Věříme ve stejného Boha?

Pro a proti

Bůh je jenom jeden. Je posledním cílem všech lidí, ať o Něm vědí nebo nevědí, ať se Mu přibližují, nebo Ho momentálně odmítají. Zdá se tedy, že všechna monoteistická náboženství (judaismu, křesťanství, islám, ... ale třeba i pársismus) věří v téhož jediného Boha a že by se mohli na základě této víry lépe shodnout. Katolická Církev učinila v tomto směru krok v prohlášení Nostra aetate na II. vatikánském koncilu (28. 10. 1965).

Myšlenka, že židé, křesťané a muslimové uctívají téhož jediného Boha, má v sobě hodně pravdivého. Vždyť všichni zmínění věří, že Bůh je živý, o sobě jsoucí, všemohoucí, milosrdný, Stvořitel nebe a země,... atp. A jelikož je Bůh se svými dokonalostmi také zároveň naprosto jednoduchý (ve smyslu nesložený), vyjadřuje každá jeho vlastnost zároveň jeho esenci, tj. kým Bůh je, či kdo je Bůh. Tak stejná víra v jednu Boží vlastnost implikuje víru v téhož Boha.

My však můžeme tento princip užít i v negativním smyslu. V mešitě na Chrámové hoře v Jeruzalémě stojí po obvodu kopule nápis "Bůh nemá syna, Bůh nemá syna,..." Je tento Bůh tímtéž Bohem, kterého uctívají křesťané? Existuje Bůh, který by neměl Syna? Není to náhodou jiný bůh? Popře-li se totiž něco, co je Bohu vlastní, také se tím odmítá Boží esence, potažmo Bůh samotný.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

poslat dar

300 Kč 500 Kč 1 000 Kč

DAROVAT 500 Kč

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.

OBJEDNAT MONITOR

Hlubiny Boží

Ježíš Kristus, kterého si váží i muslimové, ač ho považují pouze za proroka, nám odkrývá "hlubiny" Boží. Přichází, aby nám zjevil vnitřní život jediného Boha a aby nás přivedl nazpět k Bohu Otci. Je tou nejkompetentnější Osobou, protože je Božím Synem — Jediným Bohem. Tato skutečnost nás přivádí k ústřednímu tajemství křesťanské víry — k tajemství Nejsvětější Trojice. Bůh je jenom jeden, žije však ve třech Osobách. To jsme si nevymysleli my, křesťané, to všem lidem ukazuje On sám.

Bůh nám ve své nesmírné lásce a vrcholném sebezjevení odhaluje nitro, abychom mu více rozuměli a mohli s ním vytvořit hlubší osobní vztah. Otevírá nám své srdce, abychom do něj mohli vstoupit. Bůh chce, abychom měli účast na jeho vnitřním životě a byli obklopeni láskou, kterou si navzájem prokazují božské Osoby.

Jeden Bůh v Trojici osob

Všechna monoteistická náboženství vyznávají Boha, který je milosrdný, který miluje svůj lid. Jen v křesťanství je však objasněno, kde je pramen této lásky a jak může být Bůh Láskou sám v sobě. Nebylo by to možné, kdyby byl jen jedinou Osobou. Pravá láska se vždy realizuje ve vztahu k druhé osobě, pro niž chci dobro, pro kterou se nasazuji, které se odevzdávám. A tak je tomu u Boha. Bůh Otec veškeré své Bytí odevzdává Synovi, který je dokonalým obrazem Otce a sdílí s ním tutéž jedinou Boží přirozenost. Bůh Syn v lásce vrací všechno, co má, nebo spíše kým je, svému Otci. Odvěká vzájemná a ničím neomezená láska Otce a Syna, kterou se oddávají jeden druhému, či ještě lépe, kterou žijí Jeden v Druhém je tak nesmírná — božská, že se zosobňuje v obapolném Výdechu Lásky — v Třetí božské Osobě — v Duchu Svatém. Duch Svatý je tak Sjednotitelem Otce a Syna v Lásce, kterou i přijímá i opětuje (aktivní a pasivní vycházení). Sdílí s Otcem i Synem tutéž jedinou podstatu, stejnou přirozenost a náleží mu i táž bohopocta.

Plodnost Boží lásky

Nebyli bychom věděli o tomto vnitřním životě jediného Boha, kdyby nám to nechtěl vyjevit. Tím, že nám to ukázal, lépe chápeme, jak se Boží láska může a chce vylévat i do stvoření, jak k nám porušeným lidem přichází se svou uzdravující a osvobozující silou ("Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna,..." Jan 3,16) a jak nás i uchvacuje a pozvedá k sobě — do věčného Božího milování. Tento trojjediný Bůh lásky nám dává účast na svém životě — lásce a činí nás sobě podobnými. Tak nás i učí milovat, jak miluje on ("Buďte milosrdní, jako je milosrdný můj Otec" Lk 6,36 "Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás" Jan 15,12 "Milujte i své nepřátele" Mt 5,44).

Pokus o řešení

Vraťme se ale k položené otázce. Je tedy Bůh v monoteistických náboženstvích stejným Bohem či nikoliv? **Nutno po pravdě říci, že nakolik se odmítá a vylučuje něco z toho, co je Bohu vlastní, natolik vzniká rozporné pojetí Boha. Bůh, který se nám zjevuje v Ježíši Kristu, svém Synu, však v sobě nemá rozpor. V tomto smyslu tedy nejde o stejného Boha.** Je ovšem rozdíl, pokud věřící muslim, či žid, výslovně odmítá vnitřní život Boha — Trojici Osob v jediném Bohu, anebo pokud jen o tom neví a je ochoten připustit tuto možnost. V prvním případě o Bohu shoda není a těžko si lze představit např. společnou modlitbu k jedinému Bohu. V druhém případě je dána možnost shody o Bohu a lze tedy připustit, že se obracíme ke stejnému Bohu, ovšem v různém stupni poznání o Něm.

Jděte do celého světa

Velký misijní příkaz (Mt 28,18-20), který jsme přijali od Pána, nás křesťany zavazuje, abychom s láskou přicházeli i k židům a k muslimům, zvěstovali jim Kristovo evangelium a zvali je k účasti na životě Boha Otce, Syna i Ducha Svatého, Boha, který se v Ježíši Kristu stal člověkem, Boha, který nám na kříži otevřel své Srdce.