Habemus…

16.06.2026, RC Monitor 11/2026

Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.

Dojem na mě udělal celý obřad mimořádný. Možná i přítomností pana prezidenta, jeho manželky a jiných představitelů státu a veřejného života, kteří nejsou věřícími, takže jsem mohla srovnávat. V té chvíli jsem si naplno uvědomila sílu církve, její kultury, všech těch čepic a ornátů, prvních cílů pro zesměšnění, církve, která svými obřady a stálostí pořád bude držet úroveň, i kdyby se všichni, včetně nejvlivnějších vládců světa, chovali jako majitelé dobytka. Obřadu se účastnilo 40 biskupů z celého světa a kněží odhadem kolem stovky. Někteří z biskupů nového arcibiskupa pozdravili jako kardinál Schönborn, přidal se i náš milý, loučící se nuncius Thaddeus Okolo a nakonec zástupci ekumeny a rabín David Maxa se nad novým arcibiskupem pomodlili a požehnali mu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Promluvil i pan prezident Petr Pavel. Ačkoliv jsem vyslechla několik kritických ohlasů na jeho projev, pro mě nebylo ani tak důležité, co říkal, ale že vůbec přišel a veřejně promluvil. Myslím, že na české poměry je to krok vůči církvi vstřícný, přátelský a pro voliče prezidentovy možná i trochu riskantní, takže vlastně odvážný.

Po delší době jsem byla na svou církev hrdá a myslím, že lidé, kteří nejsou v zajetí prefabrikovaných názorů a předpojatostí, mohli usoudit, že církev má v téhle turbulentní době něco do sebe. Vede si stále svou, místy i v latině, které už málokdo rozumí, ale co je potřeba, řekne česky. Důstojnost, stálost, jistá neochvějnost jde tak ostře proti duchu doby – duchu nejistoty, hrubosti, překračování všech pravidel, že snad ani není třeba nic dodávat. Kdo mě ze všech projevů a zdravic nejvíce oslovil, byl pan kardinál Schönborn, rodák ze vsi Vlastislav v litoměřické diecézi, který byl za totality naší církvi velkou oporou. Udával příklad zkušenosti pasáčka ovcí. Pastýř má dvě možnosti: buď jít před stádem, nebo za stádem. Když jde moc napřed, riskuje, že se mu některé ovce zatoulají. Když jde za nimi, může se stát, že se mu ovce rozutečou. Ale druhé řešení má jednu výhodu: mnohdy ovce samy najdou cestu, kterou by pastýř nikdy nehledal, ale je to cesta nakonec schůdná pro všechny. – Myšlenka hodná zamyšlení. Jen bych dodala, že pastýř je pořád pastýř, nikoli jedna z ovcí, jak se v dnešním rovnostářském a antihierarchickém myšlení mnohdy prosazuje. Pastýř je pastýř a je za své ovce zodpovědný. A tak přeju novému pastýři Stanislavovi, aby měl na srdci, kromě pokoje pro všechny, i svou zodpovědnost. Zodpovědnost pastýře.

Věra Eliášková

Další články

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.