Statečnost a opravdovost života

Tito dva světci adventního času tedy poukazují na štědrost, tím nám připomínají, že bychom neměli syslit majetky, ale také nás lidové tradice z těchto svátků vycházející učí, že ne vždy záleží na finanční výši daru, ale spíše na úmyslech. Nakonec vzpomeňme na Ježíše u chrámové pokladnice. Jedna z žalob během procesu proti Lucii spočívala v tom, že rozdala své věno. Mohli bychom se nyní zamýšlet nad láskou jejího snoubence, který nebyl ochoten se jí a jejího věna vzdát a tak ji udal, ale chceme-li vidět lásku opravdovou, zůstaňme u Lucie. Její odpověď soudci: „Kdo dává Bohu jen to, co umíraje nemůže si vzít sebou na věčnost, ten z toho nemá žádné zásluhy, ale chceš-li vykonat oběť Bohu příjemnou, dej (jeho chudým) to, co můžeš nyní užívat.“ je více než jasná. Vzhledem k tomu, že páchala protistátní činnost a nehodlala uposlechnout vládní nařízení. Totiž zříci se křesťanské víry. Nás také, stejně jako mnozí jiní mučedníci, učí statečnosti a opravdovosti našeho života, když soudci praví, že v první řadě je poslušná Božích přikázání a upozorňuje soudce, že zatímco on se bojí panovníků smrtelných, ona se bojí urazit Boha věčného. Možná i my jednou budeme muset volit mezi Božím zákonem a zákonem světským, jak to bývalo v dobách ne až tak dávno minulých. Prosme tedy sv. Lucii o přímluvu, abychom vždy volili správně a neohrozili tak svou věčnou budoucnost.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.