06.03.2026, Catholic Stand
Druhým aspektem filmu Franka Capry, který odráží křesťanské hodnoty, je přítomnost modlitby. Když George v restauraci u Martiniho propadá zoufalství, modlí se: „Bože, nebeský Otče, nejsem zvyklý se modlit, ale jestli tam někde jsi a slyšíš mě, ukaž mi, prosím, cestu.“ Když si doma jeho děti všimnou, že má otec potíže, ze všeho nejdříve se zeptají maminky, zda by se za tatínka neměly modlit. Matka odpoví: „Ano, modlete se usilovně.“ Ostatně v první scéně filmu se ozývá více hlasů – sousedů, rodiny a dětí –, které prosí Boha, aby Georgovi pomohl. Jakým požehnáním by bylo, kdyby Hollywood nabízel více příkladů lidí, kteří se v nouzi obracejí k Bohu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Téma vzájemné sousedské pomoci zahrnuje i postavy v komunitě George Baileyho. Především jeho žena Mary je mu oddaná už od dětství. Když bankovní krize ohrožuje stavební a úvěrovou společnost, daruje peníze, které byly původně určené na svatební cestu. Promění starý, zchátralý dům ve skutečný domov a podporuje George i v jeho nejtěžších chvílích.
Děj, zasazený do období druhé světové války, připomíná také charitativní činnost obyčejných lidí na podporu válečného úsilí: sběr kovu a gumy, ženy v komunitě pracující pro organizace na pomoc vojákům. Abychom neprozradili děj těm, kdo film ještě neviděli, dodejme jen, že i závěr nabízí dojemný pohled na lásku k bližnímu.
Některé problematické prvky
Jako hollywoodské dílo obsahuje film Život je krásný několik teologicky problematických momentů. Příběh odráží běžný zmatek ohledně andělů a svatých. Anděl strážný Clarence naznačuje, že kdysi žil běžným lidským životem a na andělská křídla čekal přes sto let. Naznačuje se tím, že po smrti se lidé stávají anděly, což je samozřejmě nesprávné. Jak učí katechismus, andělé jsou nehmotní duchové, zatímco člověk je bytostí složenou z těla a duše. Jsou to dvě rozdílná stvoření a lidé se po smrti anděly nestávají. A pak je tu velmi líbivé rčení: „Pokaždé, když zazvoní zvon, dostane anděl křídla.“ Jakkoli to zní poeticky, je to jen pohádka.
Problematické je koneckonců i tvrzení nebeské bytosti, že George se chystá zahodit „největší Boží dar“. Největším Božím darem lidstvu je jeho Syn, Ježíš Kristus – Vtělení, přítomný v eucharistii. Ano, život je velký dar, ale ještě větší je Boží příchod mezi jeho stvoření, aby nám umožnil vstup do věčnosti trávené s ním.
Obyčejní lidé jako skuteční bližní
Navzdory teologickým nepřesnostem a Georgeovým občasným nevhodným výbuchům (dokonce zvolá: „Tomu říkáš šťastná rodina? Proč jsme museli mít tolik dětí?“) představuje film Život je krásný obyčejné lidi, kteří zápasí, modlí se, obětují se a chovají se k sobě jako opravdoví bližní. Nemůžeme s jistotou vědět, zda našeho Svatého otce oslovují právě tyto aspekty filmu. Můžeme však ocenit tu výhodu, že máme papeže, který pochází z naší vlasti a sdílí s námi drahocenný kus naší kultury.
Mary Ennis Meo
přeložil Pavel Štička
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.