Maďarský lídr mobilizuje křesťany

20.08.2018, C-fam

Zdá se, že maďarský premiér Victor Orbán rád způsobuje západoevropským elitám a představitelům EU zažívací potíže. Znovu tak učinil 29. července v rumunském lázeňském městě Baile Tusnad na každoroční akci nazvané Bálványos Summer Open University and Student Camp. Jeho projev nebyl ničím jiným než výzvou pro politiky zastupující středo-pravicově orientované Evropany, aby se vzchopili a v nadcházejících volbách ovládli Evropský parlament.


Orbána obzvláště těší to, že pro další volební období získal jasný mandát pro svou vizi silného Maďarska, která zahrnuje i plány, že se Maďarsko stane „jednou z pěti zemí EU, kde se nejlépe žije a pracuje“, že se kolem roku 2030 podaří zastavit demografický úpadek v zemi a vybudují se nové maďarské ozbrojené síly. Má rovněž v plánu oživit ekonomickou, politickou, kulturní a vojenskou roli střední Evropy.

Orbán tvrdí, že střední Evropa má „svou vlastní kulturu“, odlišnou od západní Evropy. Formuloval pět principů pro budování střední Evropy, včetně toho, že „každá evropská země má právo bránit svou křesťanskou kulturu a odmítnout ideologii multikulturalismu“. Tato myšlenka je součástí soustavné snahy maďarského lídra zavrhovat to, co považuje za islámskou invazi na původně křesťanský kontinent.

Poté, co zkritizoval sexuální ideology Evropské unie a Spojených států, představil druhý princip, kterým je myšlenka, že „každá země má právo bránit model tradiční rodiny a je oprávněna tvrdit, že každé dítě má právo na matku a otce“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Orbán trvá na tom, že každá země má právo bránit své hranice a odmítnout migraci. Vyzývá také, aby se o nejdůležitějších otázkách hlasovalo principem „jeden stát, jeden hlas“ a aby toto právo nebylo v Evropské unii upíráno.

Pochválil také to, co považuje za evropský posun k politické pravici. Konkrétně zmínil federální volby v Německu a rakouské a italské výsledky voleb: „Vidíme, že posun k pravici je obecným trendem v celé Evropě.“

Orbánovi kritici označují jeho populistickou vládu za autoritářskou a Vysoký komisař OSN pro lidská práva nazval jeho antiimigrační politiku za rasistickou. Orbánovi příznivci pro něj však v dubnu již potřetí nadšeně hlasovali.

Ve svém projevu Orbán vysvětlil, že Evropa je v úpadku a že „kdysi bývala velikou civilizací – a bylo tomu tak proto, že se odvažovala myslet, odvažovala se jednat, byla statečná a neváhala vynaložit obrovské úsilí“. Dnes tomu tak však již není, protože Evropa zavrhla své křesťanské základy. Poukázal na ducha cenzorství a politickou korektnost v západní Evropě. Zvláště vyzdvihl evropské lídry, kteří jsou podle něj „neschopní a nedokáží bránit Evropu před migrací“.

Poukázal na Sorosovu vizi otevřené společnosti, která je v rozporu s křesťanstvím. „V křesťanské Evropě bylo ctí pracovat, člověk měl důstojnost, muži a ženy si byli rovni, rodina byla základem národa, národ byl základem Evropy a státy zaručovaly bezpečnost. V současné evropské otevřené společnosti nejsou hranice; Evropany mohou snadno nahrazovat přistěhovalci; rodina byla přeměněna na volitelnou a proměnlivou formu soužití; národ, národní identita a národní hrdost jsou považovány za negativní a překonané pojmy; stát v dnešní Evropě již žádnou bezpečnost nezaručuje,“ uvedl.

Orbán opět způsobil, že evropské a některé americké elity musely sáhnout po antacidech.



Další články



Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.