15.10.2024, církev.cz / RC Monitor 19/2024
Také jsem zakusil hodinu zkoušky: Děkovná řeč Dominika kardinála Duky při přebírání Ceny kultury nadace Vexillum v Římě dne 28. září 2024
S potěšením zdravím Jeho nejctihodnější Eminenci kardinála Raymonda Leo Burkeho, prezidenta Bruna Limu, představitele nadace, dámy a pánové přítomné na tomto významném akademickém místě.
O to více si vážím tohoto pozvání a přijetí na univerzitě Urbaniana, která byla alma mater mého předchůdce, prvního československého kardinála, arcibiskupa pražského a primase českého, Dr. Karla Kašpara. Jsem vlastně jeho nástupcem na svatovojtěšském stolci v Praze a též na biskupském stolci v mém rodném městě Hradec Králové (Königgratz).
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pojmenování Ceny kultury po mladém mučedníkovi svatém José Sánchezovi Del Rio, kterého nadace „Vexillum“ uctívá jako svého patrona, je nepochybně znamením zvláštní posvátné hodnoty a zároveň náročným důvodem k zamyšlení a poctě pro ty, kdo ji obdrží.
Pro kardinála navíc dojemné svědectví lásky a věrnosti mladého chlapce San José našemu nejlaskavějšímu Vykupiteli a fortiori připomíná závazek obětovat se pro Našeho Pána Ježíše Krista usque ad effusionem sanguinis, symbolizovaný mimo jiné stejným purpurem, který nosíme my.
V dějinách svého života, spojené s povoláním zasvěceným Bohu, jsem poznal hodinu zkoušky zvláště tehdy, když mi věrolomný a protikřesťanský režim, který po dlouhou dobu vládl v mé vlasti, uvalil nejprve práci v továrně a poté ve vězení a zabránil mi svobodně vykonávat posvátnou službu.
Mohu však říci, že toto smutné období a zneužívání, kterým jsem byl vystaven, byly velmi plodné pro posílení katolické víry, ve které jsem byl pokřtěn, a nadpřirozeného poslání spojeného se zasvěcením přijatým řeholními sliby učiněnými v dominikánském řádu a s kněžským svěcením.
Mučedník San José nikdy neustoupil před nelidským mučením, které mu způsobili krutí vrazi, ani před jejich rafinovanými lichotkami, které ho měly přimět k odpadnutí. Vzhledem k tomu, že byl promítán videozáznam z kardinálského uvedení s onou větou o věrnosti Kristu až k prolití krve. Rovněž byl promítnut záběr z filmu Cristiada, kde byly zachyceny obrazy z života svatého José Luis Sáncheze s heslem Ať žije Kristus Král, ať žije Panna Maria Guadalupská. Vzpoura kristerů byla reakcí na encykliku Pia XI a vyhlášení slavnosti Krista Krále v roce 1925, což byla součást oslav milostivého léta před 100 lety (Budeme na to vzpomínat?). Místo této pasáže jsem pronesl tato slova: Nejsem mučedník, ale jen pouhý voják armády kristerů, na což reagovala aula, kde byli silně zastoupeny i uniformy vysokých důstojníků a generálů italských vojsk, potleskem.
Na jedné straně nám tato obdivuhodná statečnost bezmocného mladíka připomíná to, co říká antifona: „Boží sláva září ve svatých“ – a na druhé straně se stává mocným podnětem k následování, protože víme, že žádná ďábelská síla nás nikdy nemůže přemoci.
Ocenění Vexilum se uděluje v podzimních měsících. Nebylo však možné ho přeložit, tak aby v tomto roce nekolidovalo se slavností svatého Václava. To byl důvod, proč jsem nemohl být jako vždy po celá léta, kdy se koná Svatováclavská pouť, ve Staré Boleslavi.
Děkuji vám všem. Žehnám vám a modlím se za vás.
Dominik kardinál Duka
17.10.2025, Aleteia
Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.
23.03.2026, RC Monitor 5/2026
Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.
25.03.2026, RC Monitor 5/2026
Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
19.03.2026, RC Monitor 5/2026
Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.
20.02.2026, Catholic Culture
Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.