Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.


Narození Panny Marie bylo radostnou zvěstí, že se už přiblížila doba, kdy žádoucí a proroky předpovídaný Vykupitel přijde na svět. Otevřela se brána, skrze niž měl zaslíbený Mesiáš vstoupit mezi lidstvo jako jeden z nás.

Ptáme-li se, jakou širší souvislost nám svátek Narození Panny Marie otevírá, dozajista můžeme odpovědět: je ujištěním, že Bůh nezapomněl. To jen my lidé si často myslíme, že co odvál čas, přestalo být nebo přestalo platit. In memoria aeterna erit iustus: ve věčné paměti bude spravedlivý. Rozpomeň se na Abraháma, Izáka a Jakuba, volali lidé Starého zákona. Právě tak my smíme a máme volat: rozpomeň se na svého Syna, Bože. Rozpomeň se na jeho Matku, na jeho apoštoly, na věrné mučedníky. Na naše zemské patrony Cyrila, Metoděje, Václava, Vojtěcha, Ludmilu a další. Rozpomeň se na dobrou setbu působení našich biskupů Kordače, Podlahy, Berana, Tomáška... Víme, že v našich církevních dějinách bylo i dost hříšníků, a našlo by se jich nejméně tolik, kolik jsme četli kontroverzních jmen v seznamu zákonitých potomků krále Davida.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Církev má kontinuitu, kterou se nemůže chlubit žádné světské uskupení, ba ani ten nejslavnější rod. Tím je skálou, pevným útesem, i když se její některé části drolí a je třeba dávat pozor, aby naše důvěra nespočinula jen na jednom malém výstupku, který se pojednou odlomí i s tím, kdo zaměnil část za celek.

Matku Kristovu nazýváme Bohorodičkou. Říci o Marii, že je pouze Kristorodička, jak to prosazoval kdysi kněz Nestorius, by znamenalo vzít jí tu jedinečnost prostřednice milosti: vždyť v osobě Kristově sestoupil mezi nás sám Bůh! Právě tak nelze popírat spasitelnost Církve, protože Boží Syn chtěl a chce působit na lidstvo skrze ni: platí-li, že bez aktuální přímluvy Panny Marie není nikomu udělena žádná milost, pak je stejně pravdou, že bez účasti Církve nemůže být nikdo spasen, byť je možné, že o tom ani neví. Církev přece nejen udílí svátosti a káže, ale také se přimlouvá. A ta přímluvná moc, právě jako přímluvná moc Panny Marie, je veliká.

P. Mgr. Jan Gerndt


Další články



S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.