Svatý Jan Nepomucký a úloha církve ve společnosti

Zde ovšem nastávají potíže. Každý člověk je jiný a ve svém svědomí se dívá na tyto záležitosti rozdílně. Stát jako autorita organizuje společné záležitosti, vytváří zákony, ochraňuje osobní práva a také v případě jejich přestoupení se snaží o nápravu a postihuje viníka. Co je však stát? Má k tomu autoritu? A kým mu je dána? Je to více či méně organizované společenství lidí. Je to však i takový pytel blech, který je vláčen tu na jednu, tu na druhou stranu, podle toho, která skupina je zrovna u moci.

Prožíváme období po Vzkříšení, Kristus při svém zjevení se apoštolům říká: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky...“ (Mt, 28,18–19). A v jiném evangeliu se píše: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20, 21–23) Je to církev, které Ježíš svěřuje pravomoc interpretovat morální zákony vepsané do srdce člověka. Stát, jeho zákony a instituce nemohou uplatňovat svoji moc bez ohledu na tento morální imperativ.

Jan Nepomucký je někdy nazýván Janem Křtitelem Nového zákona (srv. Preface na svátek sv. Jana Nep.). On totiž podobně jako Jan Křtitel řekl králi: „Není ti dovoleno...“ Bez morálního základu nelze vybudovat spravedlivou a svobodnou společnost. Mnozí připomínají, že krize (demokratické, ekonomické, vojenské atd.) ve společnosti mají svůj kořen v krizi duchovní. Společnost se bez propojení s církvi neobejde. To je smyslem vstupní modlitby ke svátku sv. Jana Nepomuckého: „Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příkladu jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal.“

P. Ing. Jiří Špiřík Th.D.