Dan Drápal: Kořeny terorismu

11.10.2004, Dan Drápal


Donedávna bylo zvykem v komentářích po nějakém menším teroristickém útoku varovně zvedat prst a - zvláště na adresu Spojených států - říkat, že je třeba zkoumat "kořeny" nebo "příčiny" terorismu. Nejeden komentátor říkal: "Odstraňme chudobu" nebo "odstraňme nespravedlnost" ... a terorismus ztratí "živnou půdu."

Tyto hlasy v poslední době slábnou, i když čas od času stále ještě probleskují. A je dobře, že slábnou.

Mám za to, že po 11. září a po Beslanu slábnou ze dvou důvodů**, i když se vlastně jedná o důvod dvojjediný. Ameriku kdekdo neměl a nemá rád, a jsou lidé, kteří jí mnoho dobrého nepřejí - nicméně rozsah katastrofy způsobené teroristickými útoky z 11. září byl příliš i pro žaludky mnoha zapřisáhlých nepřátel "amerického imperialismu." Ameriku nějak vytrestat, pokořit, to si přál kdekdo - ale tři tisíce mrtvých? Nadto se ukázalo, že pachatelé těchto aktů nepatřili k žádné chudině - byli to často mladí lidé, kteří z celosvětového hlediska patřili k těm nejbohatším a nejzabezpečenějším.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

To, co se stalo v Beslanu, zase odpudilo svou krutostí vůči dětem. Nenechat děti tři dny napít...? To vyžaduje opravdu úplnou ztrátu civilizačních zábran. Jak hluboká by musela být chudoba či nesvoboda, aby "zapříčinila" takový teroristický akt? Nějak v hloubi duše cítíme, že po Beslanu je takto mluvit zcela nepatřičné. A tak rozsah škod z 11. září a rozsah necitelnosti a krutosti z Beslanu řeči o "příčinách" či "kořenech" značně utlumily.

A tak možná budou někteří lidé ochotni slyšet jiné - byť velmi tradiční - vysvětlení, co je "příčinou" terorismu. Je to prostě lidský hřích. Lidský hřích, který v nás dříme, a který - když se odstraní určité zábrany - jako by ve svém potenciálu nebyl ničím omezen.

Je zajímavé, že projevům hříchu se zpravidla nejlépe dařilo tam, kde lidé uvěřili nějaké teorii o tom, že člověk je "v podstatě dobrý." Tak to hlásali marxisté: člověk je v podstatě dobrý, to pouze soukromé vlastnictví výrobních prostředků společnost zdeformovalo a člověka zkazilo. Změňme společenské zřízení a člověk se napraví. Výsledky byly... přinejmenším pozoruhodné. Obrovských krutostí se dopustili také nacisté, kteří věřili, že jsou nějak lepší než ostatní, že jsou těm druhým nadřazení.

Dnes u nás zavrhované klasické křesťanství vidí člověka hodně skepticky. Člověk není v podstatě dobrý, nýbrž radikálně hříšný. Neobejde se bez Boží milosti, bez Božího odpuštění, ale neobejde se ani bez Božích řádů. Ponechán sám sobě velmi rychle zvlčí. Pokud je v křesťanství nějaký demokratický prvek, pak v přesvědčení, že jsme na tom před Bohem všichni stejně - tedy všichni stejně v minusu. Mnohým ten pohled připadá hodně skeptický, nicméně je realistický.

Kupodivu to byla ale křesťanská civilizace, která dala vznik skutečné demokracii. Zatímco v Egyptě byl farao bohem, a v Babylonu alespoň Božím zástupcem, Bible věděla, že král (nebo prezident) je stejně náchylný k hříchu jako ti druzí. Tento realistický pohled vedl lidi k tomu, aby hledali takovou formu společenského řádu, kde by moci byly postaveny hranice, kde by se moc rozdělila a její jednotlivé složky (zákonodárství - exekutiva - justice) byly vyvážené.

Převládající světonázor je pro výskyt terorismu mnohem důležitější než chudoba či bohatství té které společnosti.

Netvrdím, že islám je nějak bytostně spjat s terorismem. Skutečnost, že v islámských zemích se demokracii nedaří, s tím však souvisí. Proto se také nejhlasitější protesty proti terorismu z řad muslimů - pokud nějaké zaznívají - ozývají ze zemí, kde žijí muslimové v demokratické společnosti. Ať chcete nebo nechcete, ať to oni chtějí nebo nechtějí, to křesťanská civilizace jim umožnila svobodně projevit svůj názor.


Další články



Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.