Pláčou kněží?

27.01.2022, patheos.com / RC Monitor 1/2022

– Ano. Někdy pláčou... A proč kněz pláče? – Kněží pláčou z mnoha důvodů... Nejsou však kněží Božími muži? Proč by měli plakat?

– Ano, kněží jsou zvláště vyvolení Bohem k mimořádné službě a oběti, to je pravda, ale nejsou to superhrdinové ani nejsou z kamene. Jsou to lidské bytosti.

Ale proč kněz pláče?

– Kněží pláčou v osamění. Obklopeni lidmi, ale sami.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Pláčou ze stesku po své rodině, proto že jsou daleko od těch, které milují, proto, že s nimi nemohou být v dobrých i zlých časech, že nejsou nablízku přátelům, kteří je provázeli, když vyrůstali.

Pláčou také kvůli nepochopení. Kněz nemůže onemocnět, cítit se unavený, mít přátele nebo být smutný, lidé od něj vyžadují, aby byl dokonalý, a ať udělá sebevíc dobrých věcí, vždy se najde chyba, za kterou ho budou kritizovat.

Pláčou kvůli pocitu marnosti, že i když se snaží a dávají ze sebe to nejlepší, lidé na to mnohdy nereagují. Zdá se, jako by bojovali sami.

Pláčou kvůli bezmoci, když jsou svědky bolesti, problémů, nemocí, chudoby a utrpení jim svěřených duší a nemohou dělat nic jiného než se modlit, být s nimi, chápat a soucítit.

Pláčou také štěstím, když prožívají radost svého povolání, když slouží bližnímu, když vidí plody svého působení.

Pláčou ze samé lásky, když se jim dostává opravdové a nezištné náklonnosti od některých dobrých lidí, když ve svém životě cítí Boží lásku.

Ano, kněží pláčou, sami a v tichosti. Jsou uprchlíky schovanými v srdci Boha.

Kněží také pláčou z bolesti nad svými hříchy a bídou, protože navzdory všemu jsou také hříšníky.

Proto se za kněze modleme. Než abychom kněze kritizovali, raději poklekněme a modleme se za něj.

Další články

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.