Nová kniha o vztahu nacistů k Církvi

30.12.2002, Zenit

Nenávist nacistů ke katolické církvi dokumentuje kniha Konrada Löwa "Vina" (Die Schuld). Vyšla v nakladatelství Resch Press jako reakce na filmové ("Amen") a divadelní ("Náměstek") obvinění Pia XII. z příliš smířlivého postoje nacismu. **Současně se vyrovnává s Goldhagenovou knihou "Hitlerovi ochotní popravčí: obyčejní Němci a Holokaust"

"Vina" obsahuje 355 stránek dokumentace a rozsáhlou bibliografii. Löw na dokumentech dokládá systematickou persekuci katolíků, o níž se dosud málo mluví.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Autor ukazuje, že katolickou stranu Centrum podporovali a volili právě Židé; lze to vysvětlit tím, že Církev nejzřetelněji odmítala rodící se nacismus a nacionalismus, zatímco protestantské skupiny byly rasovými teoriemi dalekosáhle fascinovány.

Připomíná, že Hitlerovo jmenováni kanceléřem protestantské denominace uvítaly, kdežto katoličtí biskupové odmítli nacistické teorie. Löw navíc shromáždil dokumentaci o rozsahu katolické pomoci Židům. Detailně uvádí, co Hitler, Rosenberg, Goebbels, Himmler a Bormann řekli a napsali o Židech a katolících. Konkrétně Hitler si přál zašlápnout katolickou církev "jako žábu".

Kniha reprodukuje články a kreslené vtipy o katolících, jež vycházely v periodiku SS "Das Schwarze Korps" a ve "Stürmeru". Na jedné z takových kreseb se Žid, katolický kněz a kapitalistický podnikatel společně snaží zastavit svastiku, která se otáčí jako kolo dějin.

Kniha cituje zprávu SS, která ukazuje, co si nacisté mysleli o katolících: "Je nesporné, že katolická církev v Německu se staví proti vládní politice odporu vůči židovské moci. Podporuje Židy, pomáhá jim utíkat, všemi prostředky jim pomáhá v každodenním životě a usnadňuje jim ilegální pobyt. Lidé, kteří toto dělají, mají plnou podporu episkopátu a neváhají utrhnout Němcům, ba i německým dětem, jídlo od úst a dát ho Židům."

Údaje čerpáme z recenze na agentuře Zenit.

Další články

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.