Maďarský lídr mobilizuje křesťany

20.08.2018, C-fam

Zdá se, že maďarský premiér Victor Orbán rád způsobuje západoevropským elitám a představitelům EU zažívací potíže. Znovu tak učinil 29. července v rumunském lázeňském městě Baile Tusnad na každoroční akci nazvané Bálványos Summer Open University and Student Camp. Jeho projev nebyl ničím jiným než výzvou pro politiky zastupující středo-pravicově orientované Evropany, aby se vzchopili a v nadcházejících volbách ovládli Evropský parlament.


Orbána obzvláště těší to, že pro další volební období získal jasný mandát pro svou vizi silného Maďarska, která zahrnuje i plány, že se Maďarsko stane „jednou z pěti zemí EU, kde se nejlépe žije a pracuje“, že se kolem roku 2030 podaří zastavit demografický úpadek v zemi a vybudují se nové maďarské ozbrojené síly. Má rovněž v plánu oživit ekonomickou, politickou, kulturní a vojenskou roli střední Evropy.

Orbán tvrdí, že střední Evropa má „svou vlastní kulturu“, odlišnou od západní Evropy. Formuloval pět principů pro budování střední Evropy, včetně toho, že „každá evropská země má právo bránit svou křesťanskou kulturu a odmítnout ideologii multikulturalismu“. Tato myšlenka je součástí soustavné snahy maďarského lídra zavrhovat to, co považuje za islámskou invazi na původně křesťanský kontinent.

Poté, co zkritizoval sexuální ideology Evropské unie a Spojených států, představil druhý princip, kterým je myšlenka, že „každá země má právo bránit model tradiční rodiny a je oprávněna tvrdit, že každé dítě má právo na matku a otce“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Orbán trvá na tom, že každá země má právo bránit své hranice a odmítnout migraci. Vyzývá také, aby se o nejdůležitějších otázkách hlasovalo principem „jeden stát, jeden hlas“ a aby toto právo nebylo v Evropské unii upíráno.

Pochválil také to, co považuje za evropský posun k politické pravici. Konkrétně zmínil federální volby v Německu a rakouské a italské výsledky voleb: „Vidíme, že posun k pravici je obecným trendem v celé Evropě.“

Orbánovi kritici označují jeho populistickou vládu za autoritářskou a Vysoký komisař OSN pro lidská práva nazval jeho antiimigrační politiku za rasistickou. Orbánovi příznivci pro něj však v dubnu již potřetí nadšeně hlasovali.

Ve svém projevu Orbán vysvětlil, že Evropa je v úpadku a že „kdysi bývala velikou civilizací – a bylo tomu tak proto, že se odvažovala myslet, odvažovala se jednat, byla statečná a neváhala vynaložit obrovské úsilí“. Dnes tomu tak však již není, protože Evropa zavrhla své křesťanské základy. Poukázal na ducha cenzorství a politickou korektnost v západní Evropě. Zvláště vyzdvihl evropské lídry, kteří jsou podle něj „neschopní a nedokáží bránit Evropu před migrací“.

Poukázal na Sorosovu vizi otevřené společnosti, která je v rozporu s křesťanstvím. „V křesťanské Evropě bylo ctí pracovat, člověk měl důstojnost, muži a ženy si byli rovni, rodina byla základem národa, národ byl základem Evropy a státy zaručovaly bezpečnost. V současné evropské otevřené společnosti nejsou hranice; Evropany mohou snadno nahrazovat přistěhovalci; rodina byla přeměněna na volitelnou a proměnlivou formu soužití; národ, národní identita a národní hrdost jsou považovány za negativní a překonané pojmy; stát v dnešní Evropě již žádnou bezpečnost nezaručuje,“ uvedl.

Orbán opět způsobil, že evropské a některé americké elity musely sáhnout po antacidech.



Další články



Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Mladí Britové stále více pro život

10.12.2025, The Catholic Herald

Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.