Nezapomínejme v modlitbách

24.04.2023, RC Monitor 8/2023

Často můžeme slýchat, že čas zahojí všechny rány. Ale přiznejme si, že ani čas není v mnoha případech a situacích zázračný všelék na bolesti a rány, které umí uštědřit tento svět. Čas nám někdy pomůže zapomenout na věci nepříjemné, o kterých jsme slyšeli, či nám byly zprostředkovány, nebo se nás nějakým způsobem dotkly. A pak je tu ještě jeden faktor, jakási únava, která se časem projeví nezájmem o utrpení druhých.

Vždyť každý se musí potýkat s těžkostmi. A košile je přeci jen bližší kabátu. Koho třeba dneska zajímá nějaká válka v Sýrii. Nedávno jsem narazil na stručný výčet toho, co přinesla tato válka a dvanáct let sankcí ze strany „civilizovaného a demokratického“ světa syrským dětem s výstižným názvem „negované dětství“:

1. Děti unesené a pohřešované během válečného období ve všech syrských regionech.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

2. Děti bez domova v utečeneckých táborech.

3. Tisíce dětí trpících zimou a hladem v ulicích měst a vesnic.

4. Děti, které byly nucené opustit školu a které, aby přispěly na živobytí rodin se staly kořistí těch, kteří je zaměstnávají a nutí je tak pracovat i v životu a zdraví nebezpečných provozech.

5. Dětské nevěsty. Uvnitř země, ale především v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku, kde je také nespočet syrských dětí na ulici nebo vykořisťovaných v továrnách a zemědělství.

6. Dětští vojáci na územích kontrolovaných Západem podporovanými rebely a IS.

Pro západního Evropana, který ještě před pár lety řešil zkažené dětství jedné blonďaté copaté Švédky asi neuvěřitelné, ale přes to je to pro mnoho syrských dětí jediná realita, kterou poznaly. Realita, kterou bychom nepřáli prožít jedinému dítěti, které známe. Pravda, nemůžeme vyřešit všechna trápení světa, ale neměli bychom zapomínat v modlitbách.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

Křehká svoboda svatých míst: jeruzalémský incident s latinským patriarchou

31.03.2026, RC

Jeruzalém zažil na Květnou neděli mimořádně znepokojivý incident. Izraelská policie 29. března 2026 zabránila latinskému patriarchovi Jeruzaléma kardinálu Pierbattistu Pizzaballovi a kustodovi Svaté země P. Francescu Ielpovi OFM ve vstupu do baziliky Božího hrobu, kam směřovali k bohoslužbě Květné neděle.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.