Nad knihou Bible a ctnosti Tomáše Machuly

19.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nová kniha našeho předního znalce díla sv. Tomáše, specializovaného zejména na jeho nauku o ctnostech, je důležitá knižní novinka. Před Machulou psal u nás o ctnostech naposledy zasloužilý O. Reginald Dacík OP. Jeho obsáhlá Mravouka (1946) má sice širší námět, ale nauka o ctnostech v ní zabírá zhruba tři čtvrtiny celkového obsahu (téměř 400 stran). Kniha kdysi, v dobách totality, sloužila českému čtenáři jako tehdy vlastně jediný relativně dostupný zdroj informací o křesťanské etice.


Povaha a přínos Machulovy knihy vynikne, srovnáme-li ji s tímto cenným dílem starším. Dacík, věrný žák Tomášův, rozvrhuje svůj výklad o ctnostech podle Tomášovy Theologické summy. Ta je inspirována vedle Písma především dílem Aristotelovým a v oblasti přirozeného práva (o němž Dacík pojednává v rámci výkladu o spravedlnosti) myšlenkovým odkazem stoiků. Dacík zjednodušeně, ale věrně reprodukuje Tomášův systém a doplňuje svůj výklad tu a tam odkazy na Písmo.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Machulova přítomná práce je co do základního obsahu nauky o ctnostech s Dacíkovým dílem v podstatě shodná, liší se však od ní významně způsobem výkladu. Zatímco Dacík postupuje podle Tomášova v podstatě filosofického rozvržení látky, Machula vychází naopak z biblické nauky Písma o ctnostech a tu teprve, abych tak řekl, druhotně člení je podle systematiky filosofického původu. Tento ve srovnání s Dacíkem opačný postup má přinejmenším dvě výhody. Předně je výklad ctností, oživený u Machuly biblickými příklady i příběhy, pro čtenáře živější, čtivější a ovšem i snáze zapamatovatelný. To je předností hlavně pro praktickou potřebu, což čtenář ocení, zvlášť je-li sám např. katechetou či kazatelem. Biblické výklady o ctnostech a neřestech, jak se s nimi setkáváme v Písmu, a zejména u sv. Pavla, jsou ovšem z filosofického hlediska nesoustavné a řídí se spíše rétorickými než logicko-filosofickými potřebami. Machula biblický výklad ctností zprvu jen jakoby volně reprodukuje, při následující interpretaci obsahu biblického textu však již zcela nenuceně přechází k výkladu podle pojmosloví převzatého od sv. Tomáše Akvinského. A v tom spatřuji druhý přínos Machulova postupu. Je z něj totiž dobře patrno, že biblické myšlení nepředstavuje myšlenkový svět od řeckého radikálně odlišný, jak někteří zastávají, nýbrž že se zjevená nauka s filosofickým myšlením hlavně řeckého původu harmonicky doplňují a vzájemně obohacují.

Machulova čtivě napsaná kniha (autor se tu a tam nevyhýbá ani humoru) je určena širšímu okruhu dnešních čtenářů (což o Dacíkově dnes již osmdesát let starém díle již zřejmě říci nelze). Z toho hlediska by tuto Machulovu práci bylo možno charakterizovat jako dílo „populární“. Náleží ovšem k typu populárních děl, jejichž autory jsou vynikající odborníci v oboru, o němž píší. Jsem přesvědčen, že si knihu přečte rád nejen věřící, nýbrž že do ní nahlédnou se zájmem i theologové, a že bude – jak jsem ostatně již upozornil – nemálo užitečná i učitelům náboženství a kazatelům. Přál bych nové Machulově knize, aby byla hojně čtena i studována. Zaslouží si to.

Prof. Stanislav Sousedík


Další články



O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.