Nová kniha o vztahu nacistů k Církvi

30.12.2002, Zenit


Nenávist nacistů ke katolické církvi dokumentuje kniha Konrada Löwa "Vina" (Die Schuld). Vyšla v nakladatelství Resch Press jako reakce na filmové ("Amen") a divadelní ("Náměstek") obvinění Pia XII. z příliš smířlivého postoje nacismu. **Současně se vyrovnává s Goldhagenovou knihou "Hitlerovi ochotní popravčí: obyčejní Němci a Holokaust"

"Vina" obsahuje 355 stránek dokumentace a rozsáhlou bibliografii. Löw na dokumentech dokládá systematickou persekuci katolíků, o níž se dosud málo mluví.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Autor ukazuje, že katolickou stranu Centrum podporovali a volili právě Židé; lze to vysvětlit tím, že Církev nejzřetelněji odmítala rodící se nacismus a nacionalismus, zatímco protestantské skupiny byly rasovými teoriemi dalekosáhle fascinovány.

Připomíná, že Hitlerovo jmenováni kanceléřem protestantské denominace uvítaly, kdežto katoličtí biskupové odmítli nacistické teorie. Löw navíc shromáždil dokumentaci o rozsahu katolické pomoci Židům. Detailně uvádí, co Hitler, Rosenberg, Goebbels, Himmler a Bormann řekli a napsali o Židech a katolících. Konkrétně Hitler si přál zašlápnout katolickou církev "jako žábu".

Kniha reprodukuje články a kreslené vtipy o katolících, jež vycházely v periodiku SS "Das Schwarze Korps" a ve "Stürmeru". Na jedné z takových kreseb se Žid, katolický kněz a kapitalistický podnikatel společně snaží zastavit svastiku, která se otáčí jako kolo dějin.

Kniha cituje zprávu SS, která ukazuje, co si nacisté mysleli o katolících: "Je nesporné, že katolická církev v Německu se staví proti vládní politice odporu vůči židovské moci. Podporuje Židy, pomáhá jim utíkat, všemi prostředky jim pomáhá v každodenním životě a usnadňuje jim ilegální pobyt. Lidé, kteří toto dělají, mají plnou podporu episkopátu a neváhají utrhnout Němcům, ba i německým dětem, jídlo od úst a dát ho Židům."

Údaje čerpáme z recenze na agentuře Zenit.



Další články



Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Nad knihou Bible a ctnosti Tomáše Machuly

19.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nová kniha našeho předního znalce díla sv. Tomáše, specializovaného zejména na jeho nauku o ctnostech, je důležitá knižní novinka. Před Machulou psal u nás o ctnostech naposledy zasloužilý O. Reginald Dacík OP. Jeho obsáhlá Mravouka (1946) má sice širší námět, ale nauka o ctnostech v ní zabírá zhruba tři čtvrtiny celkového obsahu (téměř 400 stran). Kniha kdysi, v dobách totality, sloužila českému čtenáři jako tehdy vlastně jediný relativně dostupný zdroj informací o křesťanské etice.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.