15.10.2024, církev.cz / RC Monitor 19/2024
Také jsem zakusil hodinu zkoušky: Děkovná řeč Dominika kardinála Duky při přebírání Ceny kultury nadace Vexillum v Římě dne 28. září 2024
S potěšením zdravím Jeho nejctihodnější Eminenci kardinála Raymonda Leo Burkeho, prezidenta Bruna Limu, představitele nadace, dámy a pánové přítomné na tomto významném akademickém místě.
O to více si vážím tohoto pozvání a přijetí na univerzitě Urbaniana, která byla alma mater mého předchůdce, prvního československého kardinála, arcibiskupa pražského a primase českého, Dr. Karla Kašpara. Jsem vlastně jeho nástupcem na svatovojtěšském stolci v Praze a též na biskupském stolci v mém rodném městě Hradec Králové (Königgratz).
Nemohu skrýt příjemné překvapení nad tím, že se mi dostalo tak významného uznání, které se každoročně uděluje členovi kardinálského kolegia, a za to upřímně děkuji nadaci „Vexillum“, jejíž dílo se formuje ve Svatém kříži.
Pojmenování Ceny kultury po mladém mučedníkovi svatém José Sánchezovi Del Rio, kterého nadace „Vexillum“ uctívá jako svého patrona, je nepochybně znamením zvláštní posvátné hodnoty a zároveň náročným důvodem k zamyšlení a poctě pro ty, kdo ji obdrží.
Pro kardinála navíc dojemné svědectví lásky a věrnosti mladého chlapce San José našemu nejlaskavějšímu Vykupiteli a fortiori připomíná závazek obětovat se pro Našeho Pána Ježíše Krista usque ad effusionem sanguinis, symbolizovaný mimo jiné stejným purpurem, který nosíme my.
V dějinách svého života, spojené s povoláním zasvěceným Bohu, jsem poznal hodinu zkoušky zvláště tehdy, když mi věrolomný a protikřesťanský režim, který po dlouhou dobu vládl v mé vlasti, uvalil nejprve práci v továrně a poté ve vězení a zabránil mi svobodně vykonávat posvátnou službu.
Mohu však říci, že toto smutné období a zneužívání, kterým jsem byl vystaven, byly velmi plodné pro posílení katolické víry, ve které jsem byl pokřtěn, a nadpřirozeného poslání spojeného se zasvěcením přijatým řeholními sliby učiněnými v dominikánském řádu a s kněžským svěcením.
Mučedník San José nikdy neustoupil před nelidským mučením, které mu způsobili krutí vrazi, ani před jejich rafinovanými lichotkami, které ho měly přimět k odpadnutí. Vzhledem k tomu, že byl promítán videozáznam z kardinálského uvedení s onou větou o věrnosti Kristu až k prolití krve. Rovněž byl promítnut záběr z filmu Cristiada, kde byly zachyceny obrazy z života svatého José Luis Sáncheze s heslem Ať žije Kristus Král, ať žije Panna Maria Guadalupská. Vzpoura kristerů byla reakcí na encykliku Pia XI a vyhlášení slavnosti Krista Krále v roce 1925, což byla součást oslav milostivého léta před 100 lety (Budeme na to vzpomínat?). Místo této pasáže jsem pronesl tato slova: Nejsem mučedník, ale jen pouhý voják armády kristerů, na což reagovala aula, kde byli silně zastoupeny i uniformy vysokých důstojníků a generálů italských vojsk, potleskem.
Na jedné straně nám tato obdivuhodná statečnost bezmocného mladíka připomíná to, co říká antifona: „Boží sláva září ve svatých“ – a na druhé straně se stává mocným podnětem k následování, protože víme, že žádná ďábelská síla nás nikdy nemůže přemoci.
Ocenění Vexilum se uděluje v podzimních měsících. Nebylo však možné ho přeložit, tak aby v tomto roce nekolidovalo se slavností svatého Václava. To byl důvod, proč jsem nemohl být jako vždy po celá léta, kdy se koná Svatováclavská pouť, ve Staré Boleslavi.
Děkuji vám všem. Žehnám vám a modlím se za vás.
Dominik kardinál Duka
29.10.2024, RC Monitor 20/2024
Opět zvolený (mnohým progrestivistickým aktivistům nepohodlný) senátor Zdeněk Hraba je otcem dvou dětí a žije v Říčanech u Prahy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje jako advokát. Je také předsedou senátní Komise pro Ústavu a zastupitel města Říčany. V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval. Hlásí se k římskokatolické církvi. V době, kdy vzniká náš rozhovoru s panem senátorem, publikuje příspěvek na síti X v tomto znění: „Často progresivisté křičí, že tu konzervativci ‚prosazují středověk‘. Je to naopak. Pro ‚návrat do středověku‘ nejvíc dělají ti, kteří sem do Evropy neustále chtějí pouštět lidi z kultur právě ve středověku uvízlých...“
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
01.11.2024, RC Monitor 20/2024
Často se, nejen poslední dobou, hovoří o finanční negramotnosti a o nutnosti boje proti ní. Výsledkem tohoto „šturmování“ je, že se situace poněkud lepší. Možná je to i tím, že synové tohoto světa jsou prozíravější než ti, kteří (doufám) si ukládají poklady v nebi. Ale čas od času se setkám s určitými projevy neznalosti toho, jak ony poklady v nebi zúročit. Možná je to tím, že si děláme starosti spíše o naši současnost, která však je v porovnání s naší budoucností (ať již bude jakákoli) více než kraťoulilinká.
21.10.2024, RC Monitor 19/2024
Pro náš osobní život je nepochybně rozhodující znalost Božího slova. Jsme Ježíšovými následovníky a jen těžko bychom se obešli bez pokynů a rad Mistra, za kterým jdeme. V Bibli, ve starozákonní knize Jozue, se zmiňuje skutečnost, mající hlubokou vnitřní souvislost s novozákonní nesmírně cennou duchovní hodnotou. Jedná se o starozákonní archu a novozákonní svatostánek. Archa provázela izraelský lid, zvláště v časech putování, doslova na každém kroku. Stateční mužové Izraele ji nesli uprostřed lidu. Je to náznak budoucí, mnohem vznešenější archy, totiž eucharistického svatostánku, v němž pro nás, novozákonní Boží lid, je Kristus přítomen v každém kostele. Chrámový prostor je proto posvátný, protože je tam, řečeno nikoliv přehnaně, kus otevřeného nebe.
18.11.2024, RC Monitor 21/2024
Vyznání víry uvádí o Kristově církvi, že je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Co to znamená, že Kristova církev je apoštolská?
19.08.2024, RC Monitor 15/2024
Nevím, kolikrát jsem musel odpovídat v posledních dnech na otázku: „A co říkáte, pane faráři, na zahájení olympiády v Paříži?“, ale vím, co jsem odpovídal. Odpovídal jsem slovy, která jsem si vypůjčil od francouzského prezidenta pana Macrona: „Toto je Francie!“.