Dopis faráře ze západních Čech

Otevřený dopis odpovědným redaktorům pořadu CESTY VÍRY v České televizi

Vážená redakce,

po shlédnutí Vašeho pořadu v repríze dne 23.2.2004 ve 13.25 na 1. programu ČT, který se zaobíral problematikou homosexuality z hlediska víry, se cítím povinován zareagovat. Předem se omlouvám, že nemohu posoudit Vaši práci komplexněji, neboť moje pracovní vytížení v neděli, kdy je premiéra Vašeho pořadu, jakožto katolického kněze snad nepotřebuje bližšího vysvětlení a ani v ostatní termíny netrpím nedostatkem práce, takže na Váš pořad jsem si udělal čas výjimečně po zděšeném dotazu věřícího, co si má o Vašem příspěvku k tématu myslet. Už to samo je signifikantní.

Pro přehlednost nejprve základní pocit - byl jsem zděšen a pobouřen. Jestliže veřejnoprávní televizní kanál, který je spolufinancován ze 27 procent koncesionářskými poplatky římských katolíků (viz výsledky posledního sčítání obyvatelstva), nám velkomyslně vyhradil cca půlhodinovou relaci (s reprízami 1,5 hod.) pravidelného náboženského vysílání ze svých 336 hodin týdně, očekával bych, i při otevřenosti pro ostatní náboženské směry, že v případě rozboru kontroversního tématu, zazní zcela jasně, jaké je učení Církve svaté. Je-li tento názor, sice správně a i hezky, zastoupen (P. dr. Slabým) - jako v tomto případě - pouze tak, že zaznívá zcela bez zvýraznění uprostřed ostatních příspěvků, vzniká silný pocit relativisace a běžný katolický křesťan, který není povinován k hlubším teologickým znalostem, může být snadno zmaten a znejistěn. Tím spíše, proklamuje-li se jeden z dalších vypovídajících (básník Kuběna?) jako věrný syn katolické Církve, což mu nebrání v sarkastickém postoji ke Katechismu katolické Církve a k rouhavým narážkám o možném homosexuálně zabarveném vztahu Pána Ježíše ke sv. Janu Evangelistovi a podobných možných vazbách mezi apoštoly. Tím spíše, že zcela bez uzardění a zaujetí jakéhokoli stanoviska necháte zaznívat urážky a zpochybňování ideálu kněžského celibátu z úst apostaty Štampacha a dáte mu prostor pro ničím nepodložené tvrzení (kromě citace problematického německého teologa Drewermanna) o 30 až 40 procentní skryté homosexualitě osob, jež se snaží dát cele do služeb Pánu Bohu. Zda je zájmem Štampachovým katolické Církvi prospět či ublížit (nejlépe skrytě a nenápadně), se jistě lze jen domýšlet: Co však říci o charakteru člověka, který nutně jakožto katolicky vzdělaný teolog věděl, že členství v zednářské loži je spojeno s exkomunikací, a přesto neměl sebemenší problém ve svém svědomí po dlouhá léta vnějšně zastávat kněžskou funkci, jsa přitom svobodným zednářem, ba rval se tvrdě o možnost, aby své neblahé postoje mohl infiltrovat i do výchovy budoucích kněží na katolické fakultě? Myslím, že mnohý by takovýto postoj označil za bezcharakterní. Naskýtá se tedy otázka, jak hodnotit ty, kteří takto profilovanému člověku poskytnou široký prostor k vyjadřování svých názorů na celibát, tedy vnitřní záležitost společenství, jež opustil? Jakým právem, místo toho aby tedy případně presentoval postoj zednářský k danému tématu, je mu dán prostor k urážkám stavu, který sám zradil? Proč je prezentován jako neutrální "religionista" a nikoli jako příslušník historicky zcela prokazatelně Církvi nepřátelsky laděné organisace? Za naprosto skandální pak považuji podložení této difamace posvátného stavu celibátu ilustračními záběry Otců augustiniánů od sv. Tomáše v Praze (P. Juan, P. Antonio a další). Jistěže tam ani jednou nezaznělo, že to má nějakou spojitost, ale souběh zvuku a obrazu koná své. Nestydíte se? To počítáte s tím, že jakožto těžce vytížení kněží a nadto cizinci, se to nedoví? A i kdyby ne, není to ne trochu, ale hrozně nechutné? Mělo být tedy vyznění celého pořadu vedle hrubé relativisace těžké hříšnosti praktikované homosexuality takovéto: "proč by si nemohli homosexuálové užívat, když zřejmě celibát je jen útočištěm pro deviantní osoby a rouškou pro nemravnosti?" Ne-li, proč tento dojem mám, a proč ho měl onen farník, který se na mě obrátil? Odpověď na otázku po hodnocení těch, kteří jsou odpovědni za tento pořad, skýtá tedy dvě možnosti: v lepším případě naprostou nekompetentnost v oblasti víry, v horším případě snahu poškodit katolickou Církev.

