Bůh je věčný a nepodléhá volebním obdobím

21.02.2025, RC Monitor 3/2025

„Bůh dokáže psát i na křivých řádcích,“ je jedno z okřídlených úsloví užívaných v církvi, když přijde řeč na lidi, případně situace, které jsou takzvaně kontroverzní. Jako jedna z takových kontroverzních osob se nám může jevit znovu zvolený prezident USA. Asi se shodneme, že tento pán není žádný Mirek Dušín, který by byl vzorem hodným následování. Ale též musíme uznat to, že ne všechny jeho kroky jsou zavrženíhodné. Jeden z jeho kroků, který osobně považuji za chvályhodný, je pozastavení financování USAIDu, které rozpoutalo v určitých kruzích velké zděšení.

Tento spolek nám byl často prezentován jako zdroj humanitární pomoci v místech, kde se dělo bezpráví. Že s touto pomocí to nebylo vždy v pořádku, svědčí veřejně dostupné fotografie různých bradatých ozbrojenců v Sýrii, za jejichž zády se objevovaly balíky s emblémem této ne vždy „bohulibé“ organizace. Stejně tak jako financování potratů v zemích třetího světa, případně podpora různých „woke“ a jiných „pro demokratizačních“ a jinak „hodnotových“ spolků.

Dle všeho, co se zatím o USAID vyjevuje, se na tuto organizaci dají použít slova Álvara de Orleans–Borbón: „Existují dva druhy invaze, které mohou mít silný dopad na určitou zemi. Jedním z nich je vojenská invaze, jako když Rusko napadlo Ukrajinu. Ale před tím tu byl jiný druh invaze, kulturní...“

Můžeme tedy doufat, že alespoň část financí těm, kteří propagují kulturu smrti a jiné s ní spřízněné, bude odňata. Ostatně, v Česku na toto téma je mnoho pláče už dnes, slzy roní „neziskové“ organizace prosazující genderovou ideologii nebo pořádající homosexuální chování oslavující průvody. Ale ještě to neznamená, že je vyhráno. Vždy se najde dost těch, kteří půjdou s chutí do boje proti Pravdě. Na nás je, abychom měli v tomto boji jasno a svou naději upírali k Bohu, který je věčný a nepodléhá volebním obdobím a nemusí být nikomu zavázán. Ušetří nám to mnohá zklamání a traumata. A nezapomínejme se modlit za politiky. Jaké si vymodlíme, takové budeme mít.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Hledání ticha

26.11.2024, RC Monitor 22/2024

„Samota je místo, kam se ukrýváme, abychom nalezli věci, které jsme ztratili ve víru života.“ Tato věta zazní ve filmu Herbert v ringu ne až tak povedeného českého křesťanského filmu z roku 2009 režiséra Otakáro Maria Schmidta.

Několik lekcí od významných pohanů

26.02.2025, The Catholic Thing

V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.

Normální je nehřešit

11.10.2024, RC Monitor 18/2024

Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.

Opustila nás Ing. Marta Peroutková (1949–2024)

30.01.2025, Zrcadlo církve 12/2024

Dne 17. září 2024 z tohoto světa odešla zakládající členka Společnosti pro církevní právo a blízká přítelkyně nás všech paní Ing. Marta Peroutková, rozená Šťastná, ekonomka, kdysi pracovnice v zahraničním obchodu, poté zástupkyně Naumannovy nadace v České republice. Ing. Peroutková pozorně provázela životem nejen svého manžela i celou svou rodinu, ale i své přátele a přátele svého manžela. Po řadu let nevynechala ani jednu z akcí Společnosti pro církevní právo; v roce 2008, kdy společnost byla pro nedostatek místa v dominikánském klášteře z jeho prostor vypovězena, se rozhodným způsobem zasloužila o její další trvání tak, že zajistila pro Společnost pro církevní právo dvě krásné místnosti v domě svém a své rodiny na Žižkově v Sudoměřské ulici č. 25.

Upřímný dialog namísto prázdné sebeprezentace

27.09.2024, RC Monitor 18/2024

Dvacet let existence RC Monitoru je doba, kdy se mnohé ve společnosti, ale i Církvi, změnilo s nebývalou intenzitou.

Misie otce Kolbeho

01.10.2024, RC Monitor 18/2024

„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.