Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Z křesťanského pohledu je nezbytné rozlišovat mezi hříšníkem a hříchem: člověka milovat, hřích odmítat. Tento postoj se vztahuje na každého – bez ohledu na jeho sexuální orientaci. Schvalování hříchu, jeho zakrývání či mlčení o něm nejsou projevy lásky. Mezi tzv. „hříchy do nebe volající“ patří i sexuální jednání proti přirozenosti. A hřešíme také tehdy, když se na hříchu druhého podílíme nepřímo – ať už jeho schvalováním, obhajobou, nebo vědomým mlčením.

Postoj papežů
Papež sv. Jan Pavel II. se k genderové problematice opakovaně vracel, zejména v rámci své teologie těla, souboru 129 katechezí pronesených v letech 1979–1984. Podle něj rozdíly mezi mužem a ženou nejsou jen biologickou daností, ale hlubokou dimenzí lidské identity, odrážející Boží plán stvoření. Sexualitu chápal jako dar zaměřený na vztah a plodnost – a právě to podle něj genderová ideologie popírá. Kritizoval také směry feminismu, které usilují o popření ženské jedinečnosti, a zdůrazňoval komplementaritu pohlaví jako základ lidské důstojnosti a rodiny.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež Benedikt XVI. šel ve svém hodnocení ještě dál a genderovou ideologii označil za „konečnou vzpouru proti Bohu Stvořiteli“. Ve vánočním projevu k římské kurii roku 2012 varoval, že tato ideologie popírá přirozenost člověka jako muže a ženy a tvrdí, že si každý může svou identitu sám definovat. To podle něj vede k popření lidské důstojnosti a k destrukci rodiny jako instituce, kterou ustanovil Bůh. Manipulaci s identitou viděl jako projev hluboké antropologické krize.

Papež František nazýval genderovou ideologii „nejnebezpečnější ideologickou kolonizací současnosti“. Podle něj stírá rozdíly mezi mužem a ženou a tím ohrožuje samotné lidství. Rozdíly mezi pohlavími nepovažoval za překážku, ale za zdroj plodného napětí, které lidstvo obohacuje. Často také kritizoval vnucování genderové ideologie rozvojovým zemím prostřednictvím podmíněné mezinárodní pomoci. Přitom rozlišoval mezi pastorační péčí o jednotlivce (např. osoby s transgenderovou zkušeností) a odmítáním veřejné ideologie, která podle něj podkopává antropologické základy rodiny.

Společné rysy
Všichni tři papežové se shodují: genderová ideologie ohrožuje základní pravdy o člověku jako muži a ženě stvořených Bohem. Zdůrazňují nutnost přijetí vlastní identity a varují před následky, které popírání přirozených rozdílů může mít pro jednotlivce i společnost. Jan Pavel II. k tématu přistupoval z teologicko-biblické perspektivy, Benedikt XVI. z filozoficko-teologického hlediska a František klade důraz na pastorační rozměr a ochranu lidské důstojnosti v současném světě.

Mlčet, když se překrucuje pravda, znamená přenechat prostor lži. Nejde o to vést nekonečné spory, ale stát pevně na straně skutečnosti, která má svůj původ v Bohu. Každý z nás má možnost – v rodině, v práci, mezi přáteli – jasně a s respektem pojmenovat věci pravým jménem. Právě dnes, kdy se základní pojmy lidské existence záměrně rozmazávají, je čas k mluvení pravdy o lásce s autenticitou.

Stanislava Kubizňáková

Další články

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.