Další pohoršlivý moment je podle mého ukazování fotografií nahých osob v pořadu, který sleduje i mládež. Umělecká díla - ještě budiž, ale fotografie?

Obsah tohoto vydání Vašeho pořadu by si tedy mohl žádat trojí podání státnímu zastupitelství na přezkoumání, zda nebyla navršena míra trestného činu:

a) hanobení víry - viz úvahy o možné homosexualitě Pána Ježíše

b) proti skupině obyvatelstva - znevažování celibátu a podsouvání téměř polovině kněžstva a zasvěcených osob skryté zvrhlosti

c) poškození dobré pověsti konkrétně u Otců augustiniánů.

Nicméně doufám, že se jednalo spíše o nešťastně vyšlý záměr ukázat vstřícnost vůči všem, kteří nesou nějaký kříž a tak přijměte tento list sice jako tvrdou kritiku, která však věří, že padá do vlastních řad ku prospěchu nás všech. Proto také nemíním výše zmíněná podání zatím podávat.

Celý pořad by měl jistě jiné vyznění, kdyby na začátku bylo jasně a odděleně od pak následujících výpovědí jednotlivců definováno, jaké je učení katolické - a prosím, nemuselo by to jistě být exklusivně, nechť by tam i zazněly, mají-li takový jednotný, i názory druhých. Určitě však jste neměli dopustit, aby v pořadu, který je primérně určen 31 procentům aspoň nějak věřícím v naší zemi, z nichž však téměř 90 procent tvoří katoličtí křesťané, byl tak nechutně zpochybňován posvátný stav celibátu. Na to stačí ostatní pořady během zbývající 334,5 vysílací hodiny v týdnu. Tam je pochopitelné, že společnosti, která chce žít podle svých choutek od pasu dolů a nemít přitom žádné konflikty svědomí, je celibát trnem v oku a tak ho potřebuje co nejvíce znectít, ale proč tomu dáváte prostor Vy?

Navrhuji tedy z Vaší strany:

a) v nejbližším pořadu omluvu všem osobám žijícím v celibátu a všem zraněným katolíkům a jasné vyjádření katolického učení ohledně šestého přikázání a

b) pro budoucí pořady závazek vždy jasně proklamovat, co je učením Svaté Církve katolické (třeba jen desetivteřinovým vstupem, avšak jasně definujícím, že jde o objektivní učení a nikoli aby se ztrácel v relativitě ostatních výpovědí).

Nebo abyste, chcete-li pokračovat stejným způsobem, přizpůsobili název Vašeho pořadu jeho obsahu - trpce navrhuji buď Cesty New Age nebo Zednářská půlhodinka. Pak bude každému jasné, že se dívá na pořad, kde se presentuje víra v dnešní relativisující, subjektivní podobě v duchu synkretismu a bude se (pokud se bude) dívat na Váš pořad jako na kuriositu, která nemá nic společného s jeho svatou vírou. Dokud však nebudou takovéto záruky, musím konstatovat, že Váš pořad je pro běžného dobrého katolického křesťana bez zvláštního teologického vzdělání matoucí, může ohrozit ryzost jeho víry a v důsledku toho je jeho sledování hříchem proti víře. Lze před ním pouze varovat.

S nadějí, že Vaše odpověď bude positivní a dělná, že se nepokusíte zbavit problému stížností u mého představeného, očekávám netrpělivě Vaši reakci spolu se svými věřícími, jimž tento dopis přečtu při všech Mších svatých o této 1. neděli postní. Právě tak věrně, věcně a pravdivě je budu informovat o Vašem stanovisku.

P. Mgr. Antonín-Damián Nohejl, III. OP

Římskokatolická farnost

267 54 Praskolesy 33

Na vědomí: (arci)biskupstvím v ČR, Katolický týdeník, Světlo, Report, Prager Zeitung, Res Catholica, Katolík Revue