06.03.2026, Catholic Stand
Druhým aspektem filmu Franka Capry, který odráží křesťanské hodnoty, je přítomnost modlitby. Když George v restauraci u Martiniho propadá zoufalství, modlí se: „Bože, nebeský Otče, nejsem zvyklý se modlit, ale jestli tam někde jsi a slyšíš mě, ukaž mi, prosím, cestu.“ Když si doma jeho děti všimnou, že má otec potíže, ze všeho nejdříve se zeptají maminky, zda by se za tatínka neměly modlit. Matka odpoví: „Ano, modlete se usilovně.“ Ostatně v první scéně filmu se ozývá více hlasů – sousedů, rodiny a dětí –, které prosí Boha, aby Georgovi pomohl. Jakým požehnáním by bylo, kdyby Hollywood nabízel více příkladů lidí, kteří se v nouzi obracejí k Bohu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Téma vzájemné sousedské pomoci zahrnuje i postavy v komunitě George Baileyho. Především jeho žena Mary je mu oddaná už od dětství. Když bankovní krize ohrožuje stavební a úvěrovou společnost, daruje peníze, které byly původně určené na svatební cestu. Promění starý, zchátralý dům ve skutečný domov a podporuje George i v jeho nejtěžších chvílích.
Děj, zasazený do období druhé světové války, připomíná také charitativní činnost obyčejných lidí na podporu válečného úsilí: sběr kovu a gumy, ženy v komunitě pracující pro organizace na pomoc vojákům. Abychom neprozradili děj těm, kdo film ještě neviděli, dodejme jen, že i závěr nabízí dojemný pohled na lásku k bližnímu.
Některé problematické prvky
Jako hollywoodské dílo obsahuje film Život je krásný několik teologicky problematických momentů. Příběh odráží běžný zmatek ohledně andělů a svatých. Anděl strážný Clarence naznačuje, že kdysi žil běžným lidským životem a na andělská křídla čekal přes sto let. Naznačuje se tím, že po smrti se lidé stávají anděly, což je samozřejmě nesprávné. Jak učí katechismus, andělé jsou nehmotní duchové, zatímco člověk je bytostí složenou z těla a duše. Jsou to dvě rozdílná stvoření a lidé se po smrti anděly nestávají. A pak je tu velmi líbivé rčení: „Pokaždé, když zazvoní zvon, dostane anděl křídla.“ Jakkoli to zní poeticky, je to jen pohádka.
Problematické je koneckonců i tvrzení nebeské bytosti, že George se chystá zahodit „největší Boží dar“. Největším Božím darem lidstvu je jeho Syn, Ježíš Kristus – Vtělení, přítomný v eucharistii. Ano, život je velký dar, ale ještě větší je Boží příchod mezi jeho stvoření, aby nám umožnil vstup do věčnosti trávené s ním.
Obyčejní lidé jako skuteční bližní
Navzdory teologickým nepřesnostem a Georgeovým občasným nevhodným výbuchům (dokonce zvolá: „Tomu říkáš šťastná rodina? Proč jsme museli mít tolik dětí?“) představuje film Život je krásný obyčejné lidi, kteří zápasí, modlí se, obětují se a chovají se k sobě jako opravdoví bližní. Nemůžeme s jistotou vědět, zda našeho Svatého otce oslovují právě tyto aspekty filmu. Můžeme však ocenit tu výhodu, že máme papeže, který pochází z naší vlasti a sdílí s námi drahocenný kus naší kultury.
Mary Ennis Meo
přeložil Pavel Štička
01.07.2026, RC Monitor 12/2026
Jelikož už oficiálně skončila postní doba, můžeme si společně nalít čistého vína a přiznat si, že když se mezi katolíky řekne slovo magisterium, leckomu se nevybaví vůbec nic. Jiným to zní jako pojem z učebnice teologie, který se týká hlavně výše postavených osob v církvi. Ve skutečnosti se však magisterium týká každého katolíka. Dotýká se totiž otázky, jak můžeme i po dvou tisících letech poznat, co skutečně učil Kristus.
29.06.2026, RC Monitor 12/2026
Před časem jsem dostal otázku, jestli mi v životě nechybí rodinné zázemí a zda se celibát v dnešním světě už dávno nepřežil. Tato upřímná zvědavost mě přiměla pokračovat v našem seriálu k příležitosti mého 15 výročí kněžského svěcení. Píšu tento díl, protože chci odpovědět nejen tazateli, ale i všem, kteří zápasí s tím, jak skloubit lidskou touhu po lásce s věrností Bohu. Celibát totiž není chladný zákaz, ale radikální nasměrování celého srdce směrem k věčnosti.
17.06.2026, RC Monitor 11/2026
Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.