Nezapomínejme v modlitbách

24.04.2023, RC Monitor 8/2023

Často můžeme slýchat, že čas zahojí všechny rány. Ale přiznejme si, že ani čas není v mnoha případech a situacích zázračný všelék na bolesti a rány, které umí uštědřit tento svět. Čas nám někdy pomůže zapomenout na věci nepříjemné, o kterých jsme slyšeli, či nám byly zprostředkovány, nebo se nás nějakým způsobem dotkly. A pak je tu ještě jeden faktor, jakási únava, která se časem projeví nezájmem o utrpení druhých.

Vždyť každý se musí potýkat s těžkostmi. A košile je přeci jen bližší kabátu. Koho třeba dneska zajímá nějaká válka v Sýrii. Nedávno jsem narazil na stručný výčet toho, co přinesla tato válka a dvanáct let sankcí ze strany „civilizovaného a demokratického“ světa syrským dětem s výstižným názvem „negované dětství“:

1. Děti unesené a pohřešované během válečného období ve všech syrských regionech.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

2. Děti bez domova v utečeneckých táborech.

3. Tisíce dětí trpících zimou a hladem v ulicích měst a vesnic.

4. Děti, které byly nucené opustit školu a které, aby přispěly na živobytí rodin se staly kořistí těch, kteří je zaměstnávají a nutí je tak pracovat i v životu a zdraví nebezpečných provozech.

5. Dětské nevěsty. Uvnitř země, ale především v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku, kde je také nespočet syrských dětí na ulici nebo vykořisťovaných v továrnách a zemědělství.

6. Dětští vojáci na územích kontrolovaných Západem podporovanými rebely a IS.

Pro západního Evropana, který ještě před pár lety řešil zkažené dětství jedné blonďaté copaté Švédky asi neuvěřitelné, ale přes to je to pro mnoho syrských dětí jediná realita, kterou poznaly. Realita, kterou bychom nepřáli prožít jedinému dítěti, které známe. Pravda, nemůžeme vyřešit všechna trápení světa, ale neměli bychom zapomínat v modlitbách.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Na pohodu

25.08.2025, RC Monitor 15/2025

Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Srdce našeho Pána Ježíše Krista

27.06.2025, RC Monitor 12/2025

Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.