11.09.2025, RC Monitor 16/2025
Postoj papežů
Papež sv. Jan Pavel II. se k genderové problematice opakovaně vracel, zejména v rámci své teologie těla, souboru 129 katechezí pronesených v letech 1979–1984. Podle něj rozdíly mezi mužem a ženou nejsou jen biologickou daností, ale hlubokou dimenzí lidské identity, odrážející Boží plán stvoření. Sexualitu chápal jako dar zaměřený na vztah a plodnost – a právě to podle něj genderová ideologie popírá. Kritizoval také směry feminismu, které usilují o popření ženské jedinečnosti, a zdůrazňoval komplementaritu pohlaví jako základ lidské důstojnosti a rodiny.
Papež Benedikt XVI. šel ve svém hodnocení ještě dál a genderovou ideologii označil za „konečnou vzpouru proti Bohu Stvořiteli“. Ve vánočním projevu k římské kurii roku 2012 varoval, že tato ideologie popírá přirozenost člověka jako muže a ženy a tvrdí, že si každý může svou identitu sám definovat. To podle něj vede k popření lidské důstojnosti a k destrukci rodiny jako instituce, kterou ustanovil Bůh. Manipulaci s identitou viděl jako projev hluboké antropologické krize.
Papež František nazýval genderovou ideologii „nejnebezpečnější ideologickou kolonizací současnosti“. Podle něj stírá rozdíly mezi mužem a ženou a tím ohrožuje samotné lidství. Rozdíly mezi pohlavími nepovažoval za překážku, ale za zdroj plodného napětí, které lidstvo obohacuje. Často také kritizoval vnucování genderové ideologie rozvojovým zemím prostřednictvím podmíněné mezinárodní pomoci. Přitom rozlišoval mezi pastorační péčí o jednotlivce (např. osoby s transgenderovou zkušeností) a odmítáním veřejné ideologie, která podle něj podkopává antropologické základy rodiny.
Společné rysy
Všichni tři papežové se shodují: genderová ideologie ohrožuje základní pravdy o člověku jako muži a ženě stvořených Bohem. Zdůrazňují nutnost přijetí vlastní identity a varují před následky, které popírání přirozených rozdílů může mít pro jednotlivce i společnost. Jan Pavel II. k tématu přistupoval z teologicko-biblické perspektivy, Benedikt XVI. z filozoficko-teologického hlediska a František klade důraz na pastorační rozměr a ochranu lidské důstojnosti v současném světě.
Mlčet, když se překrucuje pravda, znamená přenechat prostor lži. Nejde o to vést nekonečné spory, ale stát pevně na straně skutečnosti, která má svůj původ v Bohu. Každý z nás má možnost – v rodině, v práci, mezi přáteli – jasně a s respektem pojmenovat věci pravým jménem. Právě dnes, kdy se základní pojmy lidské existence záměrně rozmazávají, je čas k mluvení pravdy o lásce s autenticitou.
Stanislava Kubizňáková
16.05.2025, RC Monitor 9/2025
Demokracie a svoboda, to jsou dnes často diskutované pojmy. Někde v hloubi lidského srdce toužíme po svobodě a chceme s druhými vytvořit takovou společnost, ve které bychom se cítili svobodni. Společnost, jež by byla postavena na spravedlivých zákonech, které budou dodržovány nebo aspoň respektovány.
06.05.2025, Catholic Answers
Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!
22.09.2025, RC Monitor 17/2025
Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!
27.08.2025, Catholic Culture
Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
22.08.2025, RC Monitor 15/2025
V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.