Obroda katolické víry v Kosovu

07.11.2008, RV

Přestože katolíků je v Kosovu oficiálně jen 4%, ve skutečnosti více než polovina tamního obyvatelstva cítí vazbu na katolicismus jako na náboženství předků. Tvrdí to Muhamet Mala, profesor historie náboženství na univerzitě v Prištině. Albánci byli přinuceni k přijetí islámu v 15. století, když jejich země byla připojena do Otomanského **Impéria. Mnoho rodin ale nadále pěstovalo doma svou víru. Její předávání bylo především věcí žen.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kosovští Albánci byli krypto-katolíky. Navenek vystupovali jako vzorní muslimové, v rodině jako křesťané. Po staletích pronásledování v některých domech zůstaly z dávné víry jen vánoční a velikonoční lidové tradice, jako písně. Někteří Albánci se pokoušeli vrátit k víře otců už v 19. století, když turecká represe ochabovala. Jiní to zkoušejí až teď. "Proces návratu do církve začal před deseti lety, říká P. Shan Zefi, kancléř apoštolské administratury v Prištině. - Nikoho nepřemlouváme ke konverzi, přesto se hlásí tisíce lidí, kteří se znovu chtějí stát katolíky."

Obroda katolické víry pobuřuje muslimy, kterých je v Kosovu podle oficiálních údajů 90%. Jejich duchovní představitel, muftí Naim Ternava, razantně vystupuje proti stavbě katolické katedrály v centru Prištiny a novým kostelům na kosovském venkově. Kosovští Albánci se vracejí do lůna církve často s celými rodinami. Nesou v sobě vědomí pochybení předků, znamení apostaze, od něhož se chtějí osvobodit.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.