20.08.2018, C-fam
Orbán tvrdí, že střední Evropa má „svou vlastní kulturu“, odlišnou od západní Evropy. Formuloval pět principů pro budování střední Evropy, včetně toho, že „každá evropská země má právo bránit svou křesťanskou kulturu a odmítnout ideologii multikulturalismu“. Tato myšlenka je součástí soustavné snahy maďarského lídra zavrhovat to, co považuje za islámskou invazi na původně křesťanský kontinent.
Poté, co zkritizoval sexuální ideology Evropské unie a Spojených států, představil druhý princip, kterým je myšlenka, že „každá země má právo bránit model tradiční rodiny a je oprávněna tvrdit, že každé dítě má právo na matku a otce“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pochválil také to, co považuje za evropský posun k politické pravici. Konkrétně zmínil federální volby v Německu a rakouské a italské výsledky voleb: „Vidíme, že posun k pravici je obecným trendem v celé Evropě.“
Orbánovi kritici označují jeho populistickou vládu za autoritářskou a Vysoký komisař OSN pro lidská práva nazval jeho antiimigrační politiku za rasistickou. Orbánovi příznivci pro něj však v dubnu již potřetí nadšeně hlasovali.
Ve svém projevu Orbán vysvětlil, že Evropa je v úpadku a že „kdysi bývala velikou civilizací – a bylo tomu tak proto, že se odvažovala myslet, odvažovala se jednat, byla statečná a neváhala vynaložit obrovské úsilí“. Dnes tomu tak však již není, protože Evropa zavrhla své křesťanské základy. Poukázal na ducha cenzorství a politickou korektnost v západní Evropě. Zvláště vyzdvihl evropské lídry, kteří jsou podle něj „neschopní a nedokáží bránit Evropu před migrací“.
Poukázal na Sorosovu vizi otevřené společnosti, která je v rozporu s křesťanstvím. „V křesťanské Evropě bylo ctí pracovat, člověk měl důstojnost, muži a ženy si byli rovni, rodina byla základem národa, národ byl základem Evropy a státy zaručovaly bezpečnost. V současné evropské otevřené společnosti nejsou hranice; Evropany mohou snadno nahrazovat přistěhovalci; rodina byla přeměněna na volitelnou a proměnlivou formu soužití; národ, národní identita a národní hrdost jsou považovány za negativní a překonané pojmy; stát v dnešní Evropě již žádnou bezpečnost nezaručuje,“ uvedl.
Orbán opět způsobil, že evropské a některé americké elity musely sáhnout po antacidech.
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
28.01.2026, RC Monitor 1/2026
Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.
01.02.2026, RC Monitor 2/2026
Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?
10.10.2025, Crisis Magazine
Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.
08.12.2025, RC Monitor 23/2025
Možná i někteří z vás už zaslechli písničku o svátcích vánočních, která je již více než deset let stará, ale přesto aktuální. Sice zní vtipně, ale je vlastně smutná, neboť líčí svátky tak, jak si je mnozí sami znepříjemňují. Líčí totiž předvánoční shon tolik typický pro mnoho dnešních domácností. Kapr, cukroví, stromek, úklid, i na kostičky lega dojde. Je tedy celkem logické, že konečné hodnocení Vánoc je v této novodobé „vánoční hymně“ silně nelichotivé a zde i nevhodné citovat.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.