Proč se modlíme Otčenáš?

Prosíme ho o pomoc, aby nám nedovolil upadnout do zla a podlehnout pokušení dělat věci, které nejsou dobré. Je to ústní modlitba, recitujeme ji ústy, ale snažíme se, aby se mysl a srdce připojily k tomu, co jazyk vyslovuje. Je univerzální. Modlí se ji křesťané po celém světě a v různých tradicích (katolické, pravoslavné, protestantské).

Modlitba Otčenáš je vzorem každé křesťanské modlitby. Jak zmiňuje sv. Tomáš Akvinský dobrá modlitba má mít pět vlastností: má být vytrvalá, opravdová, uspořádaná, zbožná a pokorná.

Modlitba má být vytrvalá. K Bohu se máme obracet s důvěrou. Otčenáš je v tomto směru tou nejjistější modlitbou, protože nás ji naučil sám Kristus. Modlitba má být opravdová, upřímná – máme prosit o to, co je pro nás skutečně dobré. Má být také správně zaměřená: nejprve máme hledat duchovní a nebeské věci a teprve potom ty pozemské. V modlitbě Páně nejen prosíme o všechny věci, po kterých můžeme poctivě toužit, nýbrž i v pořadí, v němž po nich máme toužit. Takže tato modlitba nás učí nejen prosit, nýbrž i řídí všechny naše náklonnosti.

Modlitba má být zbožná. Zbožnost vyrůstá z lásky k Bohu i k lidem. Obojí se v Otčenáši jasně ukazuje. Když říkáme „Otče“, vyjadřujeme svou lásku k Bohu. Když říkáme „Otče náš“, pamatujeme i na druhé a modlíme se za všechny.

A konečně, modlitba má být pokorná. Pravá pokora znamená, že vše očekáváme od Boží moci a dobroty.

Mnoho církevních Otců a spisovatelů napsalo komentáře k jednotlivým prosbám Otčenáše. Shodují se v tom, že je v ní obsažena celá křesťanská dokonalost, odpuštění hříchů, odvracení od zlého, bratrská láska, služba k Bohu… a to všechno plyne ze synovského vztahu k Otci na nebesích.

Otčenáš se skládá z úvodního oslovení a sedmi proseb. První tři se vztahují ke slávě Boha Otce: posvěcení jeho jména, příchod jeho království a naplnění Boží vůle; další čtyři předkládají Otci naše přání a potřeby. Sedm proseb modlitby Páně (srov. KKC 2765) neobsahuje pouze to, co bychom si měli správným způsobem vyprošovat, ale také to, jak a v jakém pořadí se máme modlit. Učí nás správně určovat priority našeho života. Když této modlitbě dovolíme stále více ovlivňovat náš život, „utváříme“ se podle Ježíšova (před)obrazu a stáváme se novými lidmi, skutečně „dokonalými, jako je dokonalý náš nebeský Otec“ (Mt 5,48).

Podívejme se na různé prosby:

Úvodní oslovení: Otče náš, jenž jsi na nebesích. Obracíme se k Bohu, našemu Pánu a Otci, uznáváme, že jsme jeho stvoření a děti; a říkáme „náš“, protože Pán je naším Bohem a my jsme jeho lid, členové církve a bratři všech lidí.

1. prosba: Posvěť se jméno tvé. Prosíme, aby svaté Boží jméno bylo námi i v nás uznáváno a ctěno, stejně jako v každém národě a v každém člověku.

2. prosba: Přijď království tvé. Prosíme Boha, aby kraloval v duších skrze milost, aby se jeho vláda rozšířila po celé zemi a aby nám nakonec daroval království slávy.

3. prosba: Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Prosíme, aby všichni, kdo žijeme na tomto světě, sjednotili svou vůli s vůlí jeho Syna Ježíše Krista, abychom vždy plnili Boží vůli tak, jak ji plní blažení v nebi.

4. prosba: Chléb náš vezdejší dej nám dnes. Prosíme, aby nám dal to, co potřebujeme k udržení a zachování našeho tělesného i duchovního života.

5. prosba: A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Prosíme, aby Boží milosrdenství odpustilo naše hříchy, což není možné, pokud sami ze srdce neodpouštíme těm, kdo nám ublížili, podle příkladu Ježíše Krista a s jeho pomocí.

6. prosba: A neuveď nás v pokušení. Prosíme o pomoc, abychom překonávali pokušení a vytrvali v jeho milosti; to zahrnuje rozlišování, sílu, bdělost a velkou milost konečné vytrvalosti.

7. prosba: Ale zbav nás od zlého. Nakonec křesťan – spolu s církví – prosí Boha, aby zjevil vítězství, které Kristus dobyl nad Satanem, jenž se staví proti Bohu a jeho plánu spásy. Prosíme tedy, aby nás vysvobodil od všeho zla, především od hříchu a věčné smrti.

Na potvrzení proseb říkáme Amen. Amen znamená „staň se“, přání, aby se naplnilo to, o co jsme prosili.

O Otčenáši by se tedy mělo často rozjímat. Měli bychom se tuto modlitbu modlit pozorně a zbožně, uvědomovat si, co říkáme, a dosáhnout toho, aby se naše srdce ztotožnilo s prosbami, které vyslovujeme ústy.

Magda de Pedro