Obroda katolické víry v Kosovu

07.11.2008, RV

Přestože katolíků je v Kosovu oficiálně jen 4%, ve skutečnosti více než polovina tamního obyvatelstva cítí vazbu na katolicismus jako na náboženství předků. Tvrdí to Muhamet Mala, profesor historie náboženství na univerzitě v Prištině. Albánci byli přinuceni k přijetí islámu v 15. století, když jejich země byla připojena do Otomanského **Impéria. Mnoho rodin ale nadále pěstovalo doma svou víru. Její předávání bylo především věcí žen.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kosovští Albánci byli krypto-katolíky. Navenek vystupovali jako vzorní muslimové, v rodině jako křesťané. Po staletích pronásledování v některých domech zůstaly z dávné víry jen vánoční a velikonoční lidové tradice, jako písně. Někteří Albánci se pokoušeli vrátit k víře otců už v 19. století, když turecká represe ochabovala. Jiní to zkoušejí až teď. "Proces návratu do církve začal před deseti lety, říká P. Shan Zefi, kancléř apoštolské administratury v Prištině. - Nikoho nepřemlouváme ke konverzi, přesto se hlásí tisíce lidí, kteří se znovu chtějí stát katolíky."

Obroda katolické víry pobuřuje muslimy, kterých je v Kosovu podle oficiálních údajů 90%. Jejich duchovní představitel, muftí Naim Ternava, razantně vystupuje proti stavbě katolické katedrály v centru Prištiny a novým kostelům na kosovském venkově. Kosovští Albánci se vracejí do lůna církve často s celými rodinami. Nesou v sobě vědomí pochybení předků, znamení apostaze, od něhož se chtějí osvobodit.

Další články

Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.