Dvanáct a dvaasedmdesát

Oba byli misionáři, kteří evangelizovali velkou část Evropy. Připravovali liturgické texty ve slovanském jazyce, psané abecedou, které se později začalo říkat cyrilice. Liturgický text pro tuto slavnost nám říká: „Pán ustanovil dalších dvě stě sedmdesát (učedníků) a poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst.“ (Lk 10,1) Zdá se tedy, že evangelium je propojeno s těmito dvěma velkými misionáři, protože Ježíš – poslaný Otcem a Duchem svatým – kolem sebe shromažďoval budoucí misionáře, aby je vysílal do světa. Vždyť vyslal dvanáct apoštolů a dvaasedmdesát učedníků. Ti první by mohli představovat kněze zasvěcené Bohu na základě kněžských a řeholních slibů. Kdo však mohlo být oněch dvaasedmdesát učedníků? Už jste si asi odpověděli. Ano, to jsme my, my všichni křesťané. Ježíš nás posílá všechny. Každý z nás je jeho vyslancem a misionářem. Možná bychom si měli častěji opakovat, že Ježíš posílá každého z nás (ať už patříme k dvanácti nebo k dvaasedmdesáti) na konkrétní misi, kterou nám svěřuje. Jaké je naše poslání a poselství, které máme předávat ve jménu Ježíše? Máme hlásat království a hlásat mír! Svatý František z Assisi to shrnul do dvou slov: „Pax et Bonum!“ (Pokoj a dobro!). Kdy a kde se můžeme prokázat jako misionáři? Když náš život doma, v práci a všude jinde odráží pokoj a spravedlnost smířeného srdce. Je to svědectví, které musíme vydávat, někdy slovy, ale vždy svým křesťanským příkladem. Svatí Cyril a Metoděj si byli vědomi, že jejich povolání a poslání nejsou ničím jiným než Božím darem. Cyril to vyjádřil modlitbou: „Tvůj je dar, kterým jsi nás poslal, abychom hlásali Kristovo evangelium a konali skutky, které se ti líbí.“ Na přímluvu těchto velkých světců prosme i my, abychom byli misionáři a hlasateli v tomto světě!

P. Mgr. Juraj Begany, SVD