Modleme se za hříšníky

29.04.2025, RC Monitor 8/2025

Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.

A tak jistě každý z nás kněží hledá slova, kterými by nejlépe popsal milosrdenství Boží, a jistě každý z posluchačů, kteří naslouchají našim slovům, se snaží to, co říkáme, pochopit (což je jistě někdy velice obtížné). Lidská slova, tahy štětcem či údery dláta nikdy nebudou stoprocentní (vždyť i takový velikán jako Michelangelo vysochal krále Davida neobřezaného).

Milosrdenství je totiž (stejně jako vše, co má přívlastek Boží) pro nás lidi těžko pochopitelné, a tak nám nezbývá než se mu otevřít jako marnotratný syn, který dostal více než čekal a jemuž vyšel otec naproti, aby náhodou neztratil odvahu, neboť mu chtěl odpustit a zahrnout ho svou láskou.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jediné, co po nás vlastně Bůh chce, je mu to dovolit. Proto Ježíš říká apoštolům ona slova: „Komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nebudou.“

A tak se na Vás, milí čtenáři, obracím s prosbou: Modlete se prosím za zatvrzelé hříšníky, aby překonali stud, obavy, předsudky a vše ostatní, co jim brání vstát a jít za Otcem. Aby On jim mohl udělit to, co (jak říká papež František) dává nejraději – odpuštění. A mohli tak zakusit Boží milosrdenství na vlastní duši.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem

Další články

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.