formulace v prohlášení biskupské konference nepovoluje porušení zpovědního tajemství; pouze uvádí, že dobří občané by měli dodržovat zákony. Za běžných okolností by tato poznámka nebyla ničím zvláštní. Nyní to však nejsou běžné okolnosti.

Katolická církev vždy učila, že zpovědní pečeť je bezpodmínečná a neporušitelná. Kodex kanonického práva (kán. 1388) stanoví, že zpovědník, který poruší svátostné tajemství, upadá do exkomunikace. Vatikán v důrazném prohlášení Apoštolské penitenciárie z roku 2019 potvrdil, že tento absolutní zákaz stále platí. Papež František rovněž v roce 2019 uvedl: „Svátostné tajemství je nezbytné a žádná lidská moc nad ní nemá pravomoc, ani si na ni nemůže činit nárok.“

Ani francouzská vláda není nakloněna kompromisu. Ministr vnitra Darmanian po schůzce s arcibiskupem novinářům řekl: „Francouzská republika respektuje všechna náboženství od okamžiku, kdy ona respektují republiku a její zákony.“ Což zřejmě naznačuje, že vláda nerespektuje náboženství, které neuznává nadřazenost světského práva.

Máme zde jasný konflikt církve a státu, v němž vládní představitelé hovoří jasně a církevní představitelé nikoli. Ani jedna strana není ochotna přistoupit na kompromis, ale jedna ze stran – francouzská hierarchie – je ochotna budit zdání ochoty ke kompromisu. Ve světě politiky je tedy otázka téměř vyřešena. Důležitější však je, že v církevním životě si francouzští katolíci musí klást otáizku, jak energicky bude bráněno zpovědní tajemství, když došlo k tomu, k čemu došlo.

Phil Lawler
Přeložila Alena Švecová