15.10.2024, církev.cz / RC Monitor 19/2024
Také jsem zakusil hodinu zkoušky: Děkovná řeč Dominika kardinála Duky při přebírání Ceny kultury nadace Vexillum v Římě dne 28. září 2024
S potěšením zdravím Jeho nejctihodnější Eminenci kardinála Raymonda Leo Burkeho, prezidenta Bruna Limu, představitele nadace, dámy a pánové přítomné na tomto významném akademickém místě.
O to více si vážím tohoto pozvání a přijetí na univerzitě Urbaniana, která byla alma mater mého předchůdce, prvního československého kardinála, arcibiskupa pražského a primase českého, Dr. Karla Kašpara. Jsem vlastně jeho nástupcem na svatovojtěšském stolci v Praze a též na biskupském stolci v mém rodném městě Hradec Králové (Königgratz).
Nemohu skrýt příjemné překvapení nad tím, že se mi dostalo tak významného uznání, které se každoročně uděluje členovi kardinálského kolegia, a za to upřímně děkuji nadaci „Vexillum“, jejíž dílo se formuje ve Svatém kříži.
Pojmenování Ceny kultury po mladém mučedníkovi svatém José Sánchezovi Del Rio, kterého nadace „Vexillum“ uctívá jako svého patrona, je nepochybně znamením zvláštní posvátné hodnoty a zároveň náročným důvodem k zamyšlení a poctě pro ty, kdo ji obdrží.
Pro kardinála navíc dojemné svědectví lásky a věrnosti mladého chlapce San José našemu nejlaskavějšímu Vykupiteli a fortiori připomíná závazek obětovat se pro Našeho Pána Ježíše Krista usque ad effusionem sanguinis, symbolizovaný mimo jiné stejným purpurem, který nosíme my.
V dějinách svého života, spojené s povoláním zasvěceným Bohu, jsem poznal hodinu zkoušky zvláště tehdy, když mi věrolomný a protikřesťanský režim, který po dlouhou dobu vládl v mé vlasti, uvalil nejprve práci v továrně a poté ve vězení a zabránil mi svobodně vykonávat posvátnou službu.
Mohu však říci, že toto smutné období a zneužívání, kterým jsem byl vystaven, byly velmi plodné pro posílení katolické víry, ve které jsem byl pokřtěn, a nadpřirozeného poslání spojeného se zasvěcením přijatým řeholními sliby učiněnými v dominikánském řádu a s kněžským svěcením.
Mučedník San José nikdy neustoupil před nelidským mučením, které mu způsobili krutí vrazi, ani před jejich rafinovanými lichotkami, které ho měly přimět k odpadnutí. Vzhledem k tomu, že byl promítán videozáznam z kardinálského uvedení s onou větou o věrnosti Kristu až k prolití krve. Rovněž byl promítnut záběr z filmu Cristiada, kde byly zachyceny obrazy z života svatého José Luis Sáncheze s heslem Ať žije Kristus Král, ať žije Panna Maria Guadalupská. Vzpoura kristerů byla reakcí na encykliku Pia XI a vyhlášení slavnosti Krista Krále v roce 1925, což byla součást oslav milostivého léta před 100 lety (Budeme na to vzpomínat?). Místo této pasáže jsem pronesl tato slova: Nejsem mučedník, ale jen pouhý voják armády kristerů, na což reagovala aula, kde byli silně zastoupeny i uniformy vysokých důstojníků a generálů italských vojsk, potleskem.
Na jedné straně nám tato obdivuhodná statečnost bezmocného mladíka připomíná to, co říká antifona: „Boží sláva září ve svatých“ – a na druhé straně se stává mocným podnětem k následování, protože víme, že žádná ďábelská síla nás nikdy nemůže přemoci.
Ocenění Vexilum se uděluje v podzimních měsících. Nebylo však možné ho přeložit, tak aby v tomto roce nekolidovalo se slavností svatého Václava. To byl důvod, proč jsem nemohl být jako vždy po celá léta, kdy se koná Svatováclavská pouť, ve Staré Boleslavi.
Děkuji vám všem. Žehnám vám a modlím se za vás.
Dominik kardinál Duka
30.12.2024, RC Monitor 24/2024
Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.
28.02.2025, National Catholic Register
Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Při svém pokusu prokázat nesprávnost katolicismu jsem si jen ověřil jeho správnost. S manželkou jsme byli členy jedné evangelikální „nedenominační“ církve a pracoval jsem na protestantské střední škole. Věděl jsem, že kdybych se připojil ke katolické církvi, nemohl bych na té škole dál působit. Vzpomínám si, jak jsem jeden týden seděl na bohoslužbě a říkal si: „Ve své teologii můžu být katolíkem a přitom dál chodit sem do protestantského sboru.“
04.10.2024, RC Monitor 18/2024
Člověk se učí celý život. A pokud uvěří v Boha, zjistí, že je to cesta s dlouhou tratí.
11.02.2025, RC Monitor 2/2025
Notre Dame byla vzkříšena v celé své nádheře a slávě. Díky Bohu, protože původně byly plány zcela jiné. Dobře, nějaké lapsy se najdou – podivně řešený bronzový minimalistický oltář, který neladí s majestátností katedrály, kovová sedadla, křtitelnice, která nevypadá jako křtitelnice, chórová čepička, která jako by byla vypůjčená od klauna, a podivné kalichy – ale celek se vyznačuje velkou krásou. Důstojné byly i liturgické obřady provázející znovuotevření Notre Dame. Díky nim se věřící povznášejí nad všednost až k nadpřirozenu. Právě to druhé je tolik zapotřebí v naší době, v době, kdy všechno musí být srozumitelné. Latina byla nesrozumitelná a nudná. Posvátné ustoupilo mezilidskému.
09.01.2025, Crisis Magazine
Naše kultura založená na obrazovkách je plochá a časově omezená, naprosto imanentní, v jistém smyslu velmi pomíjivá. Žádná z těchto vlastností nepřispívá k otevřenosti vůči transcendenci.
29.10.2024, RC Monitor 20/2024
Opět zvolený (mnohým progrestivistickým aktivistům nepohodlný) senátor Zdeněk Hraba je otcem dvou dětí a žije v Říčanech u Prahy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje jako advokát. Je také předsedou senátní Komise pro Ústavu a zastupitel města Říčany. V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval. Hlásí se k římskokatolické církvi. V době, kdy vzniká náš rozhovoru s panem senátorem, publikuje příspěvek na síti X v tomto znění: „Často progresivisté křičí, že tu konzervativci ‚prosazují středověk‘. Je to naopak. Pro ‚návrat do středověku‘ nejvíc dělají ti, kteří sem do Evropy neustále chtějí pouštět lidi z kultur právě ve středověku uvízlých...“