04.03.2026, Aleteia
Od 5. století byla koptská pravoslavná církev mimo společenství s Římem i s východními pravoslavnými církvemi
Koptská katolická církev, tradice, která se oddělila ve stejné době, dnes s Římem udržuje plnohodnotné společenství. K rozdělením došlo kvůli složitým teologickým otázkám (zejména pokud šlo o chápání Kristovy přirozenosti) a sporu ohledně autority po chalcedonském koncilu roku 451. Koptská pravoslavná církev je autokefální (nezávislá). Má stoupence mezi egyptskými přistěhovalci do jiných zemí v Africe a po celém světě, včetně Spojených států, v Etiopii a Eritreji působí její „dceřiné církve“ a udržuje společenství s východními pravoslavnými církvemi. Oficiálním liturgickým jazykem církve zůstává koptština, která v psané podobě používala řecká písmena, ale v průběhu staletí ji postupně nahrazovala arabština, národní jazyk dnešního Egypta. Koptští pravoslavní křesťané se podobně jako mnozí další východní a orientální pravoslavní řídí juliánským kalendářem, takže Vánoce slaví 7. ledna. Dnes má koptská pravoslavná církev své ústředí v Káhiře v katedrále sv. Marka (vedle kaple, kde došlo ke zmíněnému pumovému útoku), ačkoli symbolickým centrem koptského křesťanského života zůstává Alexandrie.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Patriarcha koptských pravoslavných je znám jako papež
Před rozdělením křesťanství na východní a západní byl patriarcha (či hlavní biskup) koptského alexandrijského biskupství z důvodu věku církve vnímán jako primer inter pares („první mezi rovnými“). Podle tradice ustanovil prvního alexandrijského patriarchu sám sv. Marek. Koptského pravoslavného patriarchu nazývaly celé generace podobně jako římského biskupa pappas (otec) a dnes je pravoslavný patriarcha nositelem titulu papež. Papež Theodoros II. nastoupil do úřadu roku 2012 po smrti papeže Šenudy III. Biskup Theodoros byl vybrán tak, že slepé dítě jeho jméno vylosovalo z lístků tří kandidátů. Papež František považoval papeže Theodora II. za svého bratra v Kristu a po nedělním pumovém útoku mu osobně zatelefonoval, aby mu vyjádřil účast a nabídl své modlitby.
Koptští křesťané nám přinesli první katechetické školy a požehnání mnišské tradice
Vlivem působení Koptů vznikla v Alexandrii katechetická škola, kde se utvářelo křesťanské učení. Mnozí z prvních církevních otců v Alexandrii žili nebo studovali a připojili se tak k řeckým filozofům a židovským učencům, kteří již v tomto městě zdomácněli. Kromě katecheze tato škola vyučovala humanitní vědy a matematiku. Její knihovna dávno před vynalezením Braillova písma obsahovala do dřeva vyřezávané texty s vyvýšenými písmeny, aby zde mohli studovat i slepí. Egyptští pouštní otcové založili poustevnickou a mnišskou tradici, což později inspirovalo sv. Basila Velikého na Východě a sv. Benedikta na Západě.
Koptští křesťané procházeli v různých dějinných obdobích pronásledováním
Po chalcedonském koncilu byli koptičtí pravoslavní křesťané pronásledováni byzantskými křesťany, kteří je považovali za heretiky. Mnozí byli mučeni, vězněni a zabiti, ale koptičtí pravoslavní zůstali věrní svému chápání christologie. S nástupem islámu a dobytím Egypta Umajjovci si většina obyvatelstva zpočátku své koptské křesťanství zachovala. Později však daně a omezení příležitostí, které byly cenou za to být křesťanem pod islámskou vládou, přiměly mnohé Egypťany ke konverzi k islámu. Egypt se tak postupně stal zemí s muslimskou většinou a dnes tvoří koptští křesťané jen 10 až 20 % obyvatelstva. Od nástupu islámského militarismu se však Kopti (pravoslavní i katoličtí), podobně jako jiní křesťané na Blízkém východě, stali terčem násilných útoků ze strany teroristických skupin. Bombový útok z 11. prosince 2016, ke kterému se v době vydání tohoto textu ještě žádná skupina nepřihlásila, se zdá být dalším z rostoucího počtu podobných útoků.
Joanne McPortlandová
přeložila Alena Švecová
23.05.2026, RC Monitor 10/2026
V pastorační praxi jsem udělal pozoruhodnou zkušenost. Mluvím s lidmi o Ježíši, o významu Kristovy oběti, o modlitbě... Lidé dávají pozor, snad i rozumí. Mluvím o Duchu svatém a je to moc abstraktní. Nebo se při sdílení topíme v subjektivismech, někdy od Božího Ducha hodně vzdálených: „z těch kamenů jsem cítila zelenou energii...“
20.05.2026, RC Monitor 9/2026
Pokračujeme v našem seriálu článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.
18.05.2026, RC Monitor 9/2026
Zachraňovat kostely je tak trochu nekonečná práce – doslova pro věčnost. Pro nic za nic se neříká „práce jak na kostele“. Naši předkové si jich cenili a nechali na nich pracovat ty nejlepší řemeslníky. V současnosti už na to mnohé nevypadají. Nejsou peníze, nejsou lidi. Zaznívají hlasy, že je lepší se jich zbavit, než ohrožovat církevní kasu a obyvatele obcí hroutícími se presbytáři. Navíc tam nikdo nechodí... V mnoha případech už asi záchrany není. Nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jednou řekl, že sakrální infrastruktura je skutečně „robustní“ – a myslel přitom na severní Čechy, kde byl biskupem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.