Nezapomínejme v modlitbách

24.04.2023, RC Monitor 8/2023

Často můžeme slýchat, že čas zahojí všechny rány. Ale přiznejme si, že ani čas není v mnoha případech a situacích zázračný všelék na bolesti a rány, které umí uštědřit tento svět. Čas nám někdy pomůže zapomenout na věci nepříjemné, o kterých jsme slyšeli, či nám byly zprostředkovány, nebo se nás nějakým způsobem dotkly. A pak je tu ještě jeden faktor, jakási únava, která se časem projeví nezájmem o utrpení druhých.

Vždyť každý se musí potýkat s těžkostmi. A košile je přeci jen bližší kabátu. Koho třeba dneska zajímá nějaká válka v Sýrii. Nedávno jsem narazil na stručný výčet toho, co přinesla tato válka a dvanáct let sankcí ze strany „civilizovaného a demokratického“ světa syrským dětem s výstižným názvem „negované dětství“:

1. Děti unesené a pohřešované během válečného období ve všech syrských regionech.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

2. Děti bez domova v utečeneckých táborech.

3. Tisíce dětí trpících zimou a hladem v ulicích měst a vesnic.

4. Děti, které byly nucené opustit školu a které, aby přispěly na živobytí rodin se staly kořistí těch, kteří je zaměstnávají a nutí je tak pracovat i v životu a zdraví nebezpečných provozech.

5. Dětské nevěsty. Uvnitř země, ale především v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku, kde je také nespočet syrských dětí na ulici nebo vykořisťovaných v továrnách a zemědělství.

6. Dětští vojáci na územích kontrolovaných Západem podporovanými rebely a IS.

Pro západního Evropana, který ještě před pár lety řešil zkažené dětství jedné blonďaté copaté Švédky asi neuvěřitelné, ale přes to je to pro mnoho syrských dětí jediná realita, kterou poznaly. Realita, kterou bychom nepřáli prožít jedinému dítěti, které známe. Pravda, nemůžeme vyřešit všechna trápení světa, ale neměli bychom zapomínat v modlitbách.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Papež Lev vydal první papežskou exhortaci Dilexi Te

31.10.2025, The Catholic Herald

Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.