Nová kniha o vztahu nacistů k Církvi

30.12.2002, Zenit

Nenávist nacistů ke katolické církvi dokumentuje kniha Konrada Löwa "Vina" (Die Schuld). Vyšla v nakladatelství Resch Press jako reakce na filmové ("Amen") a divadelní ("Náměstek") obvinění Pia XII. z příliš smířlivého postoje nacismu. **Současně se vyrovnává s Goldhagenovou knihou "Hitlerovi ochotní popravčí: obyčejní Němci a Holokaust"

"Vina" obsahuje 355 stránek dokumentace a rozsáhlou bibliografii. Löw na dokumentech dokládá systematickou persekuci katolíků, o níž se dosud málo mluví.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Autor ukazuje, že katolickou stranu Centrum podporovali a volili právě Židé; lze to vysvětlit tím, že Církev nejzřetelněji odmítala rodící se nacismus a nacionalismus, zatímco protestantské skupiny byly rasovými teoriemi dalekosáhle fascinovány.

Připomíná, že Hitlerovo jmenováni kanceléřem protestantské denominace uvítaly, kdežto katoličtí biskupové odmítli nacistické teorie. Löw navíc shromáždil dokumentaci o rozsahu katolické pomoci Židům. Detailně uvádí, co Hitler, Rosenberg, Goebbels, Himmler a Bormann řekli a napsali o Židech a katolících. Konkrétně Hitler si přál zašlápnout katolickou církev "jako žábu".

Kniha reprodukuje články a kreslené vtipy o katolících, jež vycházely v periodiku SS "Das Schwarze Korps" a ve "Stürmeru". Na jedné z takových kreseb se Žid, katolický kněz a kapitalistický podnikatel společně snaží zastavit svastiku, která se otáčí jako kolo dějin.

Kniha cituje zprávu SS, která ukazuje, co si nacisté mysleli o katolících: "Je nesporné, že katolická církev v Německu se staví proti vládní politice odporu vůči židovské moci. Podporuje Židy, pomáhá jim utíkat, všemi prostředky jim pomáhá v každodenním životě a usnadňuje jim ilegální pobyt. Lidé, kteří toto dělají, mají plnou podporu episkopátu a neváhají utrhnout Němcům, ba i německým dětem, jídlo od úst a dát ho Židům."

Údaje čerpáme z recenze na agentuře Zenit.

Další články

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Světlo, které má svítit všem v domě

01.02.2026, RC Monitor 2/2026

Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